Ekologická varianta kůže, která je získávaná z hub se může stát rozšířenou udržitelnou alternativou, věří vědci a designéři
V módním světě se objevuje nový revoluční materiál - houbová kůže. Tento inovativní textil, vyrobený z houbového mycelia, si rychle získává popularitu jako udržitelná a stylová alternativa ke tradiční kůži. Módní průmysl, který je považován za druhého největšího znečišťovatele, jej vyhlížejí s očekáváním.
Mycelium je vláknitá a hustá buněčná struktura, kterou lze využít k vytvoření materiálu, který svou strukturou, odolností a všestranností velmi připomíná tradiční kůži. Na rozdíl od zvířecí kůže, která vyžaduje intenzivní zpracování a vytváří škodlivé odpadní produkty, je pěstování myceliové kůže mnohem šetrnější k životnímu prostředí.
Mycelium tvoří vegetativní část houby. Skládá se z jemných bílých vláken zvaných hyfy, které mohou pronikat do různých substrátů, jako je půda, dřevo a organická hmota. Tato hlavní růstová struktura hub hraje klíčovou roli při vstřebávání a rozkladu živin.
Tradiční kožedělná výroba poškozuje životní prostředí, protože chov hospodářských zvířat pro kůži zahrnuje odlesňování, znečištění vody a značné emise skleníkových plynů. „S tím, jak náš svět hledá ekologické alternativy materiálů, roste zájem o využití živých organismů k výrobě biologicky odbouratelných náhražek,“ říká Assia Crawford z University of Colorado.
„Ve světě módy hledáme udržitelné alternativy k tradičním materiálům. Zejména proto roste zájem o využití živých organismů k výrobě biologicky odbouratelných variant materiálů. A myceliová kůže, může být ekologickou alternativou kůže klasické. Tato alternativa nepotřebuje velké plochy půdy, což snižuje tlak na přírodní zdroje a lesy,“ říká Martin Kůs, spoluzakladatel a šéfdesignér české módní značky Vuch.
„Kožedělný průmysl spotřebovává obrovské množství vody. Výroba kůže totiž zahrnuje několik kroků, které vyžadují značné množství vody například při namáčení, odchlupování, odmašťování, moření a barvení. Tento proces nejenže vodu spotřebovává, ale také ji často znečišťuje chemikáliemi používanými při zpracování,“ říká Jaroslav Žák ze společnosti BWT, která se specializuje na řešení omezující plýtvání vodou a také její čištění a recyklaci.
Mycelium má ale ještě širší využití, včetně zemědělství jako přírodní hnojivo, lékařství - antibiotika a další léky, čištění životního prostředí při bioremediaci a nyní nově i v textilním průmyslu, kdy z něj vzniká houbová kůže. Zkoumá se také jeho použití v udržitelných materiálech, jako jsou biologicky rozložitelné obaly a stavební materiály.
„Šetrné hospodaření s přírodními zdroji, zejména s vodou, je možné buď cestou efektivnějšího zacházení v rámci stávajících procesů. Například formou využívání technologicky pokročilých strojů a řešení nebo pomocí průlomových objevů, mezi které lze řadit zmíněné využití mycelia,“ uzavírá Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.
