NON TOXIC: Zubní pasty
Zubní pasty jsou tématem, které se v poslední době poměrně hojně probírá i u nás v České republice. I zde si musíte dát pozor na to, kterou pastu denně používáte.
Zajímáte-li se o složení výrobků, které doma používáte, ať už to jsou kosmetické drobnosti, nebo chemie na umývání koupelny, pak byste se měli zaměřit i na zubní pasty. V sedmi bodech si vysvětlíme proč.
I když vám nyní možná přijde zbytečné řešit hmotu o velikosti malého hrášku, uvědomte si, že si ji do úst vkládáte minimálně dvakrát denně a že skrze sliny vstřebáváte do celého těla nejvíce látek. Za život pak vypotřebujete asi 20 galonů zubní pasty, z nichž mnoho jedů pohodlně vejde do krevního oběhu. A to i přesto, že pastu po vyčištění zubů vyplivnete ven.
Složení toxických zubních past:
TRICLOSAN
Antibakteriální činidlo, které pomáhá chránit zuby před nepříjemným plakem a zánětem dásní. Jeho použití je regulováno americkými úřady FDA a EPA, stejně tak Evropskou unií. A právě FDA použití triclosanu v mýdlech v září 2016 zakázala. Pár měsíců před tím totiž přišla další studie, potvrzující, že jde o škodlivou látku. Konkrétně studie SUNY Downstate Medical Center zjistila, že triclosan stojí za předčasnými porody a nižší váhou novorozenců.
Tato chemická látka se v různých diskuzích a studií spojuje rovněž s obavami týkajícími se rezistence vůči antibiotikům a narušením žláz s vnitřní sekrecí. Jakmile máte narušený endokrinní systém, může se spustit široká škála zdravotních problémů, včetně rakoviny prsu, vaječníků, prostaty, varlat a mnoho dalšího.
Některé studie na zvířatech pak prokázaly, že triclosan způsobil plodu vrozené vývojové vady. Například stát Minnesota ve Spojených státech zakázal používání triclosanu ve většině výrobků. Bohužel však po celých Spojených státech tuto látku objevíte v zubních pastách, mýdlech, deodorantech, antiperspirantech, v čisticích prostředcích, v make-upu a mnoha dalších. Nemluvě o dostupnosti v rámci Evropy. Ještě loni bylo prokázané, že triclosan obsahují například zubní pasty Colgate. Dejte si na ně pozor.
LAURETHSULFÁT SODNÝ (SLS nebo také SLES)
Mnoho zubních past obsahuje povrchově aktivní látky, jako například laurylsulfát sodný. Rozumějte tomu tak, že jde o velmi levné a účinné pěnidlo, které pak najdete i v mýdlech či šamponech.
Nevýhodou je to, že SLS způsobuje v rámci chuťových pohárků rozbití fosfolipidů na jazyku, což vede ke zvýšení pocitu hořkosti. SLS je dále spojováno s podrážděním kůže, ale především díky výrobnímu procesu (ethoxylace) má za následek to, že jde o potencionálně kontaminovanou a karcinogenní látku. Tyto látky se v procesu výroby uvolňují nejenom do životního prostředí, ale při používání i do těla.
SLS je také registrován jako insekticid, který může mít toxické účinky na mořský život, včetně ryb a hmyzu. Výrobci se snažili získat souhlas, aby jej mohli na trhu používat jako pesticid pro ekologické zemědělce, ale žádost byla zamítnuta, protože jde o potenciální nebezpečí životního prostředí.
UMĚLÁ SLADIDLA
Třetí složkou, která se v zubních pastách hojně vyskytuje, je umělé sladidlo. Například aspartam je primárně tvořen asparagovými kyselinami a fenylalaninem. Fenylalanin stojí za sladkým pocitem z pasty. Málo kdo už ví, že fenylalanin má vazbu, která se nazývá metyl ester, který umožňuje methylové skupině proces a přeměnu v metanol. Metanol vytvořený aspartamem není vázán dále na cokoliv, co by pomohlo této chemické složce projít bezpečně tělem. A to je velký problém. Navíc lidské tělo není schopno štěpit metanol na neškodnou kyselinu mravenčí, jak to umí některá zvířata, která jsou vybavena ochranným biologickým mechanismem.
