Na běžný život ráda oblékám jednoduchost, do společnosti i něco odvážnějšího, říká Andrea Pomeje

Vaše práce DJky je hodně vizuálně výrazná. Jakou roli hraje móda ve vašem stylu na pódiu i mimo něj? 

Ano, DJing už není jen o hudbě, ale musí to být takový balíček do kterého patří i vlastní módní styl. Já jsem známá tím, že na vystoupení nosím často overaly. Mám jich doma opravdu hodně. 

Když vybíráte outfit na vystoupení, co je pro vás důležité? Řídíte se aktuálními trendy, nebo dáváte přednost vlastnímu stylu?

Držím se svého stylu zcela účelně. Tvořím si tím takovou vlastní image. Bohužel se poslední dobou setkávám s tím, že mě jiné Djky kopírují, to je ale jejich cesta. 

Měla jste nějaké hudební ikony, které vás ve vaší kariéře inspirovaly? 

Mým celoživotním vzorem je Will Sparks, australský DJ, legenda. Ale inspiruji se neustále všude ve světě. Sety světových umělců na velkých festivalech jsou každý rok jiný, i v hudbě se mění trendy. 

Vnímáte rozdíly ve svém stylu před a po vstupu do hudebního průmyslu? Změnila vás práce DJky v módním směru?

Asi to nebude úplně profesí jako věkem. Mám za sebou cestu plnou omylů a díky showbyznysu jsem na ně vždy byla rychle upozorněna. Velmi ráda využívám i služeb stylistů. 

Co nejraději oblékáte, když právě nevystupujete?

Na takový běžný život mám ráda jednoduchost, basic oblečení. Nejsem úplně na pestré barvy, takže mě nejčastěji můžete vidět v černé a bílé. Naopak když jdu do společnosti rada si obléknu i něco odvážnějšího, úplně se toho nebojím. 

Práce DJky je časově i fyzicky velmi náročná. Jak probíhá váš harmonogram, když hrajete v zahraničí?

Ted mám za sebou během jednoho měsíce 3 zahraniční vystoupení a všude jsem byla dohromady 24 hodin. Je to náročné opravdu hodně, ale také zároveň pestré. Miluju svou prací a cestovat po světě byl můj sen. Holt je to vždy něco za něco. 

Jak se udržujete v kondici? 

Tohle je bohužel téma, které momentálně řeším. Protože jsem celý život nic nedělala. Nemám vztah ke sportu a už je celkem znatelně cítit, že si ho budu muset začít tvořit. Často mě bolí záda a tím že mám přehozený biorytmus nemám vůbec čas cokoliv pro sebe dělat. Začala jsem si ordinovat delší procházky se psem. 

Máte za sebou nepříjemnou operaci šlach v ukazováčku u levé ruky, spoustu kontrol a rehabilitace. Jak takové zranění ovlivnilo vaši práci? 

Nejspíše tuším, co mi tím zraněním tam nahoře chtěl někdo říct, ale pravda je taková, že po dvou operacích a vidině, že budu mít před sebou opravdu dlouhou cestu k uzdravení, jsem po dvou dnech od propuštění z nemocnice stála zase za mixem na stagi. Naučila se hrát jednou rukou a nerušila ani jeden event. Ortéza se stala i takovým zajímavým módním prvkem. 

Nedávno jste fotila kalendář pro neziskovou organizaci Psí Šance s fenkou československého vlčáka. Jaká byla tato spolupráce?

Moc si vážím, že jsem mohla být součástí takového hezkého projektu a že jsem se mohla potkat s Karkulkou, se kterou máme fotku v kalendáři. Je důležité podporovat ty, kteří si o pomoc samotní říci nemohou. 

Jste velká milovnice psů a doma teď máte nový přírůstek, jak se sžíváte? 

Máme doma zachráněnou dušičku s neuvěřitelným příběhem. V lednu jsme přišli po 14 letech o psího parťáka a v červenci se k nám donesla informace, že jeho 8letého syna dávají na adopci. Tak jsme si ho vzali a máme tady kousek z našeho předchozího pejska. Má úžasnou povahu. 

Blíží se Vánoce, patříte mezi milovníky tohoto období? 

Miluju Vánoce. Miluju všechno kolem nich. Tentokrát jsem si na toto období nedala moc práce a hodlám si je pořádně užít. A doufám, že budou bílé. 

Co je podle vás nejhezčím okamžikem Vánoc?

Myslím, že nebudu moc originální, když řeknu Štědrý den. Rodina a spoustu lásky. Cítím vždy, že se svět na chvíli zastaví. 

Co vás čeká v příštím roce?

Příští rok bych chtěla hodně cestovat. Čeká mě opět jako každý rok ASIA TOUR (Thajsko, Indonésie) a spousty jiných zahraničních vystoupení. Cítím, že rok 2025 bude něčím hodně důležitý. Čím? To se nechám překvapit.