Rituals of beauty
Všechny to známe a alespoň jeden den v týdnu věnujeme nějakému tomu pěstícímu rituálu, který nás udržuje stále mladé a krásné. Někdy je však potřeba tuto revizní kůru vztáhnout i na životu důležitější procedury.
Patří mezi ně všemožní lékaři, ke kterým se objednáváme jen jednou ročně. Jako například zubař. Nebo gynekolog. A pro všechny poloslepé jako já, je také na ,,pořadu dne,, oční lékař.
Nutno dodat, že mě při oční prohlídce viděli asi v deseti při nasazení prvních brýlí a poté někdy v osmnácti při odložení brýlí a výměně za nenápadné kontaktní čočky. Ale od té doby se mé návštěvy nevzdálily od nuly. Mám své oči docela ráda. Nevím, jakou mají přesně barvu, ta se pořád nějak mění. Ale vím, že bez nich bych nemohla dělat to, co dělám. Nemohla bych hrát divadlo a role bych dostávala maximálně slepých hrdinek v telenovelách.
Naštěstí mě zachránili v Optice Anděl. A přestože jsem se dozvěděla, co všechno dělám špatně, ani jednou se na mě nezamračili. A to jsem byla zářným příkladem špatného pacienta. Díky obrovské ochotě a trpělivosti jsem už jen jejich. A oni mí.
Tečka.
