Dokážou chytré telefony nahradit drahé fotoaparáty, co se kvalitních fotek týče? Zeptali jsme se fotografa Honzy Kováče

K focení vás dovedla osobní, ne úplně příjemná zkušenost s fotografem. Prozradíte nám víc?

Ano, je to tak. Když mi bylo 24 a ženil jsem se, nevěděl jsem o focení vůbec nic a o fotku se ani nezajímal. Jediný kontakt s fotkou byla má babička, která kdysi fotila v ateliéru, ale nás jako vnoučata to spíše nudilo, když jsme museli s bráchou vydržet asi 10 minut natočení hlavou v krkolomné pozici, zatímco babička nastavovala asi 5 světel, clonu, čas a kdoví co ještě. 

Před svatbou jsem tak vůbec neřešil fotografa, protože můj táta řekl, že má kamaráda, který fotí. Výborně, mám o jednu starost méně, říkal jsem si. Ale dopadlo to tak, že dnes nemám ze svatby ani jednu povedenou fotku, protože kamarád od taťky fotit neuměl a navíc neměl vlastní foťák, takže mu můj táta půjčil svůj, tenkrát velmi drahý digitální fotoaparát, který měl rozlišení asi 2 megapixely, digitály teprve začínaly.

Takže všechny fotky jsou buď rozmazané, tmavé nebo má na fotce někdo zavřené oči. Ukázalo se, že kolega od taťky neuměl fotit vůbec... A právě foto fiasko na vlastní svatbě pro mě bylo velkým impulsem, že jsem začal fotit sám. Chtěl jsem mít alespoň ze svatební cesty hezké fotky, takže jsem si půjčil od mamky malý kompaktní foťák Casio, kterým jsem si nafotil celé líbánky. Moc mě to bavilo, hrál jsem si s barvami a kompozicí a v podstatě jsem využil všechny funkce fotoaparátu. Dodnes se na fotky ze svatební cesty rád dívám. 

Když už jste se do focení dal, co vám to přinášelo?

Byla to především velká radost. Ani tak mi nešlo o zaznamenání zážitků, ale o ten proces focení, nastavování si manuálních expozičních parametrů, hra se světlem… Prostě mě strašně bavilo se dívat na svět skrze hledáček fotoaparátů. Začal jsem studovat snad vše, co se o focení dalo zjistit, od manuálů jednotlivých fotoaparátů, přes články na internetu až po knížky o focení. Dokonce jsem já jako nepřítel fyziky začal hltat i optiku, což je jedno z odvětví fyziky. Prostře naprostá vášeň.

Vaše kurzy focení s foťákem měly od začátku velký úspěch u malých i velkých. Jak vznikl koncept celého kurzu?

Já jsem povoláním učitel a už od malička jsem měl tendenci učit všechny lidi kolem sebe vše, co sám umím. A když jsem se naučil fotit, otevřel jsem u nás ve škole kroužek focení, který měl u dětí i jejich rodičů velký úspěch. A v tu chvíli mě rodiče dětí i mí známi začali přesvědčovat, abych udělal fotografický kurz i pro ně. Já jsem však v tu dobu neměl vůbec náladu ani čas nic takového vymýšlet. Prostě se mi "nechtělo". Vůbec jsem ani nepomyslel na to, že bych mohl někdy učit focení i dospělé a o nějaké fotografické škole se mi ještě ani nezdálo... Takže jsem na dotazy a prosby známých a rodičů odpovídal něco ve smyslu: Možná někdy v budoucnu ano, teď na to nemám prostor...

Moje houževnatá kamarádka Pavla se však nevzdávala a ptala se mě skoro každý týden a byla velmi neodbytná. Já jsem jí tedy řekl, že jí učit fotit budu, ale s podmínkou, že sežene dalších 9 lidí a zeptá se jich, co by se chtěli naučit. To potom ať sepíše a udělá z toho osnovu, kterou až mi odevzdá, tak se můžeme bavit o nějakém kurzu... A myslel jsem, že jí těmito požadavky spíše odradím. Ale právě naopak. Pavla opravdu velmi rychle sehnala několik svých přátel a dali dohromady osnovu kurzu. To pro mě bylo překvapení, ale samozřejmě jsem už nemohl couvnout, tak jsem přibral do této skupiny zájemců ještě několik rodičů od mých žáků, nastavil cenu a udělal svůj první kurz pro dospělé. Tenkrát kurz trval asi půl roku, scházeli jsme se každý týden na dvě hodiny a na konci byla vernisáž fotek, kterou si také vymysleli mí studenti.

