10 vánočních pohádek a filmů, o kterých jste nevěděli všechno

1. Anděl Páně ze Šumavy

Pohádka Anděl Páně je dnes již neodmyslitelnou součástí vánočního programu České televize. Původně však byla pohádka uváděna jako klasická štědrovečerní novota. Po veleúspěšné premiéře následoval i druhý díl. Snímek byl natáčen na Šumavě v Kašperských horách na hradě Kašperk, na Křivoklátě, v Českém Šternberku, kostele sv. Mořice v obci Annín, na Kvildě a Špičáku. Během natáčení se režisér Jiří Strach dokonce seznámil se svou budoucí ženou Magdalénou Stupkovou. Anděl Páně se však setkal i s negativním hodnocením, především kvůli neobvyklé charakterizaci významných postav z Bible. Právě z tohoto důvodu si režisér vysloužil kritiku například ze strany kardinála Vlka či režiséra Zdeňka Trošky.

2. Tři veteráni a opravdový hotel U Supa

Svěrákova vánoční klasika Tři veteráni se většinově odehrává na území království Monte Albo. Tento název je skutečně inspirován názvem státu Monte Negro neboli Černá hora. Jedna z nejznámějších scén, proslulá svými nesmrtelnými hláškami, se odehrává v Grand hotelu U Supa. Vytvoření tohoto hotelu bylo inspirováno opravdovým hotelem v Černé hoře s názvem Grand hotel Lokanda, který byl svým osazenstvem i vybavením nápadně podobný. A stejný měl dokonce i osud, v pohádce jej zboří otřesy princeznina dlouhého nosu, reálně byl hotel zničen při ničivém zemětřesení. Během natáčení si nejtěžší hereckou řeholi vyzkoušela představitelka princezny Vida Skalská-Neuwirthová, která musela na plac nastupovat o hodinu dříve než ostatní kolegové. Tak dlouho totiž maskérům trvalo dokonalé zamaskování dvoumetrové hadice, představující princeznin nos. Ten pak putoval v německém Quedlinburgu a v českých Průhonicích a na Střeleckém ostrově a Karlově mostu v Praze.

3. Princezna ze mlejna s parukou

Oblíbená pohádka Zdeňka Trošky o lásce Jindřicha a Elišky, kterou nepřekazí ani čert, ani vodník, ani zámeckých kníže. Málokdo však ví, že například představitelka Elišky Andrea Černá měla po dobu natáčení blond paruku. Zajímavým faktem je také to, že v místnosti na zámku v Březnici, kde Vodněna - vodník s Belzebou - čert čekají jako princezny a potenciální nevěsty Jindřicha, se odehrál v 16. století utajený sňatek Filipiny Welserové a Ferdinanda II. Tyrolského. V pohádce také pozornému divákovi neuniknou narážky na současně probíhající natáčení dalšího filmu Zdeňka Trošky Slunce, seno... Jindra totiž v jedné části filmu zmiňuje vesničku Hoštice.

5. Kouzla králů s počítačem v hlavní roli

Pohádka Kouzla králů byla natočena režisérem Zdeňkem Zelenkou, který dostal velmi zásadní zadání od vedení ČT. Ta totiž dostala velmi negativní kritiku, jelikož v loňském roce uvedla velmi smutnou štědrovečerní pohádku. V hlavní roli prince se zde představil herec Martin Kraus, k jeho obsazení do role došlo však až 3 měsíce po zahájení castingu, nikdo z herců, kteří o roli měli zájem, totiž neuměl vše, co režisér vyžadoval - šermovat, jezdit na koni, střílet a další. Režisér totiž nechtěl používat doubla, a tak přišla řada na Martina Krause, který všechny požadavky splňoval. Princeznu ve filmu ztvárnila Petra Tenorová, ta však mluví hlasem Mariny Šopovské a zpívá hlasem Petry Páchové, která byla finalistkou jednoho z ročníků Superstar. Nejhlavnější roli v pohádce však hraje překvapivě počítač. V pohádce je totiž použito celkem 172 počítačových triků.

6. Byl jednou jeden král a princezna z Prostějova

Film v hlavní roli s Janem Werichem byl točen více než půl roku. Jeho zadání šlo z nejvyšších pater tehdejšího společenského života, aby filmaři natočili podobně úspěšnou pohádku, jakou byla Pyšná princezna. Rozhodnutí o obsazení Jana Wericha však padlo na poslední chvíli, původně měl roli krále ztvárnit František Smolík. Jan Werich nabídku přijal pod podmínkou, že se do pohádky přidá dávka werichovského humoru, a tak v pohádce najdete i politickou satiru -  například, když král mluví k obrazu Marušky a radí se s ní o tom, co má udělat. Diváci v kinech se hlasitě smáli a aplaudovali, to proto, že tehdejší nepopulární ministr informací Václav Kopecký byl znám tím, že se o všem radí se svou ženou Marií. Roli Marušky ztvárnila Milena Dvorská, která se k roli dostala náhodou. Jednoho dne si totiž tato mladá dívenka přišla pro autogram k Janu Werichovi, ten si zapsal její adresu s tím, že si ji pozve na casting. Adresu však záhy ztratil, a tak zadal štábu, aby mu našli v Prostějově rodinu Dvorských, co mají dceru s modrýma očima. Milenu Dvorskou se mu tak podařilo najít a tehdejší studentce zdravotnické školy se tak změnil život. O tom, že je obsazena do role Marušky se totiž dozvěděla na Štědrý den, když ji přivezli šaty princezny Krasomily z pohádky Pyšná princezna.

