Pohádka, která nás na Nový rok nejen potěšila, ale i okouzlila.

Pohádka, která nás na Nový rok nejen potěšila, ale i okouzlila. Celý film působil poeticky, a to nejen díky panu režisérovi, výborné kameře a úchvatných výkonů herců, třeba Lucifer v podání pana Němce, ale především scéně a kostýmům.
Divák si většinou neuvědomuje, jak důležitá je právě výprava filmu nebo inscenace. Obecně se leckdo snaží být oděvním návrhářem, někdy ke zdánlivému úspěchu stačí medializace, ale tvorba oděvů a kostýmů je jedním z nejtěžších oborů výtvarného umění. Taky opravdových návrhářů je ve světovém měřítku, můžeme klisně říct, jen několik. Co předpokládá tato profese?  Absolutní výtvarné cítění, a to se musí projevit už záhy u malého dítěte. Dále smysl pro barevné kompozice, pro detail a architekturu oděvu.  V neposlední řadě je velmi důležité vzdělání a trocha i básnického nadání. Jen si připomeňme úspěchy pana Pištěka, velkou měrou i on přispěl k úspěchu Amadea. A jeho uniformy hradní stráže na Hradčanech, přežily i léta, kdy laici je stále kritizovali – nicméně uniformy jsou udělány tak chytře, že odolaly i útokům neználků.

A jedním z těch opravdových kostýmních výtvarníků je i Josef Jelínek. Již jako malý chlapec stavěl divadélka, oblékal loutky a hrál v divadle.
V Čertově nevěstě se mu podařilo propojit scénografii s kostýmy, a tak nám připravit úžasný zážitek. Za svůj život vytvořil stovky divadelních inscenací, samozřejmě především pro Národní divadlo, kde byl léta zaměstnán jako výtvarník, ale i pro jiná česká divadla. A protože, jak jsem se již zmínila, takových výtvarníků je ve světě pomálu, byl zván do Vídně, Polska, Velké Britanie, USA, ale i do Argentiny, Indie, Španělska, Německo, Norska, Monte Carla a vlastně snad všude. Nakonec se ale dočkal i uznání v Čechách, V roce 2002 dostal cenu Český lev za film Andělská tvář a v roce 2011 cenu Thálie. Mne osobně tento básník kostýmů oslovil výpravou opery  Aida, tehdy jsem doslova oněmněla. I kdybych operu nemilovala, byla bych uchvácena touto velkolepou podívanou, plnou elegance, noblesy, ale i zajímavé moderní stylizace. Sám pan Jelínek říká, že pohádka musí děti očarovat. Mohu potvrdit, že jemu se to vede. Před lety jsem byla s malou, šestiletou Laurou v Národním Na Louskáčkovi. Trochu jsem se bála, co řekne malá na balet. Dívala se nadšeně na plejádu kostýmů a tančících postav bez dechu.Dnes je Lauře třináct, když se jí zeptám, co se nejvíc líbilo, řekne Louskáček  a nebo  půjdeme zase na Louskáčka. A to je ta nadstavba, kterou musí svým kostýmům dát kostýmní výtvarník. A proto většina návrhářů vyniká i v jiných výtvarných oborech, většinou v architektuře a užitém umění.

Zdroj: Zuzana Studenovská
Foto: Google.com