Anděl na horách
Ne, opravdu se tady nebudu rozepisovat o tom, jak miluji lyžování, Špindl, novou kolekci kombinéz s límcem z pravého mamuta...
Já jsem velký teplomil
Nesnáším zimu, snobismus a moje vrozená vada, díky které mám narušenou stabilitu, mi nedovolí dělat žádný rovnovážný sport.
Ne, ani brusle, ani lyže, ani kolo... Přesto si ale moc ráda na hory zajedu. Teda do té doby, než mi začnou mrznout prstíky. Pak úprkem směřuju ke krbu a kakau a na zimu se už jen dívám pěkně z okýnka!
V mým opravdu rozsáhlým botníku se najdou jedny jediný sněhule, který jsou i po několikátý sezóně jako nový, páč jsem je na noze měla asi tolikrát jako na uších klapky. V mým šatníku byste nenašli ani oteplováky ani overaly, jen ty letní. I tak se alespoň jednou za sezónu přesvědčím a jedu se nadýchat čerstvýho vzduchu. Vždyť ty naše hory jsou tak kouzelný. Samozřejmě, na nekomerčních místech, někde pěkně na samotě, ve srubu... se saunou, krbem a třeba držkovským čerstvým chlebíkem. Romantika sama.
O nabubřelou módu sjezdovek se nestarám, ale i tak najdu vždy v šatníku něco, do čeho se dá na vrcholcích zachumlat a přežít krásnou prochajdu po hřebenech. Když k tomu svítí sluníčko jako dneska, jsem naprosto nadšená!
Proto bych se tolik toho protichůdnýho podnebí nebála. Vždy se dá na všem najít to dobré a třeba objevit i hodně novýho. Třeba vyhřívací vložky do bot.
No nic, příště už se vám asi ozvu z thajský pláže se spáleným pozadím a bříškem plným mořských dobrůtek. Teplu zdar!!
