Návrhářka Marie Copps: Nejsem zastáncem sezónních kolekcí. Nedává mi to žádný smysl

Je to již spousta let, a přesto si své pocity Marie pamatuje velmi dobře. Dnes je uznávanou návrhářkou jak v Česku, tak v Kanadě, její modely se objevují na stránkách módních časopisů po celém světě a sklízí jeden úspěch za druhým. Její vášní je mimo jiné i fotografování a malování obrazů. Jak dnes žije a co je u Marie Copps nového?

Proč jste se kdysi vydala právě do Toronta? Amerika vás nelákala?

Lákala. Byl to původně New York, po kterém jsem pokukovala, ale moje intuice mi pošeptala Toronto. Musím říci, že jsem tehdy v roce 1999 na ni byla hodně „napojena“ a to jemné našeptávání mě vedlo k rozhodnutí, se tam vydat. Byl to ale velký krok do neznáma a tahle cesta nebyla vůbec jednoduchá. Musela jsem projít opravdu hodně náročnou vnitřní proměnou. Jsem ráda, že některé věci dopředu nevíme, protože kdybychom někdy jen zpola tušili, do čeho vlastně jdeme, počáteční nadšení by určitě částečně opadlo a kdo ví, zda bychom se touto cestou vůbec vydali… Letos to bude v létě 20 let, co jsem poprvé v životě překročila Atlantik a Kanada se stala mým druhým domovem. Jsem tu spokojená, ale jsou věci, které mi tu někdy chybí. Moje česká rodina, naše kultura, známá místa a tváře. Jednou za čas se stane, že na mě padne nostalgie, kterou musím nějak zahnat. Nevím, jak to mají jiní Češi, kteří žijí mnoho let v cizině, ale někdy mi to připadá, že žiji život někoho úplně jiného. Tohle je opravdu velice těžké popsat….

Krajkový nákrčník (vlevo) Marie Copps, foto Anthony Patrick Manieri

V rozhovoru před čtyřmi roky jste nám sdělila, že si doděláváte odborný kurz návrhářství. Jak to tehdy dopadlo a co Vám celý kurz dal?

Ano, studovala jsem několik kurzů a doplnila si vzdělání v oblastech, ve kterých jsem měla mezery. Obdržela jsem certifikát v oblasti kloboučnictví, který byl jedním z těch kurzů. Musím říci, že vzdělání je opravdu velmi důležité. Je hodně věcí, které se můžete v oblasti módy naučit sama, ale někdy proces výroby nějakého oděvu vyžaduje kroky, které na sebe navazují přesně v určitém pořadí. Odhalit to, v jakém není vždy možné, k tomu je důležité právě formální vzdělání. S tímto problém jsem v minulosti dost často bojovala. Stávalo se, že jsem některý krok přeskočila či z nedostatku znalostí vynechala a za nějaký čas se ukázalo, že je to najednou problém, který je velice obtížné řešit. Je toho ale stále hodně, čemu se musím učit.

Nákrčník (vlevo) Marie Copps, foto Tina Chang / korunka (vpravo) Marie Copps, foto Anthony Patrick Manieri

Jste milovnicí zvířat, prakticky vegetariánka, vnímáte důležitost ekologie i v rámci materiálů. Jaké materiály a odkud je nejčastěji pro své modely berete?

