Co prozradila výtvarnice kostýmů muzikálu Sněhová královna?

Jak se k výrobě kostýmů pro muzikál dostanete? Vypisují se na takové pozice výběrová řízení?

V divadlech si tým spolupracovníků pro každý jednotlivý projekt vybírá režisér. A to je u Sněhové královny Lumír Olšovský, se kterým posledních několik let často a ráda spolupracuji. 

Jak celý proces probíhá? Kolik celkem kostýmů se vyrobilo? Jak dlouho to trvá?

Na začátku všeho je pečlivé čtení textu. Přemýšlím o příběhu, odkud kam se vyvíjí, do jaké doby ho zasadit, představuji si různé atmosféry a barevnost, která by jednotlivým situacím slušela. Hledám celkovou výtvarnou koncepci kostýmů, která by korespondovala se scénou a zároveň přemýšlím nad jednotlivými postavami a jejich charaktery. Sbírám si inspirativní materiál v knihách a na netu. Zavřu se doma, pouštím si muziku a kreslím a kreslím. Někdy to trvá dny, jindy týdny. Když už je o čem mluvit, sejdeme se s režisérem a probereme moje návrhy a následují jejich úpravy a zpřesňování. Po předávací poradě se rozbíhá výroba kostýmů a začíná druhá fáze přípravy. Ráda nakupuji látky, tím se může návrh posunout k lepšímu, nebo také úplně pokazit. Kostýmní výtvarník musí ale řešit i boty, paruky, rukavice, ponožky, veškeré doplňky a dohlížet nad výrobou kostýmů a zkoušení s herci. Muzikály jsou náročné a zároveň i zábavné tím, že herců a kostýmů je opravdu hodně. A to divák vidí jen zhruba polovinu ušitých šatů, protože většina rolí je zdvojená. Ale kolik kostýmů přesně bylo, to opravdu nevím, nikdy jsem je nepočítala.

Vy je navrhujete i šijete, nebo vám se šitím či návrhy někdo pomáhá?

Já navrhuji, šití nechávám odborníkům. Sněhovou královnu šily švadleny divadla ABC a několik kostýmů (Sněhovou královnu, Jarní vílu a Letní princeznu) šila kamarádka výtvarnice Jana Pospíšilová. Se složitou přípravou a organizací mi pomáhala další kamarádka scénografka Petra Goldflamová. Já jsem si vlastníma rukama také vyrobila několik šperků, zdobila šaty, klobouky, patinovala a jiné.

Odkud čerpáte vizi, jak by která postava měla vypadat?

No, je to proces, hledám tak dlouho, dokud nenajdu. Prohlížím si knížky, fotky, obrazy i obrázky, slovně si pojmenuji  povahu postavy, kreslím, čmárám, překresluji. Vyžaduje to naladění se a soustředění. Někdy se vylíhne nápad hned a jindy to chvíli trvá, zmačkám několik papírů a vracím se k tomu pár dní.  Že je hotovo, poznám podle pocitu, dokud jsem nespokojená, je potřeba pokračovat v hledání.

Omezuje vás při tvorbě budget, nebo je dostatečně velký, abyste mohla všechno udělat přesně podle svých představ?

Já jsem kdysi začínala v malých studiových divadlech a naučila jsem z mála dělat hodně. Někdy omezený rozpočet může být i motivující a vznikají vtipná a jednoduchá řešení. Diváci u muzikálu ale očekávají  podívanou a krásné a bohaté kostýmy, neměli by mít pocítit, že se při výrobě šetřilo. To se nám  u Sněhové královny, doufám, podařilo.

Kolik muzikálů už "jste oblékla"?

První můj muzikál a zároveň první spolupráce s Lumírem Olšovským byla Funny girl v Ústí nad Labem v roce 2011. Bylo to tenkrát dost náročné, hodně kostýmů, málo času a nízký rozpočet. Ale představení včetně kostýmů se podařilo. Od té doby jich bylo, tuším, dalších sedm. Loni například i moje milovaná West Side Story a teď právě připravujeme v Plzni Šumaře na střeše.

Jde o normální oblečení nebo se divadelní kostýmy něčím výrazně liší? 

Divadelní kostýmy rozhodně nejsou normální oblečení. Je v nich nadsázka, stylizace, výtvarný názor. Kostým pomáhá herci pochopit a vcítit se do hrané postavy. Pro mě jsou kostýmy zároveň také barevnými skvrnami na malířském plátně, jeviště vnímám jako velký pohyblivý obraz. Snažím se o barevné kompozice, které by spolu fungovaly a přinášely potřebné napětí a významy.

Jaké bylo tvořit pro muzikál Sněhová královna? Byl něčím výjimečný?

Mám moc ráda pohádky. Navrhovat šaty pro princezny, to je splněný sen většiny holčiček. Sněhová královna je navíc krásná pohádka a zároveň podobenství o cestě k dospělosti dívky Gerdy. Moc mě těšilo si kostýmy vymýšlet a pak je i zrealizovat. A zároveň se u toho při práci seznámit a spolupracovat s mnoha fajn lidmi. Bylo to náročné a musela jsem překonat podobně jako Gerda plno překážek, ale stálo to za to.