Litva: země mnoha tváří opředená legendami

Litva: země mnoha tváří opředená legendami

"Život je cestování, " pravil spisovatel H. Ch. Andersen. Já jsem se díky studentskému projektu SHARPEN, pořádaném Technickou univerzitou v Liberci, mohla podívat do největšího Pobaltského státu - Litvy.

Evropské hlavní město kultury

Litva je největší co do rozlohy ze všech tří Baltských států. Zároveň je nejjižněji položená, a tak se v lidech mísí jihoevropská i severská nátura. Hlavním městem je Vilnius, kde je hlavní letecký koridor. Můžete zde navštívit krásné historické centrum, které je pod ochranou UNESCO, které je unikátní sloučením několika odlišných architektonických slohů - najdete zde baroko, rokoko, gotiku, neoklasicismus i renesanční sloh. Město také drží titul Evropské hlavní město kultury 2009. Ubytování zde však bývá dražší, a proto se turistům doporučuje procestovat všechny památky v Litvě a ubytovávat se v menších rodinných hotelech na venkově či v malých městečkách.

Symbol vzdoru proti Sovětskému svazu

Nejvíce doporučovanou památkou, kterou je podle Litevců hřích během návštěvy Litvy přehlédnout, je Hora křížů. Najdeme ji jen pár kilometrů od města Šiauliai, které je čtvrtým největším městem země. Na pahorku zde Litevci shromáždili více jak tisícovku křesťanských křížů, které na území zůstaly po polském povstání roku 1831. Slavná se však památka stala až později během sovětské nadvlády. Komunistům totiž kříže vadily a pokusily se Horu křížů opakovaně zničit. Pouze odhodlaností místních zde památka stojí dodnes. A tak se Hora křížů stala symbolem vzdoru proti Sovětskému svazu.

Litevský Švihov

Další památkou, která stojí za vidění, je vodní hrad Trakai, který pochází ze 14. století a je nápadně podobný i našemu jedinému vodnímu hradu v Čechách - Švihovu v západních Čechách. Hrad je turistickou senzací, a proto se v sezóně, kdy je hrad otevřen pro návštěvníky, obrňte pevnými nervy pro čekání v dlouhých frontách. Hrad je však krásný, v 90. letech prošel velkou rekonstrukcí, která z něj udělala chloubu Litvy.

Klaipéda: město malých podniků s velkým srdcem

Pokud však nejedete do Litvy pouze za kulturou a hlavními turistickými trháky, mám pro vás jediný tip Klaipėda. Je to nejstarší město Litvy založené řádem Livonských rytířů už v roce 1252. Klaipėda je také jediný litevský přístav, a proto je vlastně tak unikátní. Je to kulturní, politické i obchodní centrum. Přístav je hlavní tepnou obchodních toků do Dánska, Švédska, Holandska a samozřejmě Německa. Pro zahraniční firmy je proto velmi výhodné mít v Klaipėdě nebo v jejím okolí pobočky. Region se však potýká se stárnutím obyvatelstva, s čímž bojují i další severské země a vlastně celá Evropa. A právě toto téma bylo hlavním obsahem projektu, díky kterému jsem Klaipėdu mohla navštívit a vidět ji tak, jak málokterý turista může. SHARPEN totiž spojuje studenty 5 různých států včetně Česka a Litvy, kteří se zajímají o personalistiku a HR management.

foto: Barbora Homolová

Kulturní město, které v noci nespí

Když však město poznáte, je až překvapující, že odsud mladí lidé odcházejí. Klaipėda je totiž město jako žádné jiné. Má absolutně všechno. Náklady na život zde nejsou ani vysoké ani malé, vzdělání i práce jsou dostupné a kultura je na každém kroku. Najdete zde 6 muzeí, 7 galerií, divadla, veřejné kulturní prostranství a mnoho dalšího. Procházky kolem přístavu s výhledem na Baltské moře je uklidňující slastí pro duši. 

