Příběh jedněch džín z fast fashion řetězce
Odkud je bavlna, ze které se džíny šijí, jakými chemickými procesy se upravuje, odkud cestují kovové komponenty, kdo nám šije oblečení a jak je možné, že stojí tak málo? Pokud si stále nejste jisti, jestli chcete investovat do lokálních a udržitelných značek, tady najdete několik důvodů.
Fast fashion je několikaletý fenomén, o jehož velkých negativních dopadech na životní prostředí mluví stovky vědců a odborníků. Přesto stále chodíme do obrovských nákupních středisek a je nám jedno, odkud se ty tuny oblečení vzaly a jsme smíření s tím, že se brzy opotřebují a my je vyměníme za jiné. Produkujeme velké množství odpadu, ale je to nic ve srovnání s tím, jak naši planetu zatěžují výrobci a distributoři tohoto oblečení. Oděvní průmysl je jen tak mimochodem tím druhým nejšpinavějším, hned po těžebním.
Velké množství vody na celé planetě padne na pěstování bavlny nebo jiných rostlin, ze kterých se tkají látky. Tomu tak bylo vždy, ale nikdy na planetě nebylo vyrobeno tolik oblečení jako dnes. I kdyby se oděvní průmysl ze dne na den zastavil, ještě sto let bychom byli schopni oblékat celou světovou populaci. Pojďme se ale podívat na cestu jedněch anonymních džínových kalhot, které si dnes můžete koupit téměř na každém rohu.
Džínovina byla původně vyráběná z čisté bavlny zpracované do hrubé a vysoce odolné látky, aby vydržela dlouhá léta. Z levného oděvu amerických dělníků se stal trend, který tvoří základ každého šatníku a přichází v mnoha stylech a střizích. Obměnu trendovosti mají na svědomí také designéři fast fashion řetězců, kteří tak dosahují toho, že za dva roky už vám vaše starší džíny přijdou nestylové a vyměníte je za nové. Tedy pokud jste měli to štěstí a kalhoty vám dva roky vydržely.
Dnešní látky v sobě mívají zpravidla podíl syntetických vláken a jsou chemicky upravovány. To proto, aby látka byla příjemnější na nošení, aby byla pružnější, měkčí a také - aby méně vydržela. Jenže kromě toho nám do těla při nošení proudí látky, které jsou karcinogenní a zdraví nebezpečné. Nikdo nekontroluje proces výroby v Číně nebo jiných zaostalých zemích, kde jsou zaměstnávány miliony pracovníků v nelidských podmínkách. Nejen že jsou podprůměrně placeni, ale pracují v nehygienických podmínkách a jsou vystavováni nebezpečným látkám. V některých zemích jsou zaměstnávány i děti, které by měly sedět ve škole a hledat způsob, jak se v životě důstojně uplatnit. No nic, nevadí, hlavně že mám nové džíny do pasu s perličkami.
Malá část populace západního světa začala nedávno omezovat produkci oxidu uhličitého třeba tím, že přestala využívat leteckou dopravu. Největším znečistitelem jsou ale stále nákladní lodě, které převáží výrobky po celém světě. Jaká je vlastně cesta jedněch kalhot? Začne to bavlnou z Indie a Pákistánu, elastanem z Brazílie, přidají se kovové komponenty z Turecka, barvivo z Německa, to vše se potkává v různých fabrikách a různých zemích.
Když už se konečně látka a komponenty dostanou do Bangladéše, kde je “někdo” za pomoci strojů ušije, všechno chvíli počká ve skladech plných krys a parazitů, posléze se to přesune na obrovskou loď, která vše přiveze do Evropy nebo Severní Ameriky. Aby zákazník nepoznal, čím vším si oblečení prošlo, v procesu se nesmí zapomenout na parfémování. Jestli si myslíte, že někdo vaše oblečení pral nebo nedejbože žehlil, jste na omylu.
Právě proto se při běžném užívání kvalita látky okamžitě zhorší. Voda, pára, kontakt s kůží, na to nejsou džíny vyráběné. Jsou vyráběné na to, aby vydělávaly peníze. A i když produkt projde stovkami rukou, tak zaměstnanci vidí jen malý zlomek výdělků. Vaše džíny prokřižovaly svět tak, jak by jim záviděl nejeden cestovatel. A když si spočtete, kolik kusů se prodá v západním světě, ač za nízkou cenu, dostanete se do astronomických cifer, které bez problému pokryjí náklady s výrobním procesem spojené.
Nákupy bez rozmyslu mají velký dopad na životní prostředí, na životy občanů rozvojových zemí i na vaše zdraví. Zkuste se příště zamyslet nad tím, jestli něco opravdu potřebujete, a pokud ano, navštivte nejdřív second-hand nebo některého z lokálních designérů, kteří oblečení šijí z udržitelných látek a za férových podmínek.
photos: pinterest.com
