Rozhovor s Janem Bicanem

Honza o sobě tvrdí, že je drzý a charakterizují jej rozpité barvy. Během rozhovoru jsme však objevili také další aspekty jeho inspirující osobnosti. Jak se k umělecké tvorbě dostal, jak jeho módní tvorba zapadá na český trh a co jsou podle něj největší české fashion prohřešky – to všechno, a ještě více se dozvíte v novém rozhovoru.

Rok 2022 je za námi, prozraďte nám, co považujete za věci, které se vám v předchozím roce nejvíce povedly? 

Rok 2022 byl plný velkých výzev a nápadů k realizaci, které se ukrývaly v mé hlavě. Tam někde vzadu, kde podvědomě víte, že jsou, ale občas se bojíte jim otevřít brány do světa. Jsou novou metou, která se pro vás stává pomyslnou překážkou. Horská dráha plná strastí i slastí. Pro mě to byla nejen opětovná kolaborace s Puma a Second Handem 1981, ale i rozšíření mého podcastu My děti ze stanice 2020. Cítil jsem, že potřebuji k nahrávání podcastů ve studiu přidat něco, co mi dovolí se více propojit s posluchači. Třeba se s nimi rovnou setkat a vytvořit komunitu, která se bude scházet na podcastových party. 

My děti talk, živou verzi podcastu, se mi vloni podařilo uskutečnit čtyřikrát. Pokaždé se skvělými hosty a rovnou dvakrát ve spojení s launchem nových kolaborací – Puma a 1981. Kavárna co hledá jméno, olomoucký Telegraph nebo dvakrát Skautský institut na Staromáku. Jsem pyšný na to, co se nám podařilo. Na české scéně jsem byl mezi prvními, co začali živé podcasty pořádat. Ostatně i studiová verze podcastu nezůstala v zapomění. Podle Spotify Wrapped se za minulý rok můj titul dostal mezi pět procent nejsdílenějších podcastů na světě.  Cítím obrovskou vděčnost a pokoru. 

22. února od 18 hodin bude další příležitost si podcast živě poslechnout, tentokrát v olomouckém Telegraphu.  Hosté jsou Karolína Wernerová, zakladatelka kreativní agentury a součást ELLE a Filip Neruda, syn kandidátky na prezidentku České republiky a začínající influencer. 

Vaše poslední kolekce obsahuje převážně upcyklované mikiny a trička. Pracujete s upcyklací často? A je to podle vás cesta budoucnosti?

Při tvorbě nových produktů mě dřív mrzelo, kolik faktorů nepříjemně ovlivňuje celý proces. Udržitelné materiály jsou mnohonásobně dražší a nikdy stoprocentně nevíte, zda-li s nimi bylo opravdu nakládáno tak, jak výrobce uvádí. Při první kolaboraci s Puma jsem objevil kouzlo upcyklingu, které se mě drží až dodnes. 

Miluju práci s již existujícím materiálem, kterému drobnými úpravami můžeme dát zcela nový nádech a život. A jestli je to cesta budoucnosti? Minimálně u mé značky ano. Přál bych si to i globálně, ale vykládat budoucnost zatím neumím.

Jak jste se k módní tvorbě dostal? Chtěl jste být umělcem už od dětství? Nebo jste k tomu dozrál postupně?

Moje srdce tlouklo pro umění už od mých prvních kroků. Jak moc velké klišé se to zdá být, tím hlubší pravda to je. Rád jsem se se skicákem a tužkou uzavíral do svého světa, ve kterém jsem dokázal tvořit. A pořád to tak je.  Má maminka ráda vzpomíná na historku z prvních školních dnů, kdy se učitelé obávali, jestli jsem psychicky v pořádku. Namísto hraní si jen sedím a celé přestávky, čas určený k budování kolektivu, kreslím. Co si budeme, každý z kreativních lidí je tak trošku svůj. A není v tom právě ta nádhera, to kouzlo a tajemno, kdy se lidské osudy propisují do tahů štětců?

Přesun plošné tvorby do módního provedení byla dlouhá cesta. Začalo to středoškolskou výstavou mých prací, na které si jedna z učitelek oblíbila malbu ukřižované baletky. 2 roky si ji přála získat, a tak jsem se v maturitním ročníku rozhodl jí baletku darovat. Avšak ne na papíře, ale na tričku. A tak jsem se dostal i k založení své značky thejbcollection. Přemýšlel jsem nad tím, jak obtisknout kromě maleb také příběhy, které tvoří nekonečné pouto mezi motivem a myšlenkou. Ta stojí za každým z nich. Jaká škoda, kdyby originální obraz visel jen nad sofa. Našel jsem způsob, díky kterému bude možné jej nechat žít svým životem mezi větší skupinou lidí. Těch, kteří s ním budou souznít, a udělat z něj část svého oděvu. Jeden z prvních produktů přímo odkazoval na Bibli a náhled na víru jako takovou. A taky podstatu víry v sebe sama, nejen v chrám z cihel.   