Mým cílem už tenkrát bylo naučit své studenty vše, co jsem uměl. No a to, co jsem neuměl, jsem se musel prostě nejdříve sám naučit. Musím říct, že přestože jsem byl v tu dobu ještě velmi nezkušený fotograf i učitel, mí foto žáci byli velmi spokojení a taky to všude kolem sebe rozhlašovali a já tak měl už v průběhu toho kurzu spoustu dalších zájemců o učení se fotit.

Můj úspěch tkvěl v mé lenosti, protože jsem nechal své studenty sestavit si osnovu kurzu a oni se naučili přesně to, co se naučit chtěli. A já jsem si tenkrát uvědomil, že to je klíčem k úspěchu. Od té doby jsem svým žákům pečlivě naslouchal a vždy jsem se jich předem ptal, co se chtějí naučit, protože když jsem je naučil to, co sami chtěli, nemohli být nikdy nespokojení.

Tento příběh je starý 10 let a od té doby jsem společně se svými studenty vytvořil koncept dvoudenního kurzu focení fotoaparátem pro naprosté začátečníky s názvem Tlačítko po tlačítku.

Zlom přišel, když nastala pandemie… V té době už jste vedl kurzy focení s mobilními telefony a přišla ideální chvíle připravit kurz online. Co vše to obnášelo?

Z představy, že bych mohl fotit mobilem, se mi ještě před pěti lety dělalo opravdu špatně… Pro mě, nadšeného fotografa, který si vždy zakládal na kvalitním vybavení a přikupoval stále novou techniku, to bylo těžce pod úroveň. Telefon jsem vždy používal na telefonování, internet, trochu na hry a možná na vyfocení nějakého dokumentu, který jsem si potřeboval rychle zaznamenat. Ale na focení lidí a čehokoliv jiného bych mobil nikdy nebral...

Telefon na focení podle mě vždy používali spíš lidé, kteří neměli na foťák peníze a žádné fotografické dovednosti. Ve své fotoškole jsme sice měli vždy otevřený kurz pro tyto lidi“, které jsme alespoň naučili ostřit prstem, upravit světlo, pár kompozičních pravidel, aby se opravdu jen necvakalo. Ale nic světoborného se od snímků nečekalo.

Velká změna pro vás však přišla před čtyřmi roky…

Ano, potřeboval jsem tehdy nový mobil a slyšel jsem, že mobily Huawei mají celkem slušný foťák, tak jsem si řekl, že to vyzkouším. Koupil jsem si Mate Pro a řekl jsem si, že si ze srandy vyzkouším porovnat fotku telefonu a mého proti foťáku Fujifilm, který i s objektivy přišel skoro na 100 tisíc. Vyfotil jsem v kuchyni svého synka oběma fotoaparáty - mobilem i foťákem. Zhruba ze stejného úhlu a podobnou kompozici. Nutno říct, že jsem si oba stroje nastavil v manuálním režimu a fotil na digitálního negativu - RAWU. Tedy použil jsem i na mobilním telefonu své know-how fotografa, abych dosáhl opravdu těch nejlepších výsledků! Fotky jsem vložil do počítače a to, co jsem uviděl, mi doslova vyrazilo dech. Fotka z mobilu vypadala lépe než z mého drahého foťáku! Ne jen na první pohled, ale i po důkladném zvětšení na 100 procent a prozkoumání detailů fotky. Vlasy byly ostřejší, barvy byly lepší…

V tu chvíli se mi zhroutil svět a nemohl jsem se z toho vzpamatovat, protože to pro mě jako zarytého fotografa byla opravdu veliká rána… Uvědomil jsem si, že se nejspíše nacházím v historickém okamžiku, kdy člověk pro to, aby měl skvělé fotky své rodiny, krajinek, přírody, už nepotřebuje drahé profi vybavení. Když jsem však udělal nový test a nechal mobilní telefon v běžném režimu fotoaparát, tedy nenastavoval jsem si manuálně žádné funkce a nefotil ani do RAWU, fotka byla podstatně horší než z fotoaparátu. V tu chvíli vznikla v mé hlavě myšlenka na nový koncept kurzu focení mobilním telefonem.

Musím učit lidi, co fotí mobilem, pracovat v plně manuálním režimu a ukládat své snímky do RAWu. Jen tehdy mají šanci udělat srovnatelnou nebo mnohdy i lepší fotografii než ti, kteří fotí drahým foťákem. Samozřejmě, že kvalita fotografií roste také s cenou mobilního telefonu, ale najdou se i telefony s cenou kolem 5 tisíc, které fotí opravdu výborně, pokud je člověk nastavuje v manuálním režimu a fotí do RAWu.

