5 prvků, které se objevují u všech eco-friendly značek

Pojem sustainable, tedy udržitelný, jsme ještě před deseti lety měli spojený především s životním prostředím a globálním oteplováním. Pojem však byl přejat dnes již téměř ve všech odvětvích. Průmysl, zemědělství, podniky, politika a další se snaží být udržitelnými a snaží se zanechávat minimální ekologickou a etickou stopu. Ne jinak tomu je i v módním průmyslu. Protikladem udržitelné módy je tzv. rychlá móda. Její hlavní charakteristikou je produkce spíše než kvalita, důraz na kvantitu, a především tlak na cenu produktu jako takového, tak tlak na levnou pracovní sílu. A zákazník to vítal. Levné tričko na každý den, nový šatník každou sezónu. Dnes je však situace jiná. Podle ekonomických analýz bylo zjištěno, že i zákazník s průměrným příjmem dává přednost kvalitě před cenou, a hlavně mu v hlavě probíhají i jiné otázky například v oblasti etického a morálního pozadí, které stálo za vznikem oblečení. Proto se i giganti světového průmyslu snaží být a prezentovat se jako eco-friendly, ethical a sustainable. Pojďte se s námi podívat na pět prvků, které jsou pro takový přístup k módě nutností.

1. Přírodní barvy a materiál

Všechny odstíny zelené a další neutrální barvy jako hnědá, šedá, béžová a pokud možno co nejméně syté barvy. To je přesně prvek, který rozhodně charakterizuje každou ekokolekci slavných módních značek. Vždyť ekologické chování se přeci jen snaží, co nejvíce splynout s přírodou, které chce škodit, co nejméně. Zapomeňte na svítivé barvy nové generace. Stejně jako barvy používají společnosti pro své přírodní kolekce co nejvíce přírodní materiál. Nenajdete v nich ani kousek vinylu či polyesteru. Přírodní materiál je sice často dražší a odrazí se to i na ceně oblečení, na druhou stranu se při výrobě nemusí používat tolik chemie. Politiku přírodních barev a materiálu razí například řetězec H&M či ASOS. H&M ve své kolekci Conscious používá recyklovatelné produkty, které se těší obrovskému zájmu.

2. Vyšší cena

Je jasné, že použitím náročnějších materiálů a technologií výroby je nutné zvýšit i ceny produktů. Navíc, pokud firma nemá outsourcované továrny v zemích třetího světa, kde se platy pohybují na nejnižších úrovních a zároveň tak nízká je i úroveň životních a pracovních podmínek, což je velmi nemorální, musí své zaměstnance řádně zabezpečit, a to jak mzdově, tak i co se týče bezpečnosti pracovních podmínek. Náklady na to, abychom chránili naši planetu a zabezpečili etickou výrobu, jsou opravdu exponenciálně rostoucí. Avšak pro budoucí generace a možná i pro nás budou mít velký efekt, který možná nebude ani finančně vyčíslitelný. Je nutno tedy říci, že společnosti se snaží vyvážit jak náklady na ekologickou a etickou výrobu, tak požadavky zákazníka.

3. Dodržování důstojných mezd a bezpečnosti práce

Pod tímto názvem se schovává hned několik především lidských problémů neetické či nemorální módy. Jedním z nich jsou nízké nedůstojné mzdy a nedostatečná bezpečnost na pracovišti. Přestože módní průmysl často argumentuje tím, že v industriálních státech generuje nová pracovní místa, jejich hlavním motivátorem pro outsourceování, tedy přesunutí továren ze státu podnikání, jsou nízké mzdy, za které jsou zde pracovníci ochotni pracovat. A tak v zemích třetího světa vzniká ve společnosti již velmi známý pojem tzv. sweatshops, který prakticky zneužívá pracovníky pro svůj snadný zisk. Lidé zde jsou často zaměstnáni načerno a jsou placeni pod úrovní minimální mzdy. Mimo nelidské platy doprovází práci i nelidské zacházení, syntetické materiály, chemické barvení či výroba podrážek za pomoci těkavých chemických látek, mohou dlouhodobě těžce poškozovat lidský organismus a bez příslušných bezpečnostních pomůcek to může mít fatální následky pro lidské zdraví. Proti tomuto se přesně společnosti etických zásad vymezují a pomáhají odhalovat ty společnosti, které porušují práva a zásady lidskosti ve svých továrnách.

4. Minimalizace ekologické stopy

O tomto tématu již bylo řečeno mnoho. Ekologická stopa je index, který říká o tom, jaký zásah do přírody společnost zanechává. Pro módní průmysl je typický největší zásah do vodního bohatství naší planety. Pro barvení a vlastně i výrobu látek je často nutné obrovské množství vody, která často ani není čištěna a může otravovat ovzduší.

5. Boj za lidská a zvířecí práva a charitativní činnost

Módní domy či značky často vyvíjejí charitativní činnost hlavně v oblasti nemorální dětské práce či ochraně zvířat. Dalším prvkem je také spolupráce těchto společností s místními neziskovými organizacemi na různých projektech a akcích. Spolupráce probíhá i na základě komunikace s místními dodavateli a výrobci materiálu a dalšího. Příkladem můžeme uvést módní obchodní gigant Primark, který zrovna nedávno představil svůj první ekologický produkt – dámské pyžamo z bavlny, která pochází od místních dodavatelů spojené v tzv. Programem pro udržitelnou bavlnu, který funguje již od roku 2013, který se zasazuje o prosazení větší sociální odpovědnosti firem v módním průmyslu.

Fashionista; Primark.com; Eco