Nebojte se jíst hlívu syrovou – doporučuje se to i jako prevence proti rakovině!

Hlíva ústřičná je zdrojem mnoha prospěšných látek pro naše zdraví. Obsahuje některé vitamíny skupiny B, vitamín C, D, K, draslík, selen, železo, jód, měď, chróm, bór, zinek, bílkoviny, rostlinné tuky, glukan, pleuran a houbovou vlákninu. Pleuran, glugan a houbová vláknina jsou nejcennější složky této výjimečné houby. Pleuran je polysacharid, jehož účinky výrazně posilují naši imunitu. Největší koncentrace prospěšných látek je ve třeni.

Jedinou nevýhodu této houby je její schopnost vstřebat do sebe toxiny z okolí, proto se nedoporučuje ji sbírat v okolí silnic a v jinak znečištěném prostředí. Existuje několik druhů hlívy, nejznámější a nejvíce prospěšná našemu zdraví je hlíva ústřičná. Mezi další známé jedlé druhy hlív patří hlíva plicní a hlíva dubová.

Hlíva je pomocník i proti rakovině
Hlíva ústřičná je pomocník proti rakovině. Za to vděčí gluganu, konkrétně 1,3 D gluganu. Glugan je látka s vysokými protirakovinnými účinky. Je účinný proti nádorovým buňkám, posiluje imunitu a také působí příznivě po chemoterapii a podporuje regeneraci buněk. V Japonsku je hlíva ústřičná používána jako podpůrný léčebný prostředek pro nemocné rakovinou. Glugan působí nejen jako prevence proti rakovině, ale také zpomaluje její rozvoj a pomáhá při doléčení.

Hlívu si můžete pěstovat sami
Hlíva ústřičná není náročná na pěstování. Lze ji pěstovat i v paneláku na balkóně. K pěstování potřebujete poyletylenový pytel a pšeničnou nebo ječnou slámou, lze použít také drcená kukuřičná vřetena nebo hobliny. Sláma nesmí být napadená plísněmi a nesmí být starší více než dva roky. Slámu je třeba nejprve spařit, napěchujete ji do nějaké čisté nádoby, spaříte horkou vodou tak, aby byla celá ponořená, a necháte minimálně 12 hodin stát. Potom střídavě vkládáte do pytle část spařené slámy a část rozdrolené sadby hlívy. Po naplnění pytel stlačíte, odstřihnete spodní rohy, aby mohla vytéct přebytečná voda ze slámy, zavážete a zavěsíte ho na vhodné místo. Asi po 15 dnech prořežete pytel křížovými zářezy po celém obvodu, asi za dva týdny by se měly z těchto zářezů objevovat první plodnice. Hlíva vyrůstá v trsech, jakmile dozrají první plodnice. Nečekáte, až dozrají všechny plodnice a vykroutíte z pytle vždy celý trs, plodnice neodřezáváte. Hlívu je možné pěstovat celý rok. Lze ji pěstovat také venku na stinném místě, ideální je zavěsit pytel pod strom. Pokud budete hlívu pěstovat v místnosti, je třeba, aby v místnosti byla teplota cca 20 °C a místnost byla osvětlená rozptýleným denním světlem.

Hlívu ústřičnou doporučují jíst někteří odborníci na zdravou výživu syrovou. Právě tehdy má prý protirakovinové účinky. Je velice chutná, nemusíte se obávat, že by vám po ní bylo špatně nebo že by byla nepříjemně slizká. Syrová se hodí například do salátů, ale syrovou ji můžete také přimíchat do smaženice nebo z ní udělat po smíchaní např. se sýrem či tvarohem pomazánku.

Zdroj obrázků: Fotolia.com