"Nosí je majitel i ten, kdo mu čistí bazén"

"Nosí je majitel i ten, kdo mu čistí bazén"

V 60. letech získal jednoduchý, levný gumový sandál s páskem mezi prsty ve tvaru Y anglický název „flip-flop“, podle zvuku, který při chůzi vydával.  

Stal se nejprodávanější obuví na světě. Tato forma obutí už však existuje více než 6 000 let a žabky se objevují ve většině kultur pod různými názvy a s použitím různých prstů, které drží sandál na noze. Například Japonsko má své zori, sandály vyrobené z látkových pásků a podrážkou z rýžových stonků, datované do období Heian (794–1185), které tvořily součást tradičního oděvu. Ve starověkém Egyptě se žabky vyráběly z papyru. V Texasu se žabkám říká clamdigger, Australané mají thongs, zatímco Novozélanďané jandals. Staří Řekové nosili žabky přichycené za palec, Římané mezi druhým a třetím prstem na noze a Mezopotámci za třetím.
 
Ve třicátých letech 20. století byly v Kóbe v Japonsku poprvé vyrobeny gumové žabky a po 2. světové válce pomohlo mnoho podnikatelů obnovení ekonomiky země produkcí tohoto typu obuvi. Mitsubishi byl jedním z prvních vývozců žabek ve větším měřítku. Jinou gumovou verzi vyráběl John Cowie v Hongkongu a Morris Yock je dovážel na Nový Zéland pod názvem „jandals“, od „Japanese sandals“ (japonské sandály). Jakmile se začaly vyrábět v jasných barvách, v poválečných letech se uchytily, protože perfektně vystihovaly rozrůstající se kalifornský styl života venku, barbecue a plážovou kulturu. Na každé pláži se prodávaly levné gumové žabky a verze nazvaná „pěnové zori“ měla za cílovou skupinu ženy v americké domácnosti, které je měly nosit doma celý den. Na konci 50. let se žabky staly pro miliardy lidí z mírného podnebí alternativou bosých nohou, protože to byla cenově dostupná obuv.
 
  
Brigitte Bardotová na scéně
Bardotová byla jednou z hvězd, které
v 60. letech zpopularizovaly žabky,
když se v nich procházely v Saint
Tropez.
 
V západní kultuře se od sedmdesátých let 20. století žabky hojně nosily na plážích, kde také zůstaly, dokud je nepřevzala kultura neformálního oblékání v 90. letech. Netrvalo dlouho a žabky si našly svou cestu do města, kde v neformální pátky zvítězily v kancelářích nad teniskami. Brazilský výrobce Havaianas (1962) pomohl pozdvihnout skromnou gumovou žabku, kterou nosili pracovníci v docích v São Paulu, na vysoce módní doplněk, jejž obouvá supermodelka Gisele. Ispirace pro jejich žabky pochází z japonských zori, z nichž se do Havaianas prosadil povrch vnitřní stélky s texturou rýže. V roce 2004 společnost vyrobila speciální edici žabek s diamanty a 18karátovým zlatým povrchem ve spolupráci se šperkařem H. Sternem.
 
 
Od roku 1974 se začaly na Laguna Beach v Kalifornii vyrábět žabky Rainbow, oblíbené mezi plážovými povaleči i surfaři. Společnost založil Jay R. Longley a začal vyrábět unisexové žabky z konopí, kůže a gumy. Popisuje: „Začalo to před 35 lety, byl to další krásný den na pláži. Najednou jsem uviděl další zničený sandál, který se válel jako odpadek na pláži, kde jsem odpočíval. Napadlo mě, proč nevytvořit sandál, který by vydržel delší dobu a zároveň byl pohodlný.“ Začal se 125 páry denně, které vyráběl ručně. Nakonec společnost přesunula výrobu do továrny v Číně a zaměstnává 3 000 dělníků. Žabky Rainbow jsou vyráběny z několika slepených vrstev houbovité gumy a mají tzv. paměť, takže se přizpůsobí chodidlům svého nositele. Reef, další značka pro surfaře, byla založena roku 1970 Fernandem a Santiagem Aguerrovými, dvěma bratry z Argentiny, kteří od 70. let prodávali surfařskou výbavu. Poté, co se přestěhovali do Kalifornie, začali vyrábět obuv včetně všudypřítomného modelu „Fanning“ se zabudovaným otvírákem na lahve a voděodolné žabky „Smoothy“.
 
 
Žabky, stejně ikonické jako džíny, dobyly svět, ať už to jsou Rainbow s vysokým podpatkem nebo levné korejské importy. Jak Fernando Tigre, bývalý prezident Havaianas, poznamenal: „Nosí je majitel domu i ten, kdo mu čistí bazén.“ Mezi další verze patří Fit-Flop, sportovní sandál, sportovní žabky, které kombinují podrážku sportovní obuvi s páskem mezi prsty, ale také žabky s podpatkem typu „kačenka“, což je bota, která popírá svoji funkčnost. Navrhlo ji v roce 2003 po čtyřech letech vývoje designové duo Kari Sigersonová a Miranda Morrisonová ze značky Sigerson Morrison. Byla to první gumová žabka s podpatkem, což představovalo pro návrhářky výzvu kvůli počátečním problémům se stabilitou. Finální žabka se skládala z podrážky vyrobené technologií dvojího vstřikování TPU a plastového pásku z jednoho kusu. Po uvedení na trh a s tím spojenou publicitou Morrisonová popisuje: „Do našeho obchodu v New Yorku jsme dovezly 300 párů a za dvě a půl hodiny byly pryč. Kolem obchodu se tvořila fronta a ženy propukaly v pláč, když jsme jim řekly, že zásoby došly.“  SwitchFlop od návrhářky Lindsay Philipsové byly doprovázené sloganem „Změňte svůj vzhled, ne podrážku“. Její boty mají celou škálu pásků, které se mohou vyměňovat, aby ladily s každým oblečením, včetně kožených pásků, pásků s mušličkami a korálky a potisky se zvířecími motivy.
 
 
Nedávno ale došlo k ostré odezvě. Novinář Oliver Pritchett se v roce 2011 zasazoval za oficiální sezonu žabek začínající pevným datem, které, pokud bude ignorováno, může způsobit společenské faux pas. Rebecca Armstrongová psala o „katalogu hrůz pod kotníkem“ na noze průměrného nositele žabek, „ze kterých by se třásli děsem i ti nejstatečnější podiatři“. Znepokojivé je, že v roce 2009 varovala environmentální skupina EcoWaste, že některé žabky obsahují toxické chemikálie, nebezpečné pro nositele i prostředí. Problém představuje ftalát, který se používá jako změkčovadlo pro polyvinylchlorid, a je to endokrinní disruptor, který bývá spojován s vývojovými a reprodukčními poruchami.
#boty
 
Mohlo by vás zajímat