Ano, jsem peskateriánka, jím tedy ryby a mořské plody. Téma ekologie v rámci materiálů je pro mě opravdu velice bolavé téma. V současné době mě tyto otázky stále dokola nutí přemýšlet o tom, jak moc módní průmysl zatěžuje naše životní prostředí. Honba za módními trendy, které jsou nám servírovány dvakrát do roka, nás nutí obměňovat šatník někdy zcela zbytečně a to, že se oděvy nerecyklují, tedy většina se nerecykluje a končí na skládkách, je opravdu alarmující jev. Na světě je nás přes 7 miliard lidí a každý z nás ročně vyhodí několik desítek kilogramů oděvů do koše. To, že jsme se těchto věcí „zbavili“ my, znamená, že to bude problém někoho druhého někde jinde. Někde tento odpad skončí, a někde jinde vytvoří nový problém. Naše známé pořekadlo „Sejde z očí, sejde z mysli“ je myslím v tomto případě velice příhodné. Vadí mi také to, že se v módním průmyslu vyskytuje fenomén, o kterém se často nemluví, není příliš populární. V továrnách pracují lidé často v nelidských podmínkách a zaměstnány jsou v nich v některých zemích i nezletilé děti. Oblasti, ve kterých se oděvy vyrábějí, jsou zamořeny barvivy a chemickými látkami a provozy těchto továren často nesplňují bezpečnostní standardy. Je odhadnuto, že za několik let se módní průmysl dostane na prvním místo v oblasti znečišťování životního prostředí a předstihne tak petrochemický průmysl.

Ale zpět k vaší otázce, v současné době kolekce netvořím, zpracovávám materiály, které jsem měla v dílně. Moje pozornost je nyní upřena jiným směrem.

Projekt Canada 150, Oslava 150. let Kanady / foto Anthony Patrick Manieri

Jak tvoříte své modely?

Jak jsem již naznačila, netvořím módu pro zákaznice. Tvořím spontánně a jen originální kousky, které neduplikuji.  Navrhuji a vyrábím velmi náročné couture doplňky, které trvají vyrobit několik desítek hodin. Jsou určeny pouze pro kreativní projekty. Nejsem zastáncem sezónních kolekcí. Nedává mi to žádný smysl. Nutit někoho ke koupi oděvu jenom proto, že je nová sezóna, je nesmysl. Proč…? Kabát, do kterého jsem investovala několik tisíc korun vloni, je možné nosit i další sezónu. Moje originální tvorbu pouze pronajímám. Vloni cestovaly moje doplňky po všech kontinentech v rámci vlasové show jedné známé kosmetické značky. Byly v Melbourne, Římě, Dallasu, Las Vegas, Bogotě a dalších městech po celém světě. Objevily se také ve videoklipech a před časem si některé pronajala jedna místní produkce do celovečerního filmu.

Cashmere Collection 2018 / foto archiv Marie Copps

Máte za sebou jedinečný projekt Fashion Shoot EXTRAVAGANZA. Povězte nám o něm něco více.

Fashion Shoot Extravaganza je moje veliká láska a splněný sen. Je to originální a unikátní projekt, na kterém jsem pracovala přes 5 let. Jeho vývoj trval skoro čtyři roky a produkce zabrala rok a půl. Je to vlastně první show svého druhu. Podařilo se mi propojit dohromady několik různých prvků v jeden originální formát. Použila jsem prvky z divadelního prostředí, živou produkci, módní přehlídku, pohled do zákulisí, velice emotivní a dynamickou hudbu a tanec a diváci tak mohli zažít něco, co nikdo takto kreativně předtím nepojal. Ještě nyní nám lidé píší, jak se jim show líbila a ptají se, kdy chystáme další. Dostalo se nám opravdu absolutně fantastické odezvy jak od diváků, tak médií. Byl to ale obrovsky riskantní krok a lidé, které jsem zvala ke spolupráci, na začátku nemohli vůbec pochopit, o co se vlastně jedná. Byla to vize, která přesahovala veškeré zajeté zvyklosti a myslím, že se nám podařilo nastavit zcela nový trend. Lidé to vnímali jako velice obohacující a ve světě módních show naprosto nečekaný zvrat. Někteří dokonce tvrdili, že pro současnou dobu i potřebný. To mě opravdu potěšilo.

Projekt Fashion Shoot Extravaganza – foto Alexander Pastukhovich

Co sama nejraději nosíte?

