Největší mýty o stříbrných špercích? Kvalitní jsou vždy ze stoprocentního kovu a nikdy nečernají
Stříbro patří již od nepaměti mezi ceněné kovy a nachází proto své uplatnění nejen v investicích, ale také na poli módy a šperkařství. S jeho popularitou se však pojí také řada nedorozumění a je zahaleno rouškou stále panujících mýtů. Pojďme se proto ponořit do jeho tajemství.
Toužíte zjistit, jestli kvalitní šperky vždy obsahují 100 procent stříbra, proč stříbrné šperky černají nebo jak jsou na tom ve skutečnosti se stříbrem alergici? V dnešním článku probereme jeden mýtus po druhém.
Mýtus č. 1: Kvalitní stříbrné šperky obsahují vždy 100 % stříbra
Jedním z častých mýtů je podíl stříbra ve stříbrných špercích. U mnoha lidí stále převládá představa, že ty kvalitní přece musí tohoto vzácného kovu obsahovat rovných 100 procent. Pravda je však někde jinde a má to prozaický důvod. „Stříbro je ve své čisté formě poměrně dosti měkké a poddajné, což není pro výrobu šperků vůbec praktické. Ozdoby totiž musí vydržet každodenní používání, často i v náročných podmínkách, což by při stoprocentním obsahu stříbra nezvládly,“ objasňuje Dominika Šťovíčková, spoluzakladatelka šperkařské značky USHI, která se specializuje na výrobu originálních českých stříbrných náušnic bez obsahu niklu. Proto se dnes i ty nejkvalitnější náušnice, prsteny nebo řetízky vyrábí z takzvaného sterlingového stříbra, které obsahuje 92,5 % stříbra a 7,5 % jiných kovů, nejčastěji mědi. Díky této příměsi je slitina výrazně tvrdší a odolnější. Sterlingové stříbro nese puncovní značku 925/1000.
Mýtus č. 2: Stříbrné šperky nesmí zčernat, jinak značí nízkou kvalitu
Další velmi rozšířený mýtus se týká černání stříbrných šperků. Mnoho lidí má stále za to, že ty skutečně kvalitní náušnice, prsteny, řetízky přece nečernají, a pokud k tmavnutí nebo ztrátě lesku dojde, jsou na vyhození. Pravda je však taková, že černání a ztráta lesku je něco, co je stříbru zcela přirozené. Jedná se o obyčejnou chemickou reakci zvanou oxidace, kdy stříbro reaguje se sulfanem obsaženým ve vzduchu. Tento proces je zcela běžný jedná se nikoliv o chybu, avšak o vlastnost stříbra, kdy se na jeho povrchu začne tvořit tenká vrstva sulfidu stříbrného. Jeho výskyt ovlivňuje řada faktorů, například vlhkost prostředí, ve kterém se vyskytujeme, pH naší pokožky, složení potu nebo také parfémy a kosmetika, které běžně používáme. Rozhodně to však není nevratný proces – jakmile zpozorujeme, že náš oblíbený kousek ztrácí svůj lesk, prostě ho vyčistíme.
Mýtus č. 3: Jste alergici? Pak se stříbru raději vyhněte
Alergie jsou mezi lidmi velmi rozšířené, přesto jsou stále obestřeny celou řadou dávno vyvrácených mýtů. Jedním z nich je i představa, že stříbrné kovy nejsou pro alergiky vhodné. Panuje obava, že jim mohou způsobovat či způsobují svědivé, někdy až mokvající vyrážky, náušnice pak případně hnisání propíchnuté dírky. Ve skutečnosti je stříbro samo o sobě hypoalergenní kov, což znamená, že je málo pravděpodobné, že ono samo způsobuje nějaké reakce. Problémy mohou nastat v případě, kdy je stříbrný šperk vyroben ze slitin, které obsahují nikl. Ten sám o sobě pak skutečně patří mezi silné alergeny, někdy se dokonce uvádí, že nikl je zcela nejčastější příčinou alergické kontaktní dermatitidy a reakce na něj se projevuje právě uvedenými kožními obtížemi. Řešení je naštěstí snadné – stačí nalézt výrobce, který deklaruje, že jeho stříbrné šperky nikl neobsahují.
Mýtus č. 4: Čištění stříbra je drahé a složité
Jeden z mnoha dalších mýtů se váže k samotné péči o stříbrné šperky. Panuje totiž častá představa, že jejich udržování v čistotě a stálém lesku je náročné časově i finančně. Někdo se dokonce domnívá, že je nezbytné ztmavlé šperky nosit na servis do klenotnictví. Ve skutečnosti je čištění stříbra mnohem jednodušší a zvládneme ho sami doma jen za pomocí jednoduchých přísad. „Oblíbenému stříbrnému šperku můžete například dopřát jemnou vodní lázeň s teplou vodou a kapkou prostředku na mytí nádobí. Šperk do roztoku na chvilku vložte a pak ho v mýdlových bublinách otírejte jemným hadříkem. Po vytažení jej jen opláchněte studenou vodou a opatrně doleštěte čisticím ubrouskem,“ radí Dominika Šťovíčková. Vyzkoušet můžete také roztok z teplé vody a polévkové lžíce jedlé sody. Pokud šperk ani v tomto případě neprokoukne, bude vhodné poohlédnout se po speciálním roztoku na čištění stříbra nebo ultrazvukové čističce. Její cena se obvykle pohybuje od pětistovky. V případě, že si na samočištění skutečně netroufáte, pak by vaše kroky opravdu měly vést do klenotnictví, kde vám je za poplatek šperkař vyčistí.
