"Prostředí kostela mě baví. A moje klienty také," říká fotograf Roman Sluka

1) Nejde si nevšimnout, že Vaše tvorba je směřovaná vstříc k nahotě žen, které už jen na Vašem portfoliu na webu převažuje před fotkami zahalenými. Co Vás vede k odhaleným fotkám?

Má tvorba je především zaměřená na výtvarnou fotografii. Samozřejmě přiznávám, že ženské (ale i mužské) tělo je pro fotografa, se zaměřením jako mám já, vždy výzvou. Ale nerad bych, abych byl škatulkován jako fotograf nahých ženských těl. 

2) Přijde Vám, že díky nahotě ženského těla mají fotky jiný náboj? 

Jde o to, pokud s tak úžasným objektem, jakým je ženské tělo, umí fotograf pracovat. Pokud ano, pak opravdu můžeme hovořit o speciálním náboji, co z fotek vyzařuje. Na druhou stranu je to ale také velmi těžká kategorie - nejde nic schovat za oblečení, a veškeré nedostatky či špatně zvolená perspektiva a světlo může být pro fotku naprosto devastující.

3) Jaké prostředí vnímáte jako nejsilnější právě například pro focení aktů?

Asi přírodu, či jinou zajímavou lokaci, která může dát fotce další rozměr... takže proč to nevyužít. Na druhou stranu neříkám, že focení aktů před papírovým focením ve studiu bude trpět na zajímavosti. Není tomu tak. Stále jde o výtvarnou vizi fotografa a jeho pojetí dané situace.

4) Na jakých projektech aktuálně pracujete, můžete nám poodhalit některé z nich blíže? 

Od ledna bude vycházet časopis Inked and Inkers, u kterého jsem jako spoluvydavatel. Budu do něj fotit tetované modelky z celého světa. A opět se bude jednat o fotky, kde se bude vyskytovat nahota. Samozřejmě ale nejde o erotiku nýbrž o stylizované glamour fotografie. Tetování je stále populárnější a mně nabízí velmi zajímavé modely pro focení a zároveň obrovské publikum, které tyto fotky zajímají...

5) Máte nějaké fotografie, na které jste stále i po čase maximálně hrdý - nějaké Vaše nejoblíbenější a proč? 

Určitě mám, je jich asi deset... Víceméně pravidelně je také prodávám na svých výstavách. Naposledy jsem prodal 52 zvětšenin sběrateli do USA. Tenkrát úplnou náhodou navštívil mou pražskou výstavu, zavolal mi, že má o fotografie zájem a ukázalo se, že jeho zájem je interesantní nabídkou i pro mě.

6) Kde čerpáte inspiraci pro styl fotografií, jenž je naprosto unikátní?

Jsem zastáncem názoru, že inspirace je všude kolem nás. Jen někdo ji vidí a jiný ne. Já se na focení často připravuji, na druhou stanu také hodně improvizuji. S Teatrem Caribe (fota níže) je to přesně tak – na jednu stranu stanovený koncept předem, na druhou stranu jedna velká improvizace přímo během focení. Až když vidím přes objektiv model, začínám doopravdy tvořit. Dopředu to neumím.

7) Uchováváte v mysli nějakou vizi focení, kterou byste rád jednou uskutečnil a ještě se Vám to nepovedlo? 

Mojí hlavní vizí je živit se focením. (usmívá se) Ovšem ne jako nájemná síla, která pracuje pro klienty. Toužím pracovat na vlastních projektech, které budou mít potenciál generovat i příjmy a budou mě bavit zároveň.

8) Všimla jsem si na Vašich stránkách obliby v prostorách kostela. Co Vás do tohoto prostředí táhne? 

Upřímně - sám netuším. Kostely i katedrály mám velmi rád... je tam úžasná architektura a atmosféra. Je pravda, že poslední dobou jsem se v jednom kostele dost zasekl. Ale proč ne! Baví mě to a evidentně i mé klienty.

foto: archiv fotografa