Asi jako každý, mám ráda pohodlí. Doma nosím kalhoty a trička či svetry. Když jdu do společnosti, tak se snažím být spíše elegantní a většinou nosím svoji vlastní tvorbu.

Projekt Fashion Shoot Extravaganza / foto George Pimentel Photography

Na co jste ve svém životě nejvíce pyšná?

Kromě již zmíněné Extravaganzy také to, že jsem měla tu čest být u jednoho prestižního projektu. Torontská PR agentura Strategic Objectives totiž každý rok oslovuje zhruba patnáct kanadských návrhářů, kteří mají za úkol vytvořit tzv. couture model z luxusního toaletního papíru. Jeho název je Cashmere. Toto spojení vzniklo na podporu osvěty rakoviny prsu v měsíci říjnu. Jednalo se již o patnáctý ročník. Potěšilo mě, že mě oslovili, protože asi od roku 2007, kdy jsem tento projekt poprvé zaznamenala, jsem si moc přála stát se jednou jeho součástí.

Celý model i s pokrývkou hlavy jsem vyráběla pět set hodin. Bylo to opravdu velmi náročné a přiznám se, že jsem si i pobrečela. Měla jsem ruce pořezané, popálené a mnoho nocí jsem kvůli stresu nemohla spát. Když jsem pak modely odvážela k převzetí, řízla jsem se tak, že jsem je málem pokapala. Byl to trochu horor, protože jsem si v tu chvíli neuměla vůbec představit, jak bych je opravovala. Jakmile to celé dáte dohromady, vracet se k některým krokům již nelze. Byla jsem opravdu šťastná, že vše nakonec dopadlo dobře. Byla jsem na sebe opravdu pyšná. Tento projekt je velmi úspěšný a pro návrháře je to velká čest se do něho dostat. Zrovna nedávno obdržela agentura Strategic Objectives za Cashmere Collection 2018 tři prestižní ocenění. „Best of the Best“ jednu z cen, kterou obdržela, byla vybrána z celkového počtu 635 zaslaných přihlášek, které pocházely z 18 různých zemí. To je myslím naprosto fenomenální globální úspěch.

Projekt Fashion Shoot Extravaganza / foto Alexander Pastukhovich

Prozraďte nám, co Vás v letošním roce čeká?

Plánů mám hodně, ale zatím nemohu nic prozradit. Týká se to především mého nového projektu Fashion Shoot Extravaganza.

Máte svůj módní sen, který se Vám zatím nevyplnil?

Nad tím jsem dlouho přemýšlela, a musím říci, že ano. Jedna věc mě napadá okamžitě. Určitě by mě moc potěšilo, kdybych své kousky viděla ve filmech či na nějaké slavné zpěvačce apod. V tomto ohledu jsem velký exhibicionista. Sama jsem totiž velmi introvertní člověk. Ten moment kdy vidím svoji tvorbu někde na veřejnosti, či v televizi nebo časopise, mě vždy velmi těší. Je to taková kompenzace mé osobní stydlivosti. Nevím, jestli to víte, ale než jsem odletěla studovat anglický jazyk do Kanady, což byl plán B, hlásila jsem se na vysokou školu, kde jsem chtěla studovat psychologii. To je něco, co mě stále velmi zajímá. To, proč my lidé jednáme tak, jak jednáme. Zajímají mě všechny ty hlubinné vnitřní procesy a impulzy, které se poté odrážejí navenek. To je pro mě stále velmi fascinující téma. Ale zpět k těm snům. Myslím, že to, že jsem se dostala do světa módy jako takové, je jeden obrovský splněný sen již sám o sobě. Někdy si říkám, že bych si ještě chtěla splnit sen a jet na „stáž“ k nějakému vyhlášenému francouzskému či italskému módnímu domu. To by myslím musela být naprosto unikátní zkušenost. Jsem sama moc zvědavá na to, kam se to celé bude ubírat…

mariecopps.com, fashionshootextravaganza.ca