7. Improvizované Pelíšky

Film, bez kterého si Vánoce snad ani nemůžeme představit, se připravoval téměř 4 roky. Scénář byl však velmi podceňován, navzdory hvězdnému obsazení, a tak byl na film vyčleněn velmi sporý rozpočet. Například, když herečce Emílii Vašáryové nabídli roli Krausové, požádala režiséra, ať jí pošle scénář. Když jí pak producent oznámil, že bohužel kvůli nízkým finančním prostředkům bude natáčení zrušeno, řekla mu herečka, že film prostě musí být natočen, i kdyby v něm měla hrát zadarmo. A měla pravdu. Film navštívilo v kinech 1 060 375 diváků a vydělal 62 124 085 Kč. Úspěch filmu vystoupal až do hvězd a hlášky z filmu se staly nesmrtelné. Mimochodem je však zajímavé, že některé scény jsou těžkou improvizací. Hlavně se jedná o scény s Miroslavem Donutilem a Bolkem Polívkou, kteří jako kolegové z Divadla Na Provázku bavili v mezičase celý štáb svými pověstnými improvizacemi. A improvizovaně vznikla i hláška "A skláři nebudou mít co žrát" nebo "Proletáři všech zemí, vyližte si prdel"

8. Noc na Karlštejně s davy turistů

Idylická hudební pohádka natočená na základě historických faktů Noc na Karlštejně je velmi známá. Málokdo ale ví o ztěžujících okolnostech, které provázelo natáčení. Film se natáčel za plného provozu Karlštejna, a tak záběry často kazili zbloudilí turisté. Navíc většinu natáčecích dnů pršelo, a tak se exteriéry často natáčely až ve večerních hodinách. Málokdo také ví, že během natáčení filmaři poškodili kapli sv. Kříže, protože zde zapálili svíčky, které poté opálily výzdobu. Škoda je nevyčíslitelná. Konečně pak vzpomeňme fakt, že zákaz přístupu žen na hrad Karlštejn je jen pověra živená hrou Jaroslava Vrchlického. Ženy ve skutečnosti nesměly pouze do kaple sv. Kříže.

9. Třetí princ v reálném ohrožení

Pohádka Třetí princ je považována za jednu z nejnáročnějších pohádek, co se týče výkonů herců, která kdy byla natočena. Je to způsobeno nejen tím, že zde Pavel Trávníček i Libuše Šafránková ztvárňují hned dvě role najednou, ale také terénem v Adršpašských horách, ve kterých je natáčena většina scén. Všechny tyto své scény byly natočeny bez zdravotní újmy hlavně díky horolezcům, kteří jim do skal připravili speciální úchyty. Těžká byla také práce se zvířaty. Kůň Pavla Trávníčka se při natáčení doopravdy splašil a s vyděšeným hercem na hřbetě ujel několik desítek kilometrů, než konečně zastavil.

10. Pyšná princezna ve víru milostných a politických afér

Pyšná princezna je jednou z nejúspěšnějších československých pohádek. Málokdo však ví, že i toto natáčení, které bylo pod přísným dohledem tehdejšího režimu, provázely nečekané milostné aféry. Představitelka princezny Anna Vránová byla manželkou básníka Pavla Kohouta a jejich manželství bylo hojně zneužíváno komunistickou propagandou jako příklad spořádaného socialistického života. Románek s představitelem prince Vladimírem Rážem ji tehdy mohl dostat do vězení a pohádka byla málem zakázána. Když se Pavel Kohout o románku dozvěděl, napsal divadelní hru „Dobrá píseň o zloduchovi, který přebral vzornému komunistovi ženu“, kde Ráže i Vránovou vykreslil jako zrádce, kteří jsou schopni zradit i svou vlast. Politika se však nevyhnula ani samotnému scénáři. Kostýmy šlechty nesměly být bohatší než kostýmy prostých lidí. Král Miroslav je ztělesněním progresivistického socialismu SSSR. V textu například poukazuje, že mlynář postaví hráz, aby měl více vody pro práci - v historickém kontextu měl tento text ospravedlňovat tehdejší megalomanské stavby hrází v socialistickém bloku. Celkový kontrast byl jasný, v království krále Miroslava mají všichni všechno a za hranicemi se nesmí ani zpívat.

Československá filmová databáze, foto: Česká televize, Pinterest