S mentorkou žen Barborou Kravčíkovou o životních lekcích, autenticitě a ženském kouzlu

Když Barbora vstoupí do místnosti, okamžitě vám vykouzlí úsměv na tváři. Srší optimismem a sálá z ní charisma, které by jí leckterá žena mohla závidět. Přitom neměla na růžích ustláno a život se s ní prvních třiatřicet let vůbec nemazlil. Nepříznivé podmínky jí však dostaly do stavu, ve kterém je nyní spokojená a šťastná. A proto se stala průvodkyní žen (i mužů), které učí zejména zdravému sebevědomí, rozvinutí charismatu a vlastní jedinečnosti.

V čem jsi jako průvodkyně žen výjimečná?

Neříkám nic, s čím bych neměla přímou zkušenost, umím se na člověka navnímat způsobem, že vím přesně, co se v něm odehrává, ale i jaký je další krok, který potřebuje k posunu... Nebojím se nebýt pouze sluníčková, nicméně svou práci stavím na přátelské bázi, kdy si s klientkami (i klienty) tykám. Mají dojem, jako když si povídají s nejlepší kamarádkou, která je nechlácholí, ale pravdivě říká, co a jak je třeba k posunu. Stejně tak mají moji klienti nadstandardní servis a péči i mimo konzultace. Mohou se na mě kdykoliv obrátit o radu a podporu a já jsem jim ochotně k dispozici. Lidé se v mojí přítomnosti cítí zcela bezpečně, uvolněně, důvěrně a odcházejí nabití pozitivní energií a chutí do života. 

Jaké tři životní lekce tě nejvíce posunuly? 

Určitě setkání se smrtí v podobě nechuti již žít a vzdát to tady na světě. V té nejtísnivější chvíli jsem měla možnost zažít přítomnost mystéria, které si nás zkrátka vodí i neskutečně nepříjemnými cestami, abychom pak mohli povstát z popela jako fénix… Mystická smrt, která vás nechá rozpadnout se na miliony střípků, kdy si opravdu už myslíte, že tohle je váš konec, ale život vám dá přesto taková znamení a podporu, která jsou až neuvěřitelná… Když se z toho vyhrabete, je všechno zcela jinak. Nic ve vaší osobnosti už není jako dřív. A je to tak dobře.

Stejně tak velkou životní lekcí bylo pro mě vymezení se vůči jednomu z bývalých partnerů. Byl to alkoholik a vypořádat se s tím bylo o to těžší, jelikož máme spolu syna. Jsem mu ale nesmírně vděčná, že skrze naše eskapády jsem se naučila být pevná a držet si hranice. Naučil mě být nejen ohromně silnou, ale také si uvědomit, že bezmoc neexistuje... 

A do třetice mě hodně posunuly nepříjemné rodinné okolnosti, které zapříčinily, že jsem žila od dvanácti let sama. Žádný systém, žádná autorita. Autoritou se pro sebe stanete pouze vy sami. Jste svobodní. Máte svůj vlastní úsudek (což neznamená, že nejste pokorní a nenasloucháte názorům druhých, obzvláště zkušenějších), ale máte svůj vnitřní kompas, kterým se řídíte. Nejste příliš ovlivnitelní.

Říkáš, že jsi expertka na charisma. Jak bys charisma definovala? V čem spočívá? Je podle tebe možné se charisma naučit, nebo jde o kvalitu, se kterou se člověk rodí?

Charisma je vnitřní síla, oddanost své pravdivosti (což neznamená, že to je nutně pouze pozitivní a že s vnitřními morálními hodnotami dané osobnosti souzníme). Charismatický člověk si jde svou cestou a nebojí se být sám sebou. Je znalý svých kvalit stejně tak, jako stinných stránek. Je s nimi v kontaktu, nebojí se je použít. Stejně jako si ze svých slabých stránek udělá jako první srandu. Má nadhled, humor, moudrost, „nažitost“. Umí se vymezit, je přirozeně empatický, nepotřebuje být středem pozornosti, není to egocentrik, ač si je své síly osobnosti vědom, rád dá prostor všem okolo, umí vypíchnout jejich kvality a rád je nechá zazářit.. Charisma je souborem vnitřních a vnějších znaků a ano, v přeneseném slova smyslu se dá i naučit či rozvinout.

Většinou charisma získáváte na základě silných životních zkušeností, nicméně existují jednoduché způsoby, kterými si lze vlastnosti charismatických osobností osvojit, a pokud je rozvíjíte dostatečně dlouho, stanou se i vaší přirozeností. Nikdo nejsme to, co si myslíme nebo co nám kdo o nás řekl, jsme svobodné bytosti s nekonečným potenciálem a díky neuroplasticitě mozku se můžeme osobnostně zcela proměnit. Znám lidi, kteří se báli přečíst referát před třídou a dnes veřejně vystupují v médiích. Nebo zametali ulice a dnes jsou to miliardáři.

Proč bychom měli usilovat o to, abychom byli charismatičtí? Co to přináší tobě?

