Iniciativou k odpovědnosti: kauza nucených prací Ujgurů v čínských továrnách volá po udržitelnosti a odpovědnosti módního průmyslu

^{Zdroj: Worker Rights Consorcium}

Sociální témata hýbou světem módy často. Především se jedná o udržitelnost a sociální odpovědnost módního průmyslu. Není divu. Sám o sobě totiž zaujímá více než 2 procenta světové produkce. V současnosti se zde řeší kauza otřesných pracovních podmínek a zneužívání nucené pracovní síly v Číně. Celou kauzu umocňuje především etnický problém. Prozkoumejte s námi detaily případu, který hýbe světovými médii - v hlavní roli Ujgurové, levná bavlna, Čína a nadnárodní značky.

Pokusy o nezávislost

Ujgurové jsou početný turkické etnikum majoritně muslimského vyznání. Žijí ve větších komunitách v různých koutech Asie, ale významná část žije v autonomní oblasti čínské provincie Sin-ťiang, která je známá produkcí bavlny. Oblast vykazovala v minulosti pokusy o osamostatnění. To se setkalo s vlnou represí ze strany Číny. Podle mezinárodních pozorovatelů zde dochází k potlačování etnické kultury a někteří odborníci mluví o kulturní genocidě. Utrpení ujgurské menšiny také úzce souvisí s produkcí bavlny.

^{Zdroj: Worker Rights Consorcium}

Světová produkce bavlny

Provincie Sin-ťiang byla původně bohatá na nerostné suroviny, postupem času a ekonomického plánování čínské vlády se stala centrem produkce bavlny. V současnosti obsáhne tato oblast 85 % čínské produkce bavlny. Čínské normy pro produkci se však neustále zvyšují a pěstování už není pro ujgurské farmáře profitabilní. Pro zachování produkce se proto čínský režim uchýlil k násilnému řešení. V roce 2017 byla publikována zpráva australské agentury o integraci Ujgurů v "táborech", odkud jsou posílání na nucenou práci do čínských továren, které vyrábí produkty pro značky Fila, Adidas, Nike a Puma. Čínská vláda obvinění opakovaně odmítla.

Obchodní válka

V lednu 2020 Trumpova administrativa zakázala dovoz bavlny z této oblasti z důvodu podezření na porušování lidských práv. Zákon byl dokonce nazván Uyghur Forced Labor Prevention Act. Bidenova administrativa přijala usnesení, že v oblasti dochází k mučení, kdy se jedná o formu genocidy a pokus o snížení populace ujgurské menšiny. Plány na omezení importu bavlny z této oblasti má také Evropská komise. Evropská legislativa navíc zavazuje společnosti prověřovat dodavatele bavlny. K zákazu dovozu se přihlásila i Kanada i Velká Británie. Spolu s EU a USA navíc uvalili sankce na některé čínské úředníky.

^{Zdroj: AA News Broadcasting System}

Iniciativou k odpovědnosti

Po zveřejnění několika zpráv o otřesných podmínkách, které v provincii panují, se značky začaly předhánět v prohlášení o omezení či ukončení spolupráce s čínskými dodavateli. Adidas naprosto odstřihla dodavatele materiálu z provincie Sin-ťiang. Organizace na ochranu lidských práv však stále věří, že nejméně jeden milion Ujgurů a dalších převážně muslimských menšin byli uvězněni v táborech v oblasti Sin-ťiang. Čína je také obviňována ze strany těchto organizací z nucené sterilizace žen v těchto oblastech.

Přísná šetření

I tak se však najdou značky, které údajně z levné produkce stále profitují. Poslední kauzou je případ Zary ve Francii, jejíž mateřská společnost údajně stále využívá výroby z továren, kde jsou na nucenou práci využíváni Ujgurové. Podle odborníků se navíc i přes zákaz dostává bavlna z provincie Sin-ťiang na americký i evropský trh přes třetí země, většinou se jedná o Bangladéš, Vietnam, Kambodžu či Indii, kde se z materiálu stávají produkty.

^{Zdroj: Getty Images}

Reakce většiny značek a protekcionistická opatření ze strany většiny států je však známkou, že aparát sociální odpovědnosti relativně funguje. Obchodní válka ve jménu lidských práv je pro současné spotřebitele důležitá a dokážou ji ocenit i v době, kdy se společnost potýká s pandemickou krizí.

^{The New York Times, Agentura ASPI, Deník N}