Do maleb se snažím vtisknout myšlenku, kterou mají předat. Abych uvedl situaci na pravou míru, tak proces tvorby však probíhá zcela obráceně. Na začátku je čisté plátno se štětcem, který neví, co z tahů vznikne. Až zpětně se na obraz podívám a přemýšlím, co jsem tím vlastně chtěl říct. Pokaždé chci říct něco víc, a to si myslím, že dělá každý produkt unikátním. Nejsou to jen barvy, tahy, stíny, ale emoce a skutečné osudy. Ty osudy, které se vám prolínají každým dnem a chcete je zhmotnit. Někdy k tomu stačí lehkost s pastelem, jindy si zaslouží poctivý akrylový základ, na kterém můžete stavět silný příběh.

Jak byste definoval český módní průmysl? A jak do něj vy sám zapadáte?

Každý tvůrce, včetně mě, máme v našem českém rybníku své názory, své myšlenky a cíle, které se snažíme tvorbou předat nebo si je plnit. Ačkoliv je za mě česká tvorba až moc konzervativní, blýská se na kontroverznější časy a konečně se nebojíme zapojit trošku více dramatických prvků, které můžeme vidět i ve světě. Stojím pevně nohama na zemi, ale zároveň se nebojím vymýšlet šílené nápady. 

Jak byste charakterizoval módní styl Čechů? A co je podle vás největší český prohřešek? 

Kdo jsem, abych soudil! Ne, dělám si srandu, i když vlastně i ne. Obecně nemám rád, když se lidé pranýřují za svůj módní styl. Rozhodně máme jako Češi plno prohřešků, ale nikdo neříká, že časem nemohou být trendy. Vezměme v příklad pro nás typické sandále, za které jsme se jako mladá generace několik let styděli. A here we go, dnes jsou opět na výsluní. Generace z je geniálním úkazem toho, že prohřeškem je jedině stud za svůj vlastní tyl. A kdybych měl módní styl Čechů charakterizovat? Asi by záleželo na jednotlivých generacích, mezi kterými je enormní rozdíl. U starších platí sportovní duch, u mladších pak zase důraz na vyjádření své vlastní identity. Ale i tady musíme myslet na to, že jsme každý unikát.

Co je pro letošní jaro „must have“ kouskem, který by neměl chybět v žádném šatníku? A jaké je vaše „must have“?

Moje must have jsou kousky, které můžu kombinovat k vícero příležitostem. Bavlněné a lněné klasiky, neutrální barvy. Zároveň však v kombinaci s extravagantnějšími doplňky, ať už to jsou brýle, pomalované plátěnky, batoh nebo čepice. Aktuálně se nacházím na Bali a můžu jen potvrdit, že právě tyto věci jsou moje nejoblíbenější, bez kterých nevykročím z domu. Jsem taky velký milovník košil a oversized triček z kvalitního materiálu, ve kterých vydržíte od brzké ranní jógy až po večerní západ slunce. A samozřejmě pantofle Birkenstock! Ať už prší nebo je cesta rozpálená od slunce, neznám pohodlnější obuv. 

Co vás na vaší práci baví nejvíce? A co naopak nejméně?

Sebevyjádření. Troufám si říct, že každý umělec má v sobě několik témat a myšlenek, kterým se chce věnovat. Zajímavé na tom však je, že ať už ke skicáku nebo k plátnu zasednu kdykoliv, nikdy přesně nevím, co budu tvořit. Přijde to samo, z nitra duše. Zároveň mě baví svoboda projevu. Nejdůležitější je pro mě má osobní spokojenost se vším, co vydám.  Matematika, to je fakt věda. Nejen ta, ale i účetnictví a komunikace s dodavateli. Někdy to dokáže být hardcore, ale zároveň si uvědomuji fakt, že bez těchto zdlouhavých a někdy nudných kroků bych neměl pocit naplnění, který je na konci každého projektu. Je to horská dráha. Slast i strast. 

Kdybyste měl vybrat 3 věci, které vás jako umělce charakterizují, co by to bylo?

Rozpité barvy, drzost a attenteion whore. 

Měl jste nebo máte nějaký vzor z řad umělců či návrhářů?

Nerad se striktně upínám na vzory, jelikož inspirace přichází pokaždé z jiného směru. Kdybych však měl vybrat své oblíbené umělce, jsou nejen z řad malířů, ale i zpěváků a artistů. 

Na jakých projektech aktuálně pracujete a jaké máte plány do budoucna?

Aktuálně pracuji na nových podcastech živě. Chci, aby byl každý event nabízel jiný pohled na kreativní scénu a posluchači zažili mnohem víc, než podcastové party nabízely loňský rok. O zajímavé hosty z kreativního prostředí nebude nouze.  

Zároveň mám v šuplíků plno nápadů na letošní dropy, tak uvidíme, který přijde na pozemské světlo jako první. Že by mě ovlivnil můj únik do Asie? Nechte se překvapit!

Kde si mohou naši čtenáři koupit vaše modely?

Veškeré mé modely si čtenáři mohou zakoupit na janbican.cz.

Moc děkuji za rozhovor!