Soucit je tím, co činí náš život smysluplným
* 6. července 1935 ,,Soucit je tím, co činí náš život smysluplným.” Džampal Ngawang Lozang Ješe Tändzin Gjamccho, 14. dalajlama více…
Rok 1935. V Německu muž s malým knírkem vyhlásil takzvané norimberské zákony pro lidi druhé kategorie a rozdmýchává požár budoucího největšího světového konfliktu.
V Sovětském svazu muž s velkým knírem dal sepsat ústavu, nechává popravovat stovky lidí denně, inscenuje politické procesy, posílá desetitisíce lidí do koncentračních táborů a sní o světové revoluci. V Číně se stává tajemníkem komunistické strany muž bez knírku, vede občanskou válku v nejlidnatější zemi světa a po vítězném tažení jeho budoucí projekty přinesou rozvrácené zemi miliónové oběti na životech.
V Tibetu - zemi „na střeše světa“ - plyne čas jako po staletí předtím. Mírně ho snad zčeřily reformy 13. dalajlamy (nejvyššího duchovního a světského vůdce), který se snažil převést zaostalou zemi z hlubokého středověku alespoň na dohled 20. století. Část navrhovaných změn se podařilo konzervativní teokracii potlačit za jeho života, část po smrti v roce 1933.
Maličký Dalajlama Zdroj: polskieradio.pl
Šestého července 1935 se ve vesnické osadě Takster, v provincii Amdo narodil v rodině rolníků chlapec. O tři roky později ho se zatajeným dechem pozoruje speciální delegace z daleké Lhasy. Hoch si prohlíží předměty, které přivezli mniši, nadšeně vykřikuje: „To je moje! To je moje!“ a z hromádky neomylně vybírá věci, které používal 13. dalajlama. Tändzin Gjamccho je rozpoznán jako „tulku“, tj. člověk uznaný za reinkarnaci zemřelé osoby. Což v jeho případě znamená, že je duchovně svázán s třinácti minulými dalajlámy a se samotným Buddhou. Ojedinělý případ společenské mobility v lidské historii, kdy se hlavou země mohla stát osoba z kterékoliv vrstvy!
V roce 1939 byl chlapec přiveden do Lhasy a prohlášen hlavou tibetských buddhistů. Následovaly roky intenzivní výuky. V šestnácti letech musel převzít plnou světskou i duchovní odpovědnost vyplývající z jeho funkce vlivem problémů, které vznikly v Tibetu s postupující čínskou okupací. Na pozvání Mao Ce-tunga navštívil Čínu v roce 1954. Mezi tibetským národem a čínskou armádou však nebyla možná žádná dohoda. Po občanském povstání proti Číňanům dne 10.3.1959 dalajlama zemi opouští. Začala se naplňovat věštba slavného indického guru Padmasambhavy. Ten v osmém století řekl: „Až přiletí železní ptáci (letadla) a přijedou koně na kolech (auta), budou Tibeťané roztroušeni po světě jako mravenci a Buddhovo učení se dostane do nejvzdálenějších zemí.“ Takováto věštba se před 1200 lety vymykala jakékoliv lidské zkušenosti. Přišla neradostná léta, kdy do ciziny utekly desetitisíce Tibeťanů a mučení, hladomor či popravy přinesly milión obětí.
Dalajlamovi bylo poskytnuto útočiště v Indii, kde až dodnes zůstává v malém městečku Dharamshala. Více než sto tisíc jeho krajanů bylo ochotno ho následovat, většina z nich se usadila v Indii a Nepálu. V Indii byl dalajlama nadále duchovním vůdcem tibetského národa a oficiálním představitelem jeho exilové vlády. V roce 2011 se v březnu vzdal své politické funkce a novým tibetským premiérem se stal Lozang Sanggja, který studoval mimo jiné i práva na Harvardově univerzitě. Tibeťané tak demokraticky ukončili 300 let trvající tradici, kdy jejich duchovní vůdce byl zároveň vůdcem politickým.
V roce 1959 zahájil dalajlama kampaň za mírové řešení tibetské otázky. Obhajuje dialog založený na toleranci a vzájemném respektu. Řešení, které ochrání historické a kulturní dědictví tibetského lidu. Význam jeho osobnosti pro Tibet a řešení komplikovaných problémů země je velký. Klade však také důraz na sociální angažovanost a princip odpovědnosti za to, co se děje na celém světě. Za jeho celoživotní snahy mu byla udělena řada významných ocenění včetně Nobelovy ceny míru v roce 1989.
Jeho život protnuly dvě důležité setkání se zástupci českého národa. Poprvé v roce 1953, kdy na pozvání čínských soudruhů přijeli na „střechu světa“ natočit film o stavbě magistrály dva filmaři socialistického Československá V. Sís a J.Vaniš. Podařilo se jim zachytit Tibet na tisících metrech filmů a na mnoha stovkách fotografií. Brzy po jejich odjezdu čínští komunisté Tibet před světem na dlouhá léta uzavřeli – a pak už nebyl nikdy jako předtím. Dnes světově unikátní fotografie zachycují Tibet jako zemi klášterů, z nichž je dnes více než 99 % zničeno. Jako zemi chudých, ale šťastných Tibeťanů, kteří dnes tvoří minoritu ve své vlasti. Jako zemi svobodných nomádů, kteří jsou dnes nahánění do betonových domků a omezování ve svobodě pohybu.
Druhý významný moment se udál v roce 1990, kdy prezident Václav Havel jako první státník na světě přijal Jeho Svatost dalajlamu na oficiální návštěvě. Teprve poté byl tento buddhistický mnich zván mnoha dalšími státníky (se zpožděním 20 let i americkým prezidentem). Přátelství s Václavem Havlem vedlo k mnoha návštěvám naší země, kdy si dalajlama našel prostor pro seznámení se zástupci neziskových organizací zabývajících se tibetskou tématikou.
Opakovaně se setkal i s členy obecně prospěšné společnosti MOST z Ostravy, a to jak v Praze, tak v Indii. Organizaci se tak dostalo velkého ocenění její práce - poskytuje největší českou pomoc tibetskému exilu v Indii. Projektem „Kmotrovství“ - forma adopce na dálku - pomáhá při studiu dětem utíkajícím z Tibetu, podporuje staré Tibeťany a napomáhá udržování původní formy vzdělávání v klášterech Malého Tibetu (Ladaku). Působí také v městečku Mussoorie, kde dalajlama před 52 lety založil exilovou školu pro malé utečence - Tibetan Homes Foundation. Od roku 2011 MOST obstarává finanční pomoc pro školy ve dvou malých vesnicích přímo ve východním Tibetu. To vše se uskutečňuje díky velké solidaritě českých lidí a také přispění České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí ČR.
I vy můžete podpořit tibetské projekty – třeba symbolickým zasláním SMS ve tvaru DMS PROTIBET na číslo 87 777 (cena 30 Kč). V případě vážnějšího zájmu naleznete informace na stránkách www.protibet.cz.
Téměř osmdesátiletý buddhistický mnich jezdí po světě a sděluje, že síla ducha je silnější než síla hmoty, že vždycky existuje cesta z utrpení a že „jeho náboženstvím je laskavost“. