Alexander McQueen kolekce Jaro 2019 připomíná slavného figurativního malíře

Už žádný streetwear styl

Jedna z nejmocnějších pánských kolekcí vůbec - tak označuje novou kolekci Alexandera McQueena většina kapacit módního průmyslu. Jakoby právě touto kolekcí končila jedna módní éra streetwear, která pravidelně už 5 let zaplavuje evropské přehlídky pánské módy. Podle představitelů značky "se streetwear a casual na módní přehlídky prostě nehodí", a proto se rozhodli ohromit s novinkou, jejíž obdoba tu však byla již v 50. a 60. letech jako módní trend dostupná.

Kolekce, kterou stvořila autorka šatů Kate

Ale kde by byla celá kolekce, nebýt kreativní módní ředitelky Sarah Burtonové (na prostřední fotografii), která se stala srdcem celé přehlídky. Byla to právě ona, kdo navrhl svatební šaty vévodkyně Kate Middleton, proto se v módním průmyslu těší velké váženosti. Její nápad pro vytvoření této kolekce spočíval v přenesení modelů do expresivní formy vyjáření mužských citů pomocí barev a střihů oblečení a bot, které bylo na přehlídce prezentováno. Celou kolekcí provází nejen britská atmosféra, ale návrhářka se také nechala inspirovat životem, dílem a osudem dvou slavných osobností - malíře Francise Bacona a fotografa Johna Deakina.

Inspirace těžkým životem dvou britských umělců

Francis Bacon byl britský malíř, narozen v Irsku, jenž se celosvětově proslavil svými figurativními portréty. Náměty pro svou tvorbu často získával u svého kolegy a později i přítele a milence Johna Deakina. Osud malíře nebyl zrovna lehký. Na začátku své kariéry se potýkal s hlubokým opovrhováním a často se naskýtal v hluboké finanční krizi. Dále byl často zavrhován v konzervativní společnosti britského impéria za svou homosexualitu. V 50. letech se však jeho život od základů změnil. Odjel do Ameriky, kde žil velmi divokým životním stylem spolu s představiteli světové literatury - beatníky - například Williamem Burroughsem, Paulem Bowlesem a Allenem Ginsbergem, kde se seznámil s řadou významných lidí světového umění, a tak následovaly výstavy v Miláně či Paříži. Stále se však rád vracel do místa svého bydliště Londýna, kde našel útočiště v baru Soho, tam se seznamoval se svými partnery. Zemřel na dlohodobý neustávající zápal plic dva roky po svém příteli Johnu Deakinovi.

Stírání hranic mezi barvami

To, co si z jeho života odnesla Sarah Burton pro svou kolekci, je nejspíše celková rozvrácenost rysů, kterou můžete ostatně pozorovat jak v Baconových obrazech, tak v kolekci. Balonové pláště, které jsou ledabyle ovázany páskem, aby vynikla nejen ostrost lidské siluety v pase, ale i širokost mužských ramen, které zabíhají do módního military střihu. Dále nezůstává tajemstvím, že v určitém období svého života považoval Francis Bacon za svůj velký vzor malíře Vincenta van Gogha. Toto období je v kolekci vyjádřeno nespojitou barvitostí, která se snaží odstranit bariéry, které se vyskytují při barevném konturování.

Psychologický odraz v módním průmyslu

Citová stránka kolekce nás nakonec pohltí až do stavu schizofrenie. Jedná se o celkovou rozervanost toho, co muž cítí a čím by chtěl být. To je vyjádřeno například volnější velikostí kabátků s prodlouženými volnými rukávy, nepravidelně dopnutými knoflíky a kalhoty ve tvaru slim.

Armádní prvky jako důkaz mužské zranitelnosti

Rozdvojení osobnosti a celkový vnitřní konflikt je pak vyjádřen mixem barev, které jsou změní chaosu a krásy zároveň nebo například rozdvojením materiálů, ze kterých je poskládán balónový kabát či kaftan. Barevná dualita je v kolekci vyjádřena jak vertikálně, tak horizontálně. Militantní prvky jsou konec konců v kolekci důrazem na existenci maskuliní povinnosti absolvovat nějaký čas v armádě, což pro umělecké křehké mužské duše znamená hluboce bolestivý zážitek.

Kožené bundy s vyrytým odkazem

V neposlední řadě je kolekce provázena také čistě koženými težkými kousky, které jsou však také částečně inspirované Baconovým uměním a v kůži na jedné z motorkářských bund je dokonce přímo vyryta část grafity, která je vyobrazena na jedné z fotografií Johna Deakina z roku 1950. "Cítím, že McQueen je vždy o tom, vyprávět příběh, je o kráse, eleganci, ale také o hořkosti - spojení temnoty a světla. Není to o bežné módě. Takže my nemáme tenisky - dobře, máme, ale ne na této přehlídce, takže to by byla lež - ale chtěla jsem tím říci, že je to hlavně o střihu a siluetě a oblečení, které bude v módě navěky," řekla o kolekci návrhářka Sarah Burton. A přesně tato slova jsou více než vystihující.

Vogue; The Fashionisto