Plánujete ušní piercing? Chrupavka bolí nejvíc, s novou náušnicí nehýbejte
Náušnice patří mezi oblíbené módní doplňky, zároveň jsou však součástí naší sebeprezentace a identity. Víte ale, kde je propíchnutí nejbolestivější? Jak se správně starat o čerstvou ranku? A kdy můžete vyměnit dočasné náušnice za ty stálé?
Perforace ostrou jehlou či nastřelením náušnice?
Propíchnutí ušní dírky za účelem vložení náušnice je jednoduše piercing. Toto slovo pochází z anglického pojmu pierce neboli probodnout, prorazit či propíchnout. Zatímco v historii lidé při propichování uší sahali k různým pomůckám od ostrých kamenů či kostí po rozžhavené dráty, dnes existují osvědčené techniky, které při správném provedení minimalizují bolestivost i případné komplikace. A mezi jakými metodami se tedy můžete rozhodovat? Mnoho lékařů nedá dopustit na sterilní, velice ostrou jehlu se zkoseným tvarem, která jim umožní provést rychlý a skutečně přesný vpich. Aby byl proces komfortnější, je možné místo plánovaného vpichu lokálně znecitlivět krémem či injekčně. Po propíchnutí se rovnou vkládá připravená náušnice. „Ta by měla být před vložením do čerstvě propíchnuté dírky naložena nejméně dvacet čtyři hodin v lihu,“ radí Dominika Šťovíčková, spoluzakladatelka české šperkařské značky USHI, která nabízí originální stříbrné náušnice bez obsahu alergenního niklu. Za propíchnutí ucha jehlou zaplatíte v rozmezí od 100 do 400 korun za jedno ucho.
Další oblíbenou možností perforace je metoda nastřelení speciální pistolí, do níž se vloží dočasná náušnice tak, že se oddělí její přední a zadní část, která se prostřelením ucha spojí. „Tyto náušnice poté mohou po čtyřech až šesti týdnech po nastřelení vyměnit na předem zvolené a stálé náušnice,“ říká Dominika Šťovíčková. Náušnice se doporučuje nechat si aplikovat u lékaře či ve speciálních salonech, kde zaplatíte přibližně od 300 do 800 korun. Rozhodně se vyhněte neodborným snahám, které mohou vést ke zranění nebo infekci vzniklé rány.
Lalůček bolí nejméně, s chrupavkou je to horší
A kam že si můžete náušnici umístit? S nadsázkou lze říci, že téměř kamkoliv. Nejčastější je takzvaný lobe piercing, což je prakticky tradiční umístění v ušním lalůčku. Jelikož neobsahuje chrupavčitou tkáň a je v něm méně nervových zakončení, je aplikace nejméně bolestivá. Dalším oblíbeným piercingem ucha je takzvaný tragus. Již název odkazuje na to, že se jedná o propíchnutí malého výběžku, který se nachází poblíž zvukovodu – toho, který si tlačíte do ucha, když si přejete omezit vnější zvuk. Hojení ranky v tomto případě trvá v řádu měsíců. Neméně oblíbeným místem pro umístění náušnice je takzvaný helix, který zdobí horní okraj ucha. Je to patrně nejvýraznější část a obvod si můžete ozdobit hned několika náušnicemi. Hojení obvykle nezabere více než šest měsíců. Poslední dva jmenované se aplikují do tkáně s chrupavkou, jsou proto pro mnohé lidi výrazně bolestivější jak při samotné aplikaci, tak během hojení. Náhodné cvrnknutí, trhnutí či rychlé zatlačení na náušnici může být velice nepříjemné.
S náušnicí během hojení nehýbejte
Po dobu hojení je důležité o nově propíchnutou dírku náležitě pečovat. Nejméně dvakrát až třikrát denně by se měla opatrně, ale pečlivě čistit a také dezinfikovat. „S novou náušnicí by se v rance však nemělo hýbat a točit, protože může dojít k poranění a zanesení infekce,“ upozorňuje Dominika Šťovíčková. U propíchnutí typu tragus nebo helix je třeba zvýšené opatrnosti také během spánku, nalehnutí na čerstvě aplikovanou náušnici může být bolestivé. Obecně je třeba čerstvé dírky udržovat v čistotě a příliš si na ně nesahat. Pozor je třeba dávat také u aplikaci krémů, laků na vlasy či třeba parfémů.
Náušnice bránily démonům a hradily pohřeb námořníkům
Nošení náušnic má fascinující a poměrně dlouhou historii. Soudě podle uměleckých vyobrazení a archeologických nálezů lze říci, že sahá mnoho tisíc let nazpět. Důkazem může být například nejslavnější evropská ledová mumie muže jménem Ötzi, nalezená v září 1991 v Ötztalských Alpách. Tělo staré více než 5 tisíc let již mělo propíchnuté ušní dírky. Svébytný přístup k piercingu uší měli i námořníci. Ti údajně své zlaté náušnice nosili pro případ nečekané smrti, prodejem těchto šperků totiž bylo možné uhradit náklady na pohřeb. Ušní piercing také v některých kulturách souvisel s představou, že uchem do těla vchází démoni a náušnice jim ve vstupu brání. Svou oblibu nicméně tato metoda zdobení neztrácí ani v moderní době, spíše naopak. Je však dobré si celý proces dobře pohlídat.