Legenda o obryni Nerinze

Pokud si však chcete užít Baltské moře v té nejkrásnější podobě, rozhodně navštivte poloostrov Kurská Kosa nebo-li Neringa, tak poloostrovu přezdívají místní, podle staré baltské legendy. Legenda totiž praví příběh litevského rybáře a jeho ženy, kteří se modlili k bohovi blesku (Thor), aby jim dal děťátko. Bůh jim vyhověl a seslal jim děvče jménem Neringa. Děvčátko však zdědilo část božské síly, a tak rostlo jako z vody a stala se z ní obryně. Neringa chtěla pomoci místním rybářům, a tak vytvořila pro místní rybáře písečný poloostrov, ze kterého měli lepší přístup k moři a mohli lépe rybařit. Na její počest pojmenovali obyvatelé Klaipėdy poloostrov Neringa.

foto: Barbora Homolová

U moře jedině v zimní bundě a kabátu

Pro české návštěvníky obzvláště je návštěva ostrova opravdový zážitek. Klasická písečná pláž, kde na jaře nestoupne teplota nad 3 stupně Celsia, je zajímavý pocit.  Když však máte štěstí a je slunečno, naskytne se vám krásný výhled na moře. Koupání je však možné pouze v letním období, a to ještě s přihlédnutím na teplotu moře, která je velmi proměnlivá. Každopádně se na pláži můžete zabavit jinou kratochvílí - sbíráním jantarových kamínků. Na pláži se totiž objevují z moře vyplavené jantarové kamence, které jsou velmi vzácné a jsou tak oblíbeným suvenýrem, který si z Litvy můžete přivést. K výskytu jantaru se váže další baltská legenda o roztříštěném jantarovém paláci hluboko pod hladinou Baltu.

foto: Barboda Homolová

Přechod do Ruska a zpátky

Kdo se však vyzná v zeměpisu, ví, že tento poloostrov nenáleží pouze Litvě, ale jeho jižní část náleží Rusku. Při slunečném počasí můžete do Ruska dohlédnout, vystoupáte-li na nejvyšší evropskou písečnou dunu, která sahá do výšky až 12 metrů. Připravte se však na ultra nízké teploty, které zde panují. Pokud je v místním přímořském městečku Nida 8 stupňů, na duně nebude více než -2 stupně. Pokud vám zbyde čas a necháte si na procestování Neringy celý den, rozhodně se zajeďte do tohoto městečka podívat. Mimo sezónu je sice velmi klidné až ospalé, ale i tak je pravým obrázkem Litvy jako takové.

Strašidelné zákoutí litevských luhů a hájů

Dále můžete navštívit Horu čarodějnic. Tato památka vás provede krásnou panenskou ostrovní přírodou a pomocí instalace dřevěných soch vám bude vyprávět všechny baltské legendy, kterých je opravdu požehnaně. Jen jedno malé varování. V Litvě není mlhavé počasí s velmi nízkou viditelností nic výjimečného, a tak pro slabší povahy může být návštěva Hory v tomto počasí možná trochu znepokojující. 

Křik kormoránů

Poloostrov Kosa je chráněným územím zapsaném na seznamu UNESCO. Abyste se sem dostali, musíte zaplatit jak za parník, tak pokud jedete vlastním autem i ekologickou daň. Turisté však nejsou největším problémem, které poloostrov sužuje. Neringa se potýká s přemnoženými kormorány, které devastují části lesa. Proto zde místní v době hnízdění a snášení vajec odpalují ohňostroje a snaží se kormorány zaplašit.

Litva je nádherná země a rozhodně stojí za návštěvu. Nevyžaduje zvláště velký rozpočet, i když se budete stravovat v místních restauracích. Ryby ale od Litvy jako od přímořského státu čekejte spíše v těch lepších restauracích. V Litvě jsou totiž nejoblíbenějším a nejtradičnějším pokrmem brambory na všechny způsoby. Tradiční jsou i další potraviny, pivo Švyturys, čokoláda Pergele či sladká pyramida z vaflového těsta. Při návštěvách restaurace však buďte obezřetní, dny jsou zde totiž nazývány jako první den, druhý den atd. místo tradičních názvů.

Desperado.cz

Mohlo by vás zajímat