Rozhovor s Katkou Kuranovou

Katce Kuranové je těžké odolat. Na sociálních sítích těžko narazíte na usměvavějšího a veselejšího člověka. Potvrdit si to můžete na jejím kanále na YouTube s názvem Smooth Cooking, jarně vyladěném blogu smoothcooking.cz nebo třeba na jejím Instagramu, kde najdete hodně povedených fotek všeho možného od jídla a kávy po zážitky z cest. Co jste ale o Katce ještě nevěděli? Proč nepracuje v pátek, kdo je jejím zdatným pomocníkem při natáčení vlogů a bez čeho se Katka v kuchyni neobejde?

Katko, Váš blog Smooth Cooking se probojoval do 30 nejlepších ve Food blogu roku a úspěch slavil i v poslední Blogerce roku. Dají se tyto dvě soutěže porovnávat? A otázka s jasnou odpovědí - jsou pro Vás jako pro blogerku tyto soutěže hnacím motorem?

I když se na první pohled může zdát, že to jsou podobné soutěže, tak já je vnímám jinak. Obě soutěže mají za cíl zvolit si toho nejoblíbenějšího blogera, ale hlavní rozdíl je v jejich pořádání a organizaci. Blogerku roku vždy přirovnávám ke Slavíkům. Je to večer, na který se všichni obléknou do krásných rób, vyhlášení se koná v krásných historických prostorách a celý program je prokládán kapelami a celebritami. Zato Food blog roku je úplně jiný. Každý je oblečen ležérně, prostory jsou jednoduché, čisté a bílé a moderátor místo na pódiu stojí na stupínku vytvořeném z palety. A v tom je to kouzlo. Obě soutěže mi dávají něco jiného a obě soutěže mají své fanoušky.

Pro mě jsou obě soutěže obrovským hnacím motorem. Ač jsou často kritizované, tak si myslím, že představují takové velké poděkování od čtenářů blogerům. Není pro mě podstatné vyhrát. Důležité je zjistit, že o mě čtenáři stále stojí, že je baví, co dělám a hlavně jak to dělám.

Blogujete už dva roky a připadá mi, že jste celou dobu neskutečně pozitivní. Měla jste už někdy období, kdy jste si musela dát od blogování pauzu?

Jsem moc ráda, že to tak čtenáři i Vy vnímáte. Snažím se na blog přenést to nejlepší ze mě, a tím je právě moje pozitivita. Dokážu se nadchnout z naprostých maličkostí a řídím se heslem "Na všem negativním si najdi něco pozitivního". To se snažím naučit i své čtenáře. Do blogu dávám maximum energie a času. Je to hlavně tím, že mě blogování neskutečně baví. Našla jsem se v něm, poznala díky němu spoustu nových míst a lidí a vlastně se stala i tak trochu jiným člověkem. Stále se učím a poznávám nové věci. Je to takové vzdělání, které mi vysoká škola nedokázala dát.

A krizi? Tu jsem neměla. Občas se zamýšlím, jestli to dělám správně, jestli to čtenáře dostatečně baví a zajímá. Na trhu je totiž tolik skvělých blogů a denně se rodí další. Ale pak přijdou ty nádherné zprávy od mých čtenářů a já díky tomu vím, že to správně dělám. Asi ne pro všechny. Tisíc lidí, tisíc chutí. Ale pro ty, na které je to směřované, pro ty ano.

Jak vypadá takový "obyčejný" den food blogerky?

Kdybych Vám měla popsat ten obyčejný den, tak se unudíte. Ráno vstanu, jdu do práce, vrátím se domů v osm večer, uvařím oběd na druhý den, zacvičím si a jdu spát. Pracuji totiž 11 hodin denně a k tomu se musí připočíst jedna hodina cesty do práce a jedna hodina cesty z práce. Ale díky této pracovní době mám volné pátky. A ty si užívám maximálně.

V pátek ráno vstanu s manželem, dáme si snídani, začnu vařit a péct, poté čekám na dobré světlo a začnu fotit. Přichází čas na pauzu, a tak si uvařím šálek kávy, sednu si na zahradu a odpočívám. Kolem poledne vyrážím do města na schůzky. Ty většinou směřuji do kaváren. Je to totiž příležitost, poznat další krásné místo, kde jsem ještě nebyla. Odpoledne se scházím s přáteli, které díky své pracovní době hodně zanedbávám. Tento čas většinou trávím na pikniku nebo v jiné kavárně. A večer? Ten trávím se svým manželem. Převážně to jsou další food toulky, protože oba milujeme jídlo a vše kolem něj.

