Naše první dámy, 2. díl: Hana Benešová - styl jí záviděla i Marta Gottwaldová

Změníš pro mě jméno?

Hana Benešová se narodila v chudé rodině jako Anna Vlčková. Její teta, která zdědila po své zaměstnavatelce velké jmění, si ji osvojila, aby se učenlivé dívce dostalo adekvátního vzdělání. Již v té době se Anna profilovala svou elegancí a módním vkusem. Snad i pro to a pro její inteligenci se do ní zamiloval Eduard Beneš, tehdy ještě stydlivý a nevýrazný student. Řekl Anně, že si s ní představuje svou budoucnost, musela by si ale změnit své jméno, jelikož Anna se jmenovala i jeho první láska, která mu zlomila srdce. Anna byla do Eduarda velmi zamilovaná, a tak souhlasila. Eduard Beneš si pak také změnil své jméno na Edvard, což mu připadalo zvučnější a státničtější.

Žena a sekretářka

Hana věděla, že život s Edvardem nebude lehký. Jejich svatba se konala brzy ráno bez rodiny a přátel, bez jakékoli parády či oslav, aby Beneš stihnul svou přednášku a jeho studenti o nic nepřišli. Ačkoli sama byla velmi vzdělaná a schopná, chtěla se starat hlavně o něj a o domácnost. Působila tak spíše jako Benešova sekretářka, opravovala práce jeho studentů, přepisovala jeho texty z přednášek a reprezentovala jej na společenských akcích. Edvard Beneš byl totiž ve společnosti spíše v ústraní a nekomunikativní, Hana byla pravý opak a každého vždy okouzlila. Když se blížila válka, nabídl Edvard své ženě rozvod, měl o ni strach a věděl, že ji dostane do potíží. Odmítla, a i během války byla po boku svého muže.

Róby z Paříže i od Podolské

Jako první dáma však Hana Benešová excelovala. Uměla několik jazyků a její komunikativnost byla průvodkyní při různých oficiálních státních událostech. Pověstný se stal i její styl. Ačkoli neměla postavu modelky a prakticky celý život bojovala s nadváhou, oblékala se elegantně dle nejnovějších trendů. Volila šaty, které lichotily její postavě, a přesto byly stylové- tehdy se dával důraz na emancipaci žen, a tak i Hana Benešová volila kratší róby s rozparky a s délkou pod kolena. Nebála se ani odvážných doplňků, například ráda a často nosila pánské klobouky, díky kterým však bylo často patrné, jak velký výškový rozdíl mezi prezidentským párem panuje. Kloboukem nejraději doplňovala své oblíbené kostýmky, ke kterým nikdy nezapomněla připojit květinu či brož. Róby si nejčastěji nechala vozit až z Paříže. Později však našla zalíbení ve tvorbě návrhářky Hany Podolské, která se díky spolupráci s první dámou stala jednou z nejznámějších návrhářek této éry. Často navštěvovala i salón Oldřicha Rosenbauma.

Opičí kožich

Nejčastěji je Hana Benešová z hlediska módy spojována s ikonickým "opičím kožichem", který často nosila. Kožich je opravdu vytvořen z opice, konkrétně z chvostnata bělolícího. Tento kožich i dnes můžete vidět v Národním muzeu, kde je vystaven. Kožichy a kožešiny byly opravdu častým kouskem v šatníku první dámy. Ikonická je například fotografie bílé večerní róby první dámy, jejíž autorkou je Hana Podolská, kdy je k této róbě připojen i plášť lemovaný pravou kožešinou. Stylu, šarmu a eleganci Hany Benešové se snažilo vyrovnat hned několik dam, úporně o to usilovala i její nástupkyně Marta Gottwaldová. Hana Benešová se však podle odborníků dodnes bezesporu drží na vrcholku této disciplíny.

Móda v kruhu času, Miroslava Burianová; foto: Národní muzeum