Metabolický typ – mýtus nebo fakt?
V medicíně ani v lidském těle nelze nic se stoprocentní jistotou určit
Co funguje u jiných lidí, nemusí fungovat právě u vás. To jste možná už poznali na sobě, když jste se třeba pokusili shodit pár kil. Dieta, která zabrala na kolegyni nezanechala na vás žádné znatelné pozitivní stopy. Čím to je? Nejspíš budete jiný metabolický typ!
Prozkoumejte svůj metabolismus
Společnost Advanced Genetics vypracovala metodiku projektu EuroGeen, kde analýzou vaší DNA určí, jaký jste metabolický typ. Zdánlivě jednoduché dělení na tři typy: sacharidový, proteinový a zónový, přináší mnohem více rad pro vaše správné stravování, než by se zpočátku mohlo zdát. Určit si svůj metabolický typ můžete i vy. Výhodou je, že od Advanced Genetics nedostanete jen informaci o vašem metabolickém typu, ale rovněž dostanete upravený jídelníček od výživových poradců, kteří jsou do projektu EuroGeen zapojeni. Každý znás potřebuje vyváženou stravu. Metabolismus je však opravdu u každého organismu trochu jiný. Někdo potřebuje spíše sacharidy, někdo spíše proteiny. U někoho pak probíhá metabolismus pomaleji, u někoho rychleji. Skladba enzymů, které štěpí potraviny, může být také odlišná, stejně jako prostředí trávicí soustavy, zvláště kdy vžaludku nacházíme zvýšenou kyselost. Je určitě dobré zjistit o svém metabolismu více. Svůj metabolický typ si můžeme nechat zjistit sofistikovaně analýzou DNA. Nejjednodušší metodou, která nám pak napoví, jak funguje naše trávení, tedy jak rychlý náš metabolismus je, je pak frekvence stolice. Pokud trpíme zácpou většinu svého života, i když sníme větší množství jídla, je pravděpodobné, že naše tělo raději ukládá rezervy na horší časy. Pokud ale navštívíme toaletu častěji než dvakrát denně a máme spíš sklon k nižší váze, jsme tedy zřejmě rychlejší „ spalovači“.
Čím může být náš metabolismus ovlivněn?
Svůj metabolismus si nevybíráme, máme kněmu již od narození dispozice, ale můžeme jej ovlivňovat vhodnou skladbou potravy, pitným režimem, fyzickou aktivitou a také dostatečným odpočinkem. Kromě těchto faktorů jsou to samozřejmě okolnosti, které změnit nelze, jako věk, pohlaví či rasová příslušnost. Je zřejmé, že když nám už není dvacet let, bude náš metabolismus pomalejší, než býval kdysi. Buňky i tkáně stárnou a jejich aktivita klesá. Potřebují více času, aby nám vytvořily potřebnou energii. Naším úkolem je své tělo zbytečně nezatěžovat chemickými látkami, barvivy, přídatnými emulgátory a esencemi, které nám obchodní řetězce nabízí.
Naše „metabolická elektrárna“
Organismus si pamatuje téměř všechny neřesti, které si způsobujeme, a velmi rád si vše ukládá. Základním orgánem našeho metabolismu jsou játra, kterým se také přezdívá „metabolická elektrárna“. Játra jsou plná enzymů, a právě díky nim může probíhat většina reakcí vtěle. Pokud jsou játra postižena či zanesena zplodinami, nedochází ke správnému očištění a vylučování odpadních látek. Pak i náš metabolismus stagnuje a my nejen, že přibíráme na váze, ale především se necítíme „ve své kůži“ a často se to může projevit i závažnější chorobou. Proto nezanedbávejme naše tělo, které máme doživota jen jedno.
Jak to tedy s metabolickým typem je – existuje?
Rozhodně nejsme všichni stejní a lišíme se také podle toho, co jsme dostali do vínku ve svých genech od našich předků. Zatímco seveřané snědí hodně ryb a masa a tomu je také geneticky uzpůsoben jejich metabolismus, jižané vypěstují hodně obilí. Jaké geny se namíchali právě u vás a v jakém poměru, na to dokáže dát odpověď test DNA. Váš jídelníček pak dokáže fundovaný výživový poradce přizpůsobit tak, abyste se stravovali zdravě vzhledem k vašemu metabolickému typu, ale současně nestrádali. I při dietě totiž stojíme o úbytek tuku a ne o úbytek svalové hmoty. Podle odborníků z Advanced Genetics stojí za doslova revolučními objevy znedávné doby několik studií zkoumajících vliv poměru živin vpřítomnosti konkrétních genotypů na některé fyziologické a biochemické procesy. Vtéto souvislosti byly např. zkoumány geny PPARg nebo ADRB2. Analýza Advanced Genetics se opírá o studii prezentovanou vroce 2010 na konferenci American Heart Association vSan Francisku. Díky jejím uceleným nálezům je možné stanovením pěti relevantních genetických polymorfismů identifikovat, jestli je pro vás nejvhodnější nízkosacharidová, vysokosacharidová nebo tzv. zónová strava.
Zdroj obrázků: Fotolia.com