U lidí metylalkohol putuje do cév a do mozku, kde ho tělo převede na formaldehyd. (Více o škodlivosti formaldehydu se dočtete zde). Mezi mírnější symptomy otravy metanolem řadíme bolesti hlavy, závratě, nevolnosti, slabost, zimnici, výpadky paměti, necitlivost. Může však jít i o poruchy chování a neuritidu.
FLUORID
O fluoridu se již delší dobu píše, že prvotní domněnky, jak je tato složka v pastách prospěšná a nezbytná, jsou mylné. Fluorid nechrání zuby, tak jak se tvrdilo, což dokázala například přelomová studie zveřejněná v časopise Langmuir11, ale zároveň se potvrdilo, že jde o toxickou látku, která se hromadí v tkáních těla v rámci dlouhodobého používání a způsobuje těžké poničení enzymů a dále řadu nežádoucích účinků na zdraví, nevyjímaje neurologických a endokrinních dysfunkcí. V chemikáliích je pak fluorid označovaný jako jed. V tomto případě jsou nejvíc ohroženy děti, které zcela normálně při čištění zubů většinu pasty spolknou. Proto pro své děti, ale také pro sebe, hledejte zubní pasty BEZ fluoridu.
PROPYLENE GLYKOL
Propylene glykol je typ minerálního oleje, který se používá například v nemrznoucích směsích, v barvách a lacích. Pod povoleným limitem v rámci farmaceutického stupně se používá i v mnoha produktech pro osobní péči, včetně zubních past. Rovněž se jedná o povrchově aktivní látku, která je známá pro dráždivé účinky na kůži, v očích i na plicích a může způsobit porušení systémových orgánů v těle. Touto látkou si asi také nebudete chtít vědomě čistit zuby.
DIETHANOLAMIN (DEA)
Diethanolamin se objevuje v pěnivých výrobcích, tedy například v zubních pastách. Jedná se o hormon disruptor, který může reagovat s dalšími složkami v rámci vzniku potenciálních karcinogenních látek, například NDEA - N-Nitrosodiethanolaminu, který se snadno vstřebává kůži a je spojovaný s rakovinou žaludku, jícnu, jater a močového měchýře. Environmental Protection Agency California uvádí DEA jako možný lidský karcinogen.
MIKROKULIČKY
Jedná se o malé plastové kuličky vyskytující se nejenom v zubních pastách, ale také v prostředcích na umývání těla a obličeje. Tyto mikrokuličky dále prochází i filtry u většiny čističek odpadních vod a dostávají se do okolního prostředí.
Plastové mikrokuličky absorbují toxiny z vody a ovlivňují dále odpadní vody, vodní život a nakonec i lidi samotné. Co myslíte, je to dobrý důvod, proč se mikrokuličkám (nebo také mikroperličkám) vyhnout?
Dentální hygienistka z Dallasu v loňském roce navíc hlásila zjištění mikrokuliček pod dásněmi pacientů, což umožňuje volný průchod bakteriím a jídlu pod dásně. Například značka zubních past Procter & Gamble zveřejnila informaci, že do konce roku 2016 přestane mikroperličky používat. Mohlo by se tedy zdát, že je vše na dobré cestě, avšak organizace The Personal Care Products Council (PCPC) lobuje za používání mikrokuliček vyrobených z biologicky odbouratelných plastů, jako je na příklad kyselina polymléčná (PLA). Jak to celé dopadne, můžeme zatím jen odhadovat.
Nyní už znáte sedm důvodů, proč vyměnit zubní pastu, kterou denně používáte. Vyzkoušejte například pastu Sole nebo Calendula od značky Weleda, nebo značky Urtekram, dětskou pastu Dr. Hauschka, či jílovou Earthpaste, které jsou složením čisté a zdravé. Zuby si však můžete čistit například jenom kokosovým olejem, nebo si pastu můžete vytvořit lehce sami doma. Na internetu najdete spoustu návodů.
Zdroj:healthychild.org
articles.mercola.com
