Kamila Vodochodská: Hledám cestu, jak lidem odpovědět na to, co vše se vlastně skrývá za módou

Ve svém oboru je dávno známá, ale sama tvrdí, že stále nedošla na konec své cesty. Móda.cz přináší obsáhlý rozhovor s jednou z prvních a nejlepších českých fashion coachek. 

Jak byste se představila?

Po 14 letech v oboru se popisuji spíše slovy svých klientů, protože to považuji za výstižnější: Módní Ghándí, Módní Guru nebo Módní Anděl. Náplní mých dní tedy není jen návrh a realizace modelů a osobních kolekcí pro jednotlivé klienty, coaching jednotlivců či skupin, ale rok od roku větší potřeba šířit jakousi osvětu v oblasti módy a předávat informace o tom, jak je nejen naše vlastní zdraví, ale celá planeta zatěžována módním odpadem.

Jak jste se dostala k navrhování? Vystudovala jste nějakou školu?

Školu samozřejmě mám, ale moje rozhodování, co ze mě bude, začalo na gymnáziu, kdy jsem si mimo jiné pohrávala s myšlenkou vydat se na dráhu profesionální baletky, ale zdravotní stav mých kloubů mi to neumožnil, a proto se těším alespoň pohledem na něj skrze velká baletní jeviště. Na seznamu bylo i úžasné povolání spisovatelky, ke kterému ale věřím, se jednou stejně uchýlím. Sepisuji úvahy a texty již nyní a kniha, i když by jen pro mé blízké, je jako jedno z mých přání na visionboardu. Několik prvních let jsem ani nevěděla, jak lidem odpovídat na otázku co dělám, protože patřím do první generace fashion coachů u nás, kdy tento obor ještě ani neměl jméno. Podobu mé dnešní profese tvoří soubor zkušeností z široké oblasti módy a též roky, které jsem strávila v Paříži a za oceánem.

Je fashion coaching za těch více jak deset let pořád stejný?

(usmívá se) Určitě ne. Bývala jsem opravdu mladá a kolikrát i naivní, ale naučila jsem se lidem naslouchat a číst mezi řádky, pozorovat detaily i jemné reakce – to vše mi ukazuje mnoho. Klientům dávám čas, tolik času kolik sami potřebují na vstřebání informací, vlastních nejasností, nejistoty, odhodlání a prostor. Pak vzniká důvěra a energie chtění sám u sebe kvůli sobě něco opravdu změnit. Každý workshop, který dělám, vidím, jak lidi zajímá více. Naposledy se mě jedna žena zeptala: „Jsem tu proto, abych se dozvěděla, co za tou módou je?“ Podobných těžkých dotazů dostávám více a je velmi těžké na ně odpovědět. Neustále proto hledám způsob, jak pochopitelně a stručně dát lidem nahlédnout do módního zákulisí – ne toho trendy přehlídkového, ale do toho reálného, praktického a přitom chic.

Považujete se za úspěšnou?

Zatím jsem ještě nedošla tam, kam jsem chtěla a kam ještě zajisté budu chtít jít – tedy dál, kupředu a hlouběji. Navíc jsem na sebe hodně tvrdá. Když jsem začínala, bylo to bláznovství plné omylů, protože člověk se jen tak nenarodí úspěšným podnikatelem. A těžko říci, zda jsem nějaké eso v oboru, protože se držím mimo komerční sféru. Pracuji s lidmi a nejsem zaměřená jen na nějakou elitu. Pro mě je měřítko úspěchu to, že mám každý den možnost pracovat s novými klienty a na konference a workshopy jsem zarezervovaná několik měsíců dopředu.

Jak vypadá váš běžný den?

Většina mých dnů se liší. Ale vstávám brzy a rána trávím se svou dcerkou. Pak se sejdu s asistentkou, dohodneme se, co nás dnes čeká a potom se vydám na cestu za klientem. Jedno vstupní coachingové setkání zabere třeba osm hodin. Večer už se snažím nepracovat, ráda vařím, jsem s rodinou a odpočívám. Když mám zkouškové dny na modelovou tvorbu, tak mám jednoho klienta za druhým po hodině a půl. Za ten den stihneme odzkoušet cokoli od kašmírového kabátu až po večerní šaty. Mám ráda spolupráce s divadelními herečkami, srdeční je ta s Hankou Holišovou, Petrou Vraspírovou nebo neuvěřitelnou dámou paní Kretschmerovou.

Co vám přijde, že Češi v módě neumí?

Češi jdou dopředu. Mění se vnímání, lidé si uvědomují, že i s kariérním růstem je třeba změnit šatník. Na druhou stranu dorůstá generace, která si zvykla utrácet celé kapesné za nekvalitní a stále předražené oblečení. Zároveň mi přijde, že si lidé neuvědomují, že oblečení může ničit zdraví, protože se skrze něj dostává do těla spoustu chemikálií.

Má podle vás Česká republika dostatek módních událostí, které mohou inspirovat?

Je tu více než dost akcí. A dokonce v počtu jejich konání ročně jsme v těch designových před jinými evropskými městy. To je super, ale přináší to s sebou i to, že se akce hodně překrývají, objevují se na nich stále stejná jména a není dostatek času na jejich přípravu. Zároveň mám často pocit, že to, co české osobnosti nosí bývá předvídatelné.

Věnujete se jen zakázkové tvorbě, nebo tvoříte vlastní kolekce?

Na počátku mé kariéry jsem pravidelně co půl rok vytvářela a prezentovala kolekce. Po 14 letech každodenního života s módou jsem se dostala na zcela druhý pól komerční fashion, k módě praktické, smysluplné, a proto nechci planetu zahlcovat dalším textilním odpadem. Nesejde na tom, že se jedná o kolekci z kvalitních materiálů, když nemá svou věrnou majitelku, která oděv nosí a unosí, představuje i ta nejlepší kolekce pouze odpad. V současné době mám krom sekce tvorby modelových svatebních a plesových šatů také půjčovnu s možností pronájmu krátkodobého či dlouhodobějšího pro spolupráci u těch klientek a osobností české kulturní a společenské scény, kde víme, že je neustále třeba věnovat čas a zamyšlení nad vhodným oděvem. Pracuji na speciálních kolekcích na objednávku, vytvářím módně-vizuální strategie pro jiné módní značky a pořádám cykly módních workshopů. Ale jako kreativec srdcem i hlavou vím, že až nastane správný čas, kolekce se opět dočkáme. (usmívá se)

Zdroj fotek: Archiv Kamily Vodochodské