Rozhovor s kreativní dvojicí známou jako Ester&Josefina

Herečka Ester Geislerová a módní návrhářka Josefina Bakošová tvoří dvojici, která je ve světě instagramu známá pod značkou Ester&Josefina. Úspěšný projekt pronikající do českého éteru si vyžádal přes 200 tisíc sledujících na jedné z nejznámější sociální platformě. Vztahové věty, které ještě po přečtení nějakou dobu zní v hlavě i v srdci, sdílí nejen na svých profilech, ale i ve svých módních kolekcích. 

Jste skvělá dvojka, lidé vás milují. Mimo přátelství Vás spojuje i láska k módě, kterou nyní zužitkováváte naplno. Proslavila vás Vaše první velká kolekce Manifesto s rozchodovými tričky… Jak Vás napadla?

Ester: Obvyklá mystifikace. Jsou to trika se vztahovými větami, nikoli „rozchodová trička". Pod těmi větami si můžete představit i pozitivní věci, jelikož většina z nich jsou ambivalentní. Můžete si pod nimi představit i pozitivní věci. Mám asi divný období (Vůbec se nerozčiluju, mám asi divný období...), Je to mnou (Vyhráli jsme zápas, je to mnou!), Nepoznávám se (Už měsíc nekouřím, nepoznávám se...), Musím ti něco říct! (Musím ti něco říct! Dostala jsem stipendium!) atd. Po kabelkách Pepieta a době, kdy jsme chtěly vytvořit něco krásného pro děti, jsme zatoužily po něčem i pro sebe, pro dospělé a pro naše vrstevníky. Velká výzva nám připadalo udělat obyčejné triko, nejen dobře ušité a z kvalitní látky, ale na které se budete těšit a které bude něčím i vtipné a ponese nějakou informaci. A já jsem Josefině vyprávěla o tom, jak jsme kdysi jedné kamarádce terapeuticky psaly „rozchodové" věty, abychom jí ulevily, protože se s ní necitlivě rozešel jeden kluk. Pak jsme si sepsaly svoje věty, které jsou notoricky známé ze vztahů a pojmenovaly jsme jí Manifesto.

Josefina: Zcela přirozeně a nenuceně. Pravidelně jsme se scházely a pracovaly na naší první společné kolekci kabelek Pepieta a při vyšívání a kreslení jsme se bavily, povídaly si. Chtěly jsme vytvořit trička pánská i dámská, se slovy... Byl to náš společný sen. V tu dobu se řešila taková hromadná konverzace několika kamarádek, které chtěly podpořit jednu naší společnou kamarádku, se kterou se dost nepatřičně rozešel kluk na Facebooku. A tak jsme všechny psaly i naše různé zprávy a věty, na které jsme si vzpomněly. Věty, které jsme buď řekly nebo dostaly. Dost jsme se nad tím zasmály a my jsme se tenkrát s Ester rozhodly, že vybereme naše věty, které nás baví... Věty vztahové a ambivalentní, a ty dáme na naše trička. Těch vět bylo 6. Jsou to čistě naše věty, které nás bavily nejvíc. Kolekci jsme vytvořily a nazvaly ji Manifesto.

Nyní máte novou kolekci šatů nesoucí název „Beze slov". Sázíte v ní na jednoduché a čisté linie. Padnoucí střihy. Nechybí však fanouškům Vašich vět jejich potisk i na této kolekci?

Ester: Myslíme si, že je někdy dobré si i od slov odpočinout. Máme rády jednoduchost a tyhle šaty jsou vizuálně nenáročné a pořád si v sobě zachovávají kvalitu střihu a látky. 

Josefina: Ano, některým ano. Četla jsem již přání, ať mají šaty také své věty.

Kolekce dále pokračují, pronikáte jimi nejen do módy, ale i do sociální a společenské oblasti. Čím vším tedy značka Ester&Josefina podle Vás je?

Ester: Kdysi nám jeden náš kamarád novinář řekl, že jsme hnutí. To by mě úplně nenapadlo, ale pobavilo nás to! Já bych řekla, že značka Ester&Josefina, je nejen umělecká platforma, která se zabývá online komunikací a intermediální konfrontací, ale zajímají nás nové formy vnímání módy. Každou naší kolekcí se snažíme jemně ve společnosti otevřít nějaké téma. Ale vychází to z osobní zkušenosti nebo ze zkušeností lidí kolem nás. Manifesto - vztahové věty, Manifesto EMET - věty notoricky používané na pracovišti i v online komunikaci.  Šaty „To a jen sen" o vzrůstající přepracovanosti a nedostatku odpočinku a relaxu. Přednášky Terapie sdílením LIVE - touha potkávat se s lidmi živě a mluvit s nimi.

Josefina: Je to tak jak říkáte. Jsme kreativní duo, každou z nás baví různé oblasti. Móda, výtvarné a konceptuální umění. Obě jsme mámy, zajímají nás vztahy, máme citlivé sociální cítění a strašně moc nás baví tvořit. Otevřely jsme fenomén, takové zrcadlo naší společnosti. Je to naprosto úžasné, že se všechny tyto věty propojují a my je společně můžeme otevírat a posouvat.

Na Instagramu Vás aktuálně sleduje 230 tisíc. To je velké číslo… Posílají Vám lidé denně hodně vět? Zaměřujete se především na ty porozchodové?

