Kolekce "JAPONSKO KLIDNÁ SÍLA" konečně u nás v ČR!
Minulý týden proběhla tisková konference jedinečné kolekce studentů Ateliéru designu oděvu a obuvi pražské UMPRUM s názvem Japonsko klidná síla. Nyní vám přinášíme několik informací, ale také rozhovor s Michalem Vaníčkem, který se na zmíněné kolekci podílel.
Součástí tiskové konference byla přehlídka, ale také došlo na premiéru módního filmu, který má na svědomí Jakub Jahn. Talentovaný umělec náramně vystihl kouzlo kolekce, ale také dokázal poukázat na různé aspekty Japonska, kterým celý team čelil. Je nutno dodat, že Jahn opravdu protnul konstruované procesy zvané emoce do každé sekundy zmíněného filmu. Tleskáme. Veškeré modely vznikly pod vedením Liběny Rochové. Přehlídku musíme definovat jako cenný zážitek, protože poselství a síla jednotlivých modelů utváří nezapomenutelný dojem. Krom Liběny Rochové a Jakuba Jahna jsme měli tu čest potkat a pohovořit s Petrou Jungwerthovou (Česká centra) či Monikou Koblerovou (Česká centra).
Jeden ze studentů, jenž se podílel na projektu “Japonsko klidná síla“, je Michal Vaníček, kterého jsme pro vás samozřejmě vyzpovídali.
Michale, každý z vás jste měl na starost několik určitých modelů, čím ses inspiroval právě ty?
Každý z nás se inspiroval jiným aspektem japonské kultury, umění nebo společnosti. Já konkrétně jsem vycházel z tradičního japonského malířství, ze způsobu, jakým znázorňuje perspektivu a také z kompozičních schémat, které používalo. Tato inspirace mi předurčila jak materiál a barevnost, tak do jisté míry i samotné oděvní formy. Každý model je tvořen několika vrstvami průsvitných látek, které při pohybu vytváří různé barevné efekty, stejně jako je tomu na japonských obrazech z 16. a 17. století.
Co pro tebe projekt “Japonsko klidná síla“ znamená? Jak to celé probíhalo?
Celý projekt byl jeden obrovský proces. Všem kolekcím předcházely hluboké rešerše, konzultace, hledání literatury apod. Po dvou semestrech opravdu intenzivní práce vznikl soubor kolekcí, které dohromady čítají bez nadsázky stovky kusů. Výsledkem naší práce byla prezentace autorských kolekcí, nejprve samostatná ve staroměstském paláci Kinských, poté na dobročinné akci na Žofíně, pak v rámci Mercedes-Benz Prague Fashion Week a nakonec přímo v Tokiu na Bunka Fashion Graduate University Fashion Week. Cesta do Japonska byla onou zlatou tečkou za naším projektem. Konfrontace s japonskými designéry i japonskými diváky byla nezapomenutelná, stejně tak, jako je nezapomenutelné samotné Japonsko. Všechny kolekce byly skvěle přijaty, projekt měl velký úspěch a ukázalo se, že jsme schopni na mezinárodním poli nejen konkurovat, ale v něčem naše kolegy i předčít.
Jak se ti spolupracovalo s Liběnou Rochovou?
Spolupráce s Liběnou Rochovou byla jako vždy velmi intenzivní. Před dokončením projektu každý z nás absolvoval mnoho osobních konzultací, na kterých se řešily všechny problémy, od počáteční inspirace, přes první návrhy, výběr materiálů, střihy až po závěrečné detaily, jakými bylo např. zapínání. Každý model také byl napřed vyhotoven v kaliku, tedy z provizorního materiálu, aby se na něm mohly vychytat všechny zejména střihové nedostatky. Často to bylo náročné, někdy vypjaté, ale vždy to ve výsledku znamenalo posun kupředu. Liběna Rochová je velmi přísná perfekcionistka, která nechtěla nic nechat náhodě. Při konzultacích s ní ale vždy šlo o vzájemný dialog dvou sobě navzájem rovných partnerů a bylo nakonec vždy na nás, jakou cestu si zvolíme. A díky tomu i přes to, že celý ateliér zpracovával jednotné zadání pod jednotným vedením, vznikly naprosto svébytné, osobité a originální kolekce s jasně čitelným rukopisem každého z designérů.
Za redakci MODA.cz děkuji za rozhovor a přeji další úspěchy. FB Galerie Českých center