Máte vlastní kuchařku, do které si zapisujete své oblíbené recepty? Pochlubíte se nám s prvním receptem, který jste si do ní zapsala?

Mám. Vlastně díky ní vznikl i můj blog. Jednoho dne, když jsem jela s manželem poprvé do Vídně, jsme se zastavili v trafice a jeden časopis měl jako přílohu kuchařku na vlastní recepty. To mě zlákalo a koupila jsem si ji. Tehdy jsem si řekla, že to bude moje kuchařská "bible", kterou jednou předám svým dětem. Z této malé knížky se stala jedna velká blogová mánie.

První recept byl na Banánový rádoby cheesecake. Tento recept vznikl naprostou náhodou a stal se oblíbencem každé návštěvy. Nyní ho milují i moji čtenáři a jejich návštěvy.

Když jsme se dostaly k těm receptům - bez jakých pomocníků se v kuchyni neobejdete?

První, co mě napadá, je stolní mixér. Miluji smoothie, mixuji ho již 4 roky, a když jsem třeba na dovolené, tak cítím abstinenční příznaky :-). Dále musím mít kvalitní hrnec, pánev a určitě vařečku.

"Pomocníkem" ve vlozích je Vám i manžel a je vidět, že Vás to společné natáčení hrozně baví. Jak Vás tahle společná záliba ovlivnila jako pár?

Ovlivnila nás velmi kladně. Stmelilo nás to na maximum. Na mnohé to může působit, že ho k tomu "nutím". Ale není tomu tak. Našli jsme se v tom oba a oba nás to nesmírně baví, spojuje a naplňuje. Díky blogu spolu trávíme spoustu plnohodnotně naplněného a využitého času.

Začali jsme hodně cestovat a dovolené vybíráme podle jídla :-). Objevujeme nové restaurace a kavárny, pořádáme pikniky, nakupujeme zajímavé potraviny, chodíme na food akce, trhy a festivaly. O všem se dá natáčet a psát.

Na blogu máte kategorii Cestování, které z blogu dělá i lifestylovou platformu. Kde se vám v uplynulém roce líbilo nejvíce a jaké food místo byste našim čtenářům doporučila?

Já si myslím, že většina blogů je dnes už tak trochu lifestylová. Pouze psaní receptů mě hodně limitovalo, a tak jsem si jednoho dne řekla, že do blogu vnesu i kus svého života. Ale vše se snažím směřovat k jídlu. Takže i cestování je za jídlem. Asi bych nemohla odcestovat do země, kde bych věděla, že by mi vůbec nechutnalo.

Za minulý rok jsem toho procestovala poměrně hodně.  Až jsem se divila, kdy jsem to vše stihla :-). Nejvíce se mi líbilo v Řecku v Kitries. Bylo to malé městečko kousek od Kalamáty, která se nachází asi 3 hodiny autem od Athén. V tomto městečku nebylo nic jiného než pár domečků, tiché a klidné pláže a jeden velký trh s ovocem, zeleninou, rybami, masem, sýry a místními specialitami. Pokud by to šlo, ihned bych se tam vrátila. Nejlepší food místo bylo v Holandsku v Haagu, které je kousek od Amsterdamu. Celé Holandsko nabízí spoustu místních specialit. Něčeho, co obvykle nejím. Ale nakonec jsme narazili na obrovský street truck food festival. Bylo to něco neuvěřitelného, organizovaného, originálního, uspořádaného a plného úžasného jídla a barevných trucků. Na tohle jen tak nezapomenu.

Plánujete blog rozšiřovat o nové kategorie článků? Máte s blogem pro tento rok nějaké další plány? 

Plánuji rozšířit blog o jednu kategorii a to "kuchařky". Chtěla bych lidem předat mé zkušenosti z již zakoupených kuchařek. A že jich není málo. Ale spíše bych chtěla zkvalitnit ty kategorie, které tam již mám. Takže více cestovat a psát Travel tips. Více chodit do restaurací a kaváren a psát na ně recenze. Chodit na food akce a ukazovat lidem, kolik venkovního programu zdarma máme všude kolem sebe. A hlavně se naučit lépe fotit, poznávat nové chutě a vše to přenést do nových receptů.

Foto: Kateřina Kuranová / SmoothCooking.cz