Ester: Zaměřujeme se na to, abychom měly co největší škálu online komunikace, pořád nás to nějak musí bavit, a nebo to být něčím zajímavé. Jsme příjemně zavaleny, ale na příspěvky jsme náročné, vybíráme poctivě, naši sledující nám posílají i na FB a na maily.

Josefina: Ano, každý den nám posílají jak na instagram, tak na facebook hodně vět. Věty jsou různé, nedá se říct, že převažují porozchodové...

Rozejít se po smsce, to v člověku nechá stopu. Jak moc lidem pomáhá sdílení přes Vás? Znáte některé z nich, zajímáte se o jejich příběhy?

Ester: Když se někdo s někým rozejde přes messenger, tak se s tím těžko někdo vyrovná, a je to bohužel celosvětový nešvar. Řešíme vztahy na telefonu víc, než je zdravé. Píšou nám lidi, že jim naše Terapie sdílením pomáhá, zlepšuje náladu i den, zjištují, že v tom nejsou sami. A pak, že i víc přemýšlí nad tím, co napíšou jak stylisticky, gramaticky, tak i významově a snaží se věci řešit z očí do očí. Což je to, co se celým projektem snažíme přímo i nepřímo říkat. Ne každý to umí, mluvit o pocitech, nikdo nás to systematicky neučí, stejně jako vztahy. Ty se učíme tím, že je máme, nebo nemáme a že děláme chyby a zkoušíme to.

Josefina: Pomáhá... Lidé nám to stálé píší, a hlavně to víme i z vlastních zkušeností. Sdílení něčeho, co nás trápí, a třeba se za to i stydíme, že prostě pomáhá. Některé příběhy nás natolik zaujmou, že se i ptáme, píšeme si, jak to dopadlo, co přesně se stalo, ale upřímně musím říct, že je toho tolik, že to přestáváme stíhat. Na vše dostatečně reagovat a zkoumat konkrétní příběh.

Jak funguje vybírání sdílených vět. Vybíráte je nějak systematicky nebo každou speciálně?

Ester: Je to různé. Já si jich nafotím víc dopředu a nechám je „projít časem". Když mi připadají zajímavé i po týdnech, tak je tam dáme. Už to máme nějak v oku. Josefina mi přeposílá ty z Facebooku, a ty věci prokládáme fotkami našich kolekcí, akcí a knih.

Josefina: Vybíráme je dle naší situace, podle pocitu, který z té věty máme. Musí nás věta bavit. A taky je potřeba vědět, že ty věty jsou často oříznuté, vytržené z kontextu. Třeba část, která nás zaujme svým sdělením, poetikou nebo naprostou absurditou...

Zpět k módě… Na svých oficiálních stránkách nabízíte možnost stylingu. Jak taková spolupráce probíhá? Co vše zahrnuje?

Ester: Ještě, než se nám rozběhla terapie sdílením, tak jsme stihly pár stylingů do časopisů. Vymyslely jsme si samy koncept, který jsme jim nabídly a zrealizovaly. A jednou i se svými dětmi, do Soffa magazínu, to byla moc krásná spolupráce. Jsme tomu stále otevřeni. Osobní styling je, že když za námi přijde třeba nějaká žena, že by chtěla pro svou osobnost vymyslet třeba jeden, tři a více kompletních outfitů, tak jí poradíme, pomůžeme ji vybrat parfém, šperk, kabát. Radíme i mužům, když chtějí změnit šatník. Cítí, že se třeba změnili, posunuli v životě jinam a potřebují poradit s nákupy, tak půjdeme po obchodech a budeme s ním konzultovat a vybírat tak, aby se cítil dobře a slušelo mu to. Zároveň je to možnost, jak strávit příjemný den i s námi! Jsme milé a celkem inteligentní a rády poznáváme nové lidi.

Josefina: Nabízíme! Líbí se nám naše společná energie, krásně a nenásilně se doplňujeme. Je to tak, že se s člověkem, který chce nějakým způsobem poradit, co se sebou, se svým šatníkem, třeba i stylem, se potkáme, řekneme si, co přesně si přeje a po čem touží. Co je jeho záměr a proč se rozhodnul požádat někoho o radu, a pak například trávíme půl dne společně a hledáme, zkoušíme, radíme... Baví nás řešit vše od módy až po celkový vizuální vzhled a styl.

Poslední otázka. Rozešli jste se někdy i Vy po smsce nebo messengeru? Nebo naopak někdo s Vámi?

Ester: Naštěstí ne, ale nějaké „řešičky" po sms nebo po mailech jsem zažila a nesnáším to. Jednou jsem se rozešla s jednou „epizodou", tedy nebyl to vztah, ale třítýdenní okouzlení, odjel pak tisíce kilometrů daleko na měsíc a já jsem nechtěla měsíc předstírat, že něco cítím. Připadalo mi to pitomé, a tak jsem se pokusila to co nejvíc upřímně napsat do zprávy, a že hned jak se vrátí, tak se sejdeme. Což se taky stalo a my měli šanci si o tom promluvit a uzavřít to.

Josefina: V době, kdy jsem tyto chvíle prožívala, jsem ještě neměla ani mobil, ani facebook a nic tomu podobného. Rozešla jsem se ale jednou přes psaníčko.  A to jsem ho ještě poslala po kamarádce! Bylo mi 12 let...

foto: instagram @Ester&Josefina