Nová pánská kolekce s názvem Koyaanisqatsi

Baranův záměr byl, aby si divák mohl vybrat, zdali začne kinem nebo labyrintem a aby se mohl během přehlídky volně pohybovat v celém prostoru. Tím zásadně narušil zaběhnutý koncept módních přehlídek. Divák se mohl stát bezprostředním účastníkem přehlídky a mohl se s modelem i setkat. Tato “pravidla” také zapříčinila fakt, že žádný divák nemohl vidět přehlídku celou, ale jen nějaký její fragment. Chronologie modelů byla rovněž narušena, jelikož někteří šli na pomyslné molo víckrát, aby divákovy smysly znejistěly. A jak Baran dodává: “K celkovému chaosu přispěla i dvojčata, která se někdy v modelech objevovala spolu a někdy každý zvlášť. Koncept přehlídky byl porušen i tím, že performance neskončila zároveň s videem a hudbou, ale trvala o nějaký čas déle. Maroš překvapil diváky i tzv. “parazity”, jak jim sám říká, kteří se nejdříve přehlídky účastnili jako diváci a během ní se objevili v bílých verzích modelů. Tyto modely doplnila malbami slovenská malířka Rudá Sova. 

Objevili se i Baranovi známí “Dráčci”, tedy bílý a červený. Nikol Kubínová převtělená do Červeného dráčka se stala součástí interaktivní instalace v podzemí v kaleidoskopickém kině. Patricie Belecová jako Bílý dráček naopak vyšplhala na trámovou konstrukci nad hlavy diváků, kde je pozorovala jako bílý páv v korunách stromů. Tím zdvojila poslední scénu videa do “reality”.

Kolekce Koyaanisqatsi pracuje s velmi aktuálním tématem střetu kultur. Klíčovými pojmy byly pro Barana kulturní a ideový “clash” a “parazitismus”, východní oděvní prvky parazitující na typicky západním oděvu a naopak. 

Celá performance byla ještě doplněna o autorské video a hudebně doprovázena temným soundtrackem, který speciálně pro projekt vytvořil německý experimentální hudební projekt Allseits ve spojení se slovenským Phragments. 

Druhou část Koyaanisqatsi představí Maroš Baran ve formě filmu z performance v prosinci 2016.