Lída Baarová: Nejlépe oblékaná žena první republiky
Její život rozhodně nebyl vždy jako z pohádky, svými výkony na stříbrném plátně však vstoupila neochvějně do dějin a její osud zná celá republika i zahraničí. Řeč je o herečce Lídě Baarové.
Pozoruhodný osud nejslavnější československé herečky
Rodiče Ludmily Babkové patřili k movité vrstvě obyvatel a ona i její sestra si mohly dovolit nejnovější módní kusy ze zahraničí. Svůj první film natočila herečka ve svých 17 letech. V zahraničí získala angažmá ve studiu UFA, které bylo právem srovnáváno s americkým Hollywoodem. Zde natočila svůj první německý film – Barkarola, kde se setkala se svým budoucím partnerem Gustavem Fröhlichem. Jejich vztah skončil Lídinou aférou s ministrem nacistické propagandy Goebbelsem. Baarové bylo poté zakázáno opustit Říši a účinkovat v německých filmech. Podařilo se jí však uniknout za hranice. Přestože se snažila uplatnit v Národním divadle, zastínila ji jména jako Adina Mandlová nebo Ljuba Hermanová. Po válce skončila v kriminále a hrozil jí trest smrti. V tu dobu spáchala její sestra sebevraždu a maminka zemřela na srdeční selhání při výslechu Státní bezpečností. Po propuštění se se svým tehdejším manželem pokoušela uprchnout do zahraničí. Jako fénix však vstala z popela a dobyla italská plátna. Po smrti svého manžela se znovu provdala za rakouského doktora. Zemřela osamělá ve Vídni v roce 2000.
Prvorepublikové bouřlivé proměny módních trendů
20. léta znamenala potlačení ženskosti a to i v módě. Prsa a dekolt byly nenápadně zakryty flanelem a dalšími vrstvami. Do obliby se však pomalu ale jistě začíná dostávat kratší sukně. Paul Poiret dal světu první podprsenku a do ženských šatníků se dostávají i střihy, které byly do té doby považovány za výhradně mužské.
Ve 30. letech přišel vlivem hospodářské krize zlom a na 20. léta jako by se úplně zapomnělo. Sukně se začaly prodlužovat a do módy se opět dostaly i okrášlené pásky s přezkami. Též žensky vykrojený dekolt byl zpět. Vlasy se nosily vždy ozdobené ať už pokrývkou či starodávnou sponou nebo byly zastřiženy a zvlněny. Hlavním mottem byla elegance, a tak správné dámě nesměly chybět lehké rukavičky, okrášlené límečky a nabíraná ramena. Emancipovanější ženy si troufly na elegantní kalhotové kostýmy. Vyjímkou nebyla ani Lída Baarová.
Jen co Lída dostala řidičský průkaz, ukořistila ji jako svoutvář automobilová značka Praga Baby a dostala svůj vlastní vůz tzv. pragovku v modré barvě, nejmodernější vozidlo, které jste v té době mohli na československých silnicích spatřit.
Lída si mohla dovolit nejnovější módní produkty. Přestože byla nádherná žena a propadl jí mnohý muž, sexuální ikonou se stala hlavně ve filmu Otakara Vávry Panenství, kde vystupuje na tehdejší dobu ve velmi svůdné scéně v lehkém negližé.
Sama Lída Baarová v osobním životě velmi ráda nosila krátké sukně nebo pánské kalhoty. V době své největší slávy byla pravidelným návštěvníkem módního salonu Hany Podolské, která pro ní také ušila některé kostýmy. Hana Podolská byla označována za československou Coco Chanel a její pravidelné zákaznice byly i Marie Baťová nebo Hana Benešová.
Ikonické byly také její šaty ve filmu Dívka v modrém, kde si zahrála hlavní roli po boku neochvějného svůdníka Oldřicha Nového. Mimochodem šlo o jeden z nejnákladnějších kostýmů tehdejší filmové československé tvorby. Režie se ujal Otakar Vávra a Lída Baarová se zde poprvé a naposledy setkala na filmovém plátně s Natašou Gollovou.
První film, který natočila Lída Baarová v Německu v roce 1935, se jmenoval Bakarola. Lída zde měla ztvárnit postavu krásky z italského venkova. Lídina postava správného českého děvčete – krev a mléko nebyla po vůli německému showbusinessu. Lída Baarová byla nucena podstoupit drastickou dietu (2 jablka denně), aby dostála režisérovým požadavkům. Také se musela učit německou fonetiku a výslovnost. Kostýmy pro film navrhl Arno Richter.
Lída Baarová vnesla svůj talent a krásu do československé, německé, italské a rakouské kinematografie.
The Guardian; IMDb; CzechFolks.com
