Druhy vlny aneb vyznáte se ve svých svetrech?

^{zdroj: pinterest.com}

O vlně se vedou velké diskuze a málokdo se umí shodnout. Jeden tábor tvrdí, že vlna je jen ovčí, zbytek je prostě zpracovaná srst a za vlnu by se označovat neměla. Druzí nejsou tak radikální a kašmírový svetr označují za vlněný. Kde je pravda, to se asi nedozvíme, každopádně je stále větší a větší tendence pojem vlna rozšiřovat, a proto tedy budeme mluvit o vlně ve spojitosti se všemi zvířaty, které svou srst člověku dávají a on z nich může uplést svetr. 

^{Novozélandská merino ovce jménem Shrek, která na šest let utekla svým majitelům a vyhla se tak stříhání / zdroj: pinterest.com}

Každý chovatel ovcí domácích vám potvrdí, že ovce se musí stříhat pravidelně, a je to pořádná fuška. Jenže zpracování obyčejné vlny tohoto plemene je poněkud neefektivní a tento materiál už téměř nikdo nevykupuje. Na vlnu se totiž chovají speciální plemena, jejichž srst se vyznačuje lehkou gramáží, jemností a vysokou hřejivostí. Plemeno ovce merino, které se přes severní Afriku dostalo do Španělska, a bylo poté uměle vysazeno v hornatých částech celého světa, je považováno za nejlepší plemeno na chování vlny. Nyní jsou merino stáda rozšířená hlavně na Novém Zélandě a v Austrálii. Dokonce i v Čechách najdeme pár malých chovatelů, kteří se snaží tomuto plemeni vytvořit ideální podmínky, každopádně pro velkochovy to není v našem pásmu možné.

^{Napůl vystříhaná ovce / zdroj: pinterest.com}

Jak se ale z ostříhané vlny stane svetr? Ostříhané rouno se rozdělí podle kvality vlákna do různých tříd. Poté se postup začíná měnit podle toho, jestli se chceme k přízi dostat tradičním způsobem nebo průmyslovým. Ten tradiční je samozřejmě časově náročnější a poctivější, používá co nejmenší množství chemikálií a postupů, které by mohly kvalitu vlákna poškodit. Každopádně se musí pokračovat praním, protože ve vlně jsou nejen nečistoty, které na sebe ovce pochopitelně zachytí, ale i velké množství potu a vlhkosti. Mimochodem, odstraněný pot se nazývá lanolin a dá se dál využít např. v kosmetickém průmyslu.

^{Plstěný klobouk tradiční české značky Tonak / zdroj: tonak.cz}

Dále existuje několik možností, jak s tímto materiálem naložit. Dva základní procesy jsou plstění a předení. Pokud znáte aspoň trochu princip kolovrátku, už je vám asi jasné, co je princip předení. Z vláken s omezenou délkou se urovnáním a následným zakroucením stává vlákno bez omezené délky. Plstění je proces, kdy propletením vláken a působením vlhkosti a / nebo prudkými změnami teplot vzniká celistvá pevná látka.

^{Lama vikuňa / zdroj: pinterest.com}

Pojďme si ale něco říct k dalším zvířatům, jejichž srst také využíváme. Kromě ovcí se totiž vlna získává z koz, známý je velice jemný a lehký kašmír z kozy kašmírské nebo mohér z kozy angorské. Mohér je specifický tím, že se strukturou podobá lidskému vlasu a používá se i při výrobě dětských hraček. Pak tady máme ještě lamy, jihoamerické velbloudovité sudokopytníky. Lama alpaka je již domestikovaná a chová se nejen kvůli vlně, ale i kvůli masu a kůži, kdežto lama vikuňa je považována za divoké zvíře a po šetrném stříhání by měla být znovu vypuštěna do volné přírody. I srst velblouda patří k jedněm z nejdražších vln a rozpoznáte ji mimo jiné svou charakteristickou barvou. Také srst angorského králíka je velmi jemná a hebká a vyznačuje se chmýřím, které z vláken vystupuje.

^{Angorský králík / zdroj: pinterest.com}

Co se týče přírodní vlny, má člověk obrovské množství zdrojů, ze kterých může kvalitní textilní vlákno sbírat. Vždy by si ale měl uvědomit jedno, pokud kupuji nějaký výrobek, měl bych znát příběh jeho zpracování od začátku do konce, měl bych si vybírat zboží, které je prokazatelně vyrobeno eticky a ekologicky. Protože jedině kvalitně zpracovaná vlna vám vydrží dlouhá léta, a pokud se o ni vy budete dobře starat, ona se na oplátku postará dobře o vás.