Rozhovor s fotografem Mickey Grabem

Rozhovor s fotografem Mickey Grabem

U příležitosti focení pro květnový cover vzniklo několik dalších fotek, které jsme vám prozatím nechtěli ukázat. Chtěli jsme si je nechat k rozhovoru s Mickym. A nyní je tedy čas na rozhovor a fotky, které se opravdu povedly. 

1. Mohl by ses našim čtenářům představit? Jak dlouho se zabýváš fotografováním?

Ahoj, jmenuju se Mickey Grab, jsem Camera owner a fotografování se věnuji asi tak od roku 1994, v té době zcela naplno a samozřejmě na kinofilm, když si vzpomenu kolik padlo filmů a kolik času jsem strávil vyvoláváním v temné komoře ehm... koupelně. Moje nadšení ale vzniklo určitě ještě dřív prostřednictvím mého táty, který fotil a také vyvolával a já jsem občas směl s ním být u toho a který mi byl inspirací. Musím také přiznat, že nefotím po celou tu dobu nonstop ale že tam byli nějaké časové prodlevy, až jsem se nějak přichomýtnul k digitální zrcadlovce, no a pak už to propuklo na plno. 

2. Nikdy tě nenapadlo, že se budeš fotkami živit?

Nebyl to prvotní záměr, kam jsem chtěl směřovat, spíš vždy šlo o nějaký směr vyjádření, jako když sochař udělá sochu, nebo malíř nakreslí obraz. Takový pocitový koníček. Ale prachy dobrý ne ? (smích)

3. Na tvém pracovním FB účtu jsme našli jen foto žen a pár dětí. Co přesně tě baví na ženách?

Na ženách mě baví, že jsou ženy (smích), nefotím jen ženy, děti byly spíše po dlouhém přemlouvání mých přátel, snažím se tomuto tématu vyhýbat. No a co se týká mužů, ty fotím také, jen se neradi moc ukazují přes sociální média jako je facebook. Vůbec vznik mojí „fan facebookové stránky“ byl takový, že spousta žen mě žádala o zveřejnění fotek, aby si je nemusely vkládat samy a mohly se chlubit přes sdílení, takové to naoko „když už mě tam daly“ (smích). Rád bych upřesnil, že facebooková stránka je spíše taková fan knihovna mých fotografií než moje prezentační pracovní portfolio.

 

4. Převážně fotíš v exteriéru. Jak se díváš na fotky interiérové. Kde se ti fotí lépe?

Mám malý ateliér pro komorní focení v nezávislém duchu, když je potřeba najmu si velký ateliér, ale převážné dávám přednost interakci s okolím exteriéru, dennímu světlu než umělému osvětlení, mám rád prostor a živé pozadí více než suchý interiér s plátnem. A pokud nefotím s profesionální modelkou, která „hází“ jednu pózu za druhou, tak je lepší nechat modelku volně dýchat.

5. Co tě víc baví a proč?

Baví mě ta práce s lidmi, ta interakce, vždy se snažím, aby osoba na fotce nebyla jen pěkná, ale aby tam zanechala kus sebe. Ten pocit, když vám pak zpětně lidé píšou, jak se jejich okolí fotky líbí a že jsou nadšení, je fakt k nezaplacení. Asi proto nefotím zvířátka a krajinky (úsměv). Škoda jen, že v Česku se uznání neprojevuje více třeba jako na zmiňovaném Facebooku. Denně vidím jak je fotka vice jak 1000 – 1500x shlédnutá a má jen „lajky“ od kamarádů a když dám tu samou fotku na zahraniční server, nestačím promazávat upozornění.

6. Kam nejdál si jel pro super místo na focení?

Nedělá mi problém kamkoliv jet fotit v rámci republiky nebo okolních státu, rád cestuji autem, je to relax. Takže, když nebudu počítat Českou republiku a přilehlé státy, tak jsem vlastně oficiálně dál nefotil. Tak bych řekl, že to nejdál mě třeba ještě teprve čeká. (úsměv)

7. Podle čeho si místo vybíráš?

Když jde o soukromé portréty, tam je to lehce jedno, proto se mi stává, že fotím často na stejných místech. Vím, jaké světlo tam mohu čekat a jaké jsou tam další podmínky, jako třeba využití staveb. Když se fotí fashion, tak se snažím, aby prostředí dávalo smysl k danému tématu.

8. Víme, že fotíš pro holky z LOVE FASHION... Baví tě slovo Fashion? A co tě nejvíce na tomto focení baví?

No, já teda nejsem úplně vyznavač módních trendů, mně stačí tričko (smích), ale baví mě ta různorodost, barevnost, stylizace, jsem velkým fanouškem prohlížení fashion reklamních fotek a editoriálů v magazínech (smích), pořád je co se učit a co objevovat. A co se týká spolupráce s holkama z Love Fashion, tak ty jsou pro mě stálou dávkou inspirace a přátelství, právě pro to, jaké jsou.

9. S námi si fotil květnový COVER. Velice dobře si komunikoval s nezkušenou modelkou, byl jsi velice klidný a v pohodě (zato ti velice děkujeme). Při této příležitosti vznikly i fotky spíše Fashion než romantika. Co tě víc bavilo?

Já také děkuji za poskytnutí teamu a zázemí. Když modelka není profesionál, nemůžu od ní čekat profesionální výkon, je potřeba prvně zklidnit stres. Představ si, že najednou kolem tebe lítají cizí lidi, nějakej pán ti leze objektivem před obličej, chce po tobě výraz, pózu, vydržet a do toho je kolem hromada turistů. Model mě musí mít za kamaráda, zvyknout si na mě, komunikovat. Původním tématem bylo romantické fashion, ale v době a místě, kde nekvete moc kytek, protože je po několika týdenních deštích a zimě, a první den sluníčka do vás pere 30 stupňů, moc romantiky nenajdete.

Baví mě mít za sebou produkční tým, nemusím v tom plavat sám, je dobře, když se zapojí více hlav a stylista a vizážista Ivan Malejovský byl taky naprosto skvělý, takže i jemu díky za skvělou a rychlou improvizaci.

10. Stalo se ti někdy, že focení bylo fakt příšerné? Nic neklapalo, modelka otrávená. Nebo další nějaká nepříjemná věc?

Když nebudu počítat dnešní novodobý trend, nedostavení se bez omluvy na domluvené focení nebo modelku po těžkým flámu, tak asi nejhorší co mě potkalo, je technická zrada. Když vám kápne déšť do objektivu kapku, tak při focení nic nezjistíte a v počítači pak nestačíte zírat. Nebo když vám odejde clona uprostřed důležitého focení a vy pak musíte improvizovat na jiný objektiv a podobně, ale i to se stává, bohužel.

11. Máš svůj fotografický sen, který máš už dlouho v hlavě, ale ještě nebyla příležitost ho uskutečnit?

Hlavu mám neustále plnou nápadů a inspirací. Ale je fakt, že mám v hlavě už pár let 3 projekty, které bych rád nafotil, kdy dva jsou Fashion a jeden spíše takový portrétový projekt, ale podrobnosti bych raději neventiloval veřejně. (smích)

Módní značka: Reserved

 

Mohlo by vás zajímat