Pokud budeme charisma parafrázovat jako sílu osobnosti, musí nám být jasné, že tento rozvoj je spojený s převzetím zodpovědnosti za svůj život a vnitřní svobodu. Pokud vystoupíte ze schématu „oběti“, která nemá na svůj život vliv, ale naopak si uvědomíte, že ho tvoříte každou svou myšlenkou, každým pocitem, každým rozhodnutím a jednáním, je to to nejlepší, co se vám může v životě stát. Učinit nevědomé vědomým. Pochopit sílu své osobní moci. Autenticita a věrnost vaší duše vás přirozeně vede k naplňování nejvyššího potenciálu. A i když máme nějaké fantazie, realita, kterou nám život za tuto odvahu věnuje, naše představy mnohonásobně předčí.

Charisma vám může otevírat dveře k netušeným možnostem, o nic neusilujete, a přesto se vám dveře otevírají samy, dobře to znám.

Proč je charisma stále tak atraktivním tématem?

Každý chce být sám sebou. Bytostně touží být přijat a milován takový, jaký je. A když takový je, má neskutečné charisma a díky tomu si do života přitahuje pouze to, co je s ním v souladu. To, co je s námi v souladu, si vždy přitahujeme – ale co když potlačujeme svou přirozenost, smýšlíme o sobě kriticky, máme dojem, že si nic dobrého v životě nezasloužíme a máme nízkou sebedůvěru? Jaké zkušenosti vytváříme? Co si tím potvrzujeme?

Dám příklad. Máme ženu, která touží po partnerovi, své spřízněné duši. Ohromně ráda doma divoce tančí a nejraději by tancovala i na ulicích a k tomu nosila oranžový klobouk a velké zelené brýle. Jenže se bojí, co by na to okolí řeklo, protože by přeci měla být spořádanou, klidnou a milou ženou, jak jí bylo vštěpováno.  Výstřednost se nenosí, byla by příliš nápadná a vůbec, co je to za nápad tolik se odlišovat…? Ukazovali by si na ni prstem. Po muži, který ji bude milovat takovou, jaká je, ale touží dál. Avšak jak si jí může všimnout muž, který ocení její kreativitu, rozpustilost, odvahu, životní energii, když ji ona neukazuje?

Jak můžeme chtít, aby druzí milovali a oceňovali naši jedinečnost, když se ji bojíme ukázat?

Jedinečnost, osobní svoboda a hluboká sebedůvěra, které s charisma přímo souvisí, nikdy nemohou vyjít z módy. Naopak. Každý to zná, každý má někoho, koho obdivuje, komu by se chtěl podobat, na koho se rád dívá, i když třeba jen v televizi a říká si, wau, co on/ona má, co já nemám? Nebo naopak, je mu trnem v oku a dráždí ho.

Nutno podotknout, že to, co vidíme v druhých, máme také. Ten koho obdivujeme, ale i nesnášíme, si určitou vlastnost dovoluje žít třeba na devadesát procent a vy jen na třicet. Na devadesát procent se ale s pomocí vůle, rozhodnutí, času a práce na sobě můžete dostat s přehledem také. To si málokdo uvědomuje – a jsme ve schématu oběti – tohle já nikdy nebudu mít, taková já nikdy nebudu... Co udělá člověk, který převzal zodpovědnost za svůj život? Přemýšlí, jaké kroky jsou nutné učinit, aby se stal nebo měl to, po čem touží a začne je dělat. To je diametrálně odlišný přístup k životu.

Už tě někdo svým charisma odzbrojil?

Musím říct, že velice ráda sleduji, jak se vyvíjí příběh legendárního nepálského horolezce Nirmala Purji, který během sedmi měsíců vystoupal na všech čtrnáct osmi tisícových vrcholů světa, a velice osobitým způsobem ukazuje, kam až se dají lidské limity posunout, jak entuziasmem a vírou namotivovat všechny okolo a dotknout se srdce každého, kdo to potřebuje a jde zrovna kolem. Stejně tak je na tom nádherně vidět magická dynamika života, která nás podrží v těch nejtěžších chvílích, ale zároveň nám položí do cesty ohromné překážky, které prověřují sílu našeho záměru, odhodlání a důvěru v božskou, magickou přítomnost.

Pokud si pořád myslíte, že je v životě něco nemožné, podívejte se na film 14 vrcholů: Nic není nemožné.

Co tě na tvé práci nejvíce baví a motivuje?

Miluji být svědkem vnitřní proměny svých klientů, která se přirozeně odráží i na zevnějšku a hlavně na životních okolnostech. Představte si, že k vám přijde někdo, kdo si příliš nevěří a po našich setkáních rozkvete, září, je plný pozitivní energie, chuti do života a daří se mu!

Vezměte si třeba ženu, která není spokojená v práci kvůli nepříjemnému klima, kde je na ni tlačeno, má nepříjemný pocit ze svého šéfa, který se k ní nechová zrovna s respektem a jí dojde, že tohle ve svém životě nepotřebuje a že může být soběstačná, svou paní a začne podnikat. Nebo muž, který si příliš nevěří, pochybuje o sobě a postupem času se z něj stane lídr? Nebo žena, která má každodenní obavy o to, jak vypadá, není spokojená ve svém těle, má k němu výhrady, stydí se, není uvolněná v rámci sexuality, a to se náhle promění?

To jsou všechno život měnící zkušenosti a já jsem nesmírně vděčná, že jich mohu být svědkem a držet lidem palce, ať se jim život povede. Je to otřepané, ale naše omezení jsou skutečně pouze v naší hlavě.