Denisa Dovalová vypráví o designbloku 2018
O maratonu příprav a prezentaci tvorby designérky Denisy Dovalové na dvacátém ročníku mezinárodní přehlídky módy Designblok 2018.
Zhruba před týdnem se konala největší přehlídka designu v Česku a po loňském maratonu módních přehlídek to byla pro mě jasná volba. Myšlenku přihlásit se na designblok mi vnukl e-mail s pozváním od vedení designbloku a já jsem si v té chvíli uvědomila, že vlastně to není až zas tak špatný nápad, vzhledem k tomu, že jsem posledních 7 let každý rok absolvovala různé módní přehlídky, které mi ne vždy přinesly to, v co jsem doufala. Protože je designblok až na konci října, vidina léta, které není jen o shonu, šití, přepočítávání každé koruny a děsné depce, že to všechno nezvládnu, byla velmi milá.
Paradoxně jsem se však poslední týden namakala více než kdy předtím. Vzhledem k tomu, že již nejsem školou povinná a účty si platím sama, tak během instalace, tiskové konference, zpracovávání tiskových materiálů pro výstavu musíte taky zvládnout se nějak živit, a i vlastně samotnou výstavu uživit. Levná záležitost to není, i když poplatek za stánek se skoro vyrovná kdejakému céčkovému českému design marketu. Někdy zasněně vzpomínám na ta školní léta, kdy jsem měla tolik věcí zadarmo nebo si představuji, jak vyhraji ve sportce, a pak to rozjedu a nebudu muset dělat již žádné kompromisy a dělit čas mezi budováním a vyděláváním, protože na slizký chlapy s meďákem jsem nikdy nebyla.
Takže sotva, co jsem celá vyčerpaná po běžných zakázkách, pracovních a jiných povinnostech dokončila kolekci, začal maraton příprav na výstavu a po maratonu příprav na výstavu mě čekal maraton dnů designbloku, šílené. Za výstavu jsem nakonec utratila dvakrát víc, než jsem čekala, ale přece se říká peníze se musí točit a pravda je, že jsem sice dost utratila, ale tak nějak ten měsíc i dost vydělala, asi to opravdu má něco do sebe. Pokud si však myslíte, že mě čekala na designbloku hora zákazníků, taky se mýlíte. Lidé se většinou na designblok jdou kochat, ne nakupovat v částkách tisíců, a ani s tím nepočítají. Tuto domněnku jsem si před akcí utvrdila u jednoho známého, který má značku vyloženě s produkty, svetry, poměrně úspěšnou a ten mi sdělil, že jestli z designbloku měl jednu objednávku přes net, tak to bylo hodně. Já se však také šla prezentovat. Záměrem mé instalace nebyl primárně prodej produktů, ale prezentace mé tvorby, seznámení se s mojí značkou, i když designové "uni" šaty a mikiny jsem tam nakonec stejně dala, aby má tvorba nevypadala pro laického diváka tak nepřístupně.
Naproti mně však byl jeden stánek, který profitoval z akce neskutečně. Byly to ponožky se zvýhodněnou cenou za dva páry. Nejvíc frčely růžové tzv. „srací pes hipstra z letné“. Tak se dělá byznys! Již od samého začátku jsem přemítala o tom, jaký ten designblok má vlastně primární záměr a smysl. Je to výstava, prodejní akce nebo společenská událost? Bezesporu je to jediná designová akce, která je organizována hlavně pro veřejnost. Je jí přístupná, a proto tak neskutečné populární.
Designblok má bezesporu mnoho tváří a je chvílemi bizarní pozorovat skákající děti na nafukovacím hradě vedle módního mola s "high fashion" módou, či na Gala večeru pompézně oblečenou ženu v black tie vedle slečny v džínách s batohem. Designblok je taková eklektická směs designu, akcí a lidí na jednom místě, která má své prvenství v mnoha směrech a jen tak nějaká akce ji rozhodně nepřekoná. Po celých pět dní výstavištěm doslova proudily davy lidí. Bylo to intenzivní, zábavné a rozhodně naplňující, a to ne jen pro milovníky designu, ale i pro laického pozorovatele. Tak zase za rok!
denisadovala.com
IG/denisadovala