Od té doby, co jsem přišel na tuto myšlenku, jsem odzkoušel desítky telefonů různých cenových kategorií a odučil desítky kurzů focení mobilním telefonem a tuto teorii si ověřil. Sám jsem také začal fotit fotky pro svou potřebu svým mobilem - dovolené, rodinné akce a krajiny. A zjistil jsem, že nikdo nepoznal, že fotky nepocházejí z mého foťáku, ale pouze z telefonu. Proto jsem se rozhodl, že tento nový koncept vložím do online vzdělávání a natočil jsem kurz Špičková fotka mobilem, kde lidi učím fotit telefonem podobným způsobem, jako by to byla drahá zrcadlovka, tedy v plně manuálním režimu a do RAWu.

Můj kurz si za první dva roky od spuštění koupilo více než 5 000 spokojených fotografů a mé lekce zdarma si stáhlo více než 100 000 lidí. Takový hlad je po focení mobilním telefonem! A covid tuto mou myšlenku vlastně jen trošku urychlil, protože během té doby nebylo možné ani fotit, ani pořádat fotografické kurzy, takže online kurz prostě přesně zapadl do té celé situace.

Opravdu si v kurzu najdou své všichni bez rozdílu telefonu a operačního systému?

Ano, kurz je natočen pro hned několik značek telefonů - Samsung, iPhone, Huawei, Xiaomi a Google Pixel. Takže pokrývá jak telefony se systéme Android, tak i systém od Applu.

Jak moc musím svůj telefon ovládat, než se na váš kurz přihlásím? Zvládnou to i starší lidé?

Lekce jsou koncipované tak, že se podle nich naučí fotit i naprostý začátečník, mám i zákazníky, kterým je kolem 70-80 let a kurz zvládají na jedničku. Rovněž jsem ho natočil, aby jej pochopily i mé děti, kterým bylo v té době kolem 12 let.

Jaké pocity si z kurzu Špičková fotka mobilem odnáší lidé, kteří ho absolvují? Jaká je pro vás nejlepší zpětná vazba?

Chodí mi spousta kladných reakcí, a to dokonce i na lekce zdarma, které lidem rozdávám. Lidé mi píší, že se podle nich naučili funkcím, které do té doby vůbec netušily, že jejich mobil umí. Rovněž mám i negativní zpětnou vazbu, a to od fotografů, kterým vadí, že lidem tvrdím, že se mobilem dají dnes fotit srovnatelné fotky jako fotoaparátem. Myslím si, že je to tím, že buď nikdy nezkoušeli fotit mobilem v manuálním režimu a nezjistili, co mobil dokáže, a navíc mají asi obavy z toho, že jim ubyde práce, když lidi budou fotit pro sebe už jen mobilem.

Každopádně i ta negativní zpětná vazba je pro mě signálem, že má práce jde vidět a že ji snad dělám dobře.

Co nejraději sám fotíte?

V tuto chvíli mě nejvíce lákají černobílé portréty v přirozeném světle. Tomu jsem teď úplně propadl. Fotím teď tímto způsobem úplně vše kolem sebe. Černobílá fotka má tu velkou schopnost akcentovat na snímku to opravdu podstatné, ať je to emoce, příběh či zajímavé světlo, aniž bychom byli rozptylováni často rušivými barvami.

Co se týče práce, tak mě velmi baví focení pro ostravský Outlet Moravia, kde spolupracuji s vynikajícím stylistou Luďkem Šmehlíkem a skvělou modelkou, moderátorkou a kreativní producentkou Vindy Krejčí fotíme na módních kampaních pro známé fashion značky. 

Připravujete pro letošní rok nějaké novinky?

Určitě. Tento rok jsem začal prodávat můj nový online kurz Tlačítko po tlačítku, který je určen pro začátečníky, kteří fotí fotoaparátem. Kurz jsem natočil pro všech 6 nejprodávanějších značek fotoaparátů a zúročil v něm jednak mé skoro 20 leté pedagogické zkušenosti a více než 15 leté zkušenosti profesionálního fotografa. A podle zpětných vazeb klientů si troufnu říct, že kurz se skvěle podařil natočit i sestříhat.

Dále plánuji stále obohacovat kurz Špičková fotka mobilem, každý měsíc do něj přidávám nová videa, aby se mí studenti měli možnost stále rozvíjet. No a na podzim bych chtěl s kolegou natočit kurz Krajinářské fotografie, který by měl být jak pro fotografy fotící mobilním telefonem, tak pro ty, kteří fotí fotoaparátem.

Jak vyfotit mobilem fotku, za kterou by se nemusel stydět ani profesionál se zrcadlovkou? Než se vrhnete do placených kurzů, mrkněte na 5 lekcí zdarma od Honzy Kováče, ať můžete také objevit svět krásné fotografie i bez drahého vybavení.