Pochutnejte si s námi na kytkách – nejsou jen potravou pro králíky!

Kdo chce ochutnat něco skutečně originálního, má možnost objevovat nezvyklé chutě v jedlých květinách, z nichž se dají dělat saláty, ochucovat a zdobit jimi polévky a jiné pokrmy. Známé jsou jedlé květy orchidejí, dýní, cuket nebo česneku, ale používají se i další netradiční druhy, některé nechyběly už v jídelníčku našich předků jako léčivé bylinky.

Z těch u nás tradičních květů, využívaných v kuchyni, to jsou třeba květy černého bezu(kosmatice) květy smažené v těstíčku, nebo pampeliškové květy svařené s cukrem jako náhrada medu. Květiny jako ozdoba pak už kdysi byly součástí bohatých slavnostních královských tabulí. Zdobení pokrmů jedlými květy má také dlouhou tradici v orientu. V Číně a Japonsku je konzumace jedlých květů známa již tisíce let. V cizině se už pěstují takovéto jedlé kytičky na farmách a dodávají se na trh speciálně balené jako potraviny (chlazená upravená zelenina) – například květy růží, mečíků, tykví, macešek, jedlých chryzantém – kopretin, jedlých orchidejí, lilií a dalších rostlin. 

Kulinářské využití jedlých květů je velmi všestranné, podávají se především čerstvé jako obloha a ozdoba různých pokrmů, studených mís, salátů a nápojů. Některé lze využít k ochucování pokrmů i po tepelné úpravě. Používají se také sušené květy a drobné květy zmrazené do ledových kostek, které se dávají do nápojů. Hlavním pozitivem jedlých květů je přitažlivý vzhled, barevnost i zajímavá chuť. 

Konzument by si ale měl o kytičkách, které chce zařadit do svého jídelníčku, především něco zjistit, aby si nedal na talíř nějaký jedovatý druh. Nezaměnitelné a jedlé květy, které lze použít jako jedlou ozdobu tabule, jsou například nerozvinuté květy artyčoků, malé nevyvinuté plody tykve s neopadlým květem nebo květy pažitky, které mají jemnou pažitkovou chuť a jsou i dekorativní. Jedlé jsou i květy hořčice, z níž se v orientálních jídlech používají celé kvetoucí stonky, do květu vyběhne také pekingské zelí – jedlé květy mají podobnou chuť jako zelí. Některé druhy ibišku jedlého, pěstovaného jako zelenina, jsou také jedlé. 

Měsíček zahradní, který se pěstuje jako okrasná letnička nebo léčivka, se v minulosti používal jako salátová zelenina a květy měsíčku sloužily k barvení másla a sýrů – květy dobře chutnají, obsahují značné množství karotenoidů, které jim dodávají nápadnou barvu a mají i protizánětlivé účinky. 

Jedlé okvětní lístky má i růže, její okvětní lístky lze sypat na saláty, koláče, vyrábět z nich sirup či ovocnou zmrzlinu, lze je i kandovat. Kvítky sedmikrásky můžeme přidávat do salátů, polévek i do pomazánek, marinovaná poupata se používají jako koření. Stejně tak i květy heřmánku a některé druhy macešek a fialek. 

Další jedlou kytičkou je lichořeřišnice, známá balkónová a truhlíková okrasná květina. Je častým zdrojem jedlých květů, které se spolu s listy, i plody používají pro přípravu salátů. Pupeny a nezralá semena se pak nakládají do kyselého nálevu (podobně jako i pampelišková poupata) jako nepravé kapary. 

Příroda nám nabízí i mnoho dalších kytiček, které třeba pokládáme za plevel – napříkladpopenec nebo žabinec, nebo je vnímáme jako okrasné. Třeba již zmíněnou fialku(violku vonnou), kterou využíváme i v kosmetice, lístky i květy jsou však jedlé a dá se z nich udělat výborný salát. Kdysi se květy fialek kandovaly – namočené v rozšlehaném bílku se hustě obalovaly cukrem, daly se oschnout a jedly se jako cukroví. Dnes se opět v této tradiční podobě objevují. 

Zdroj fotografií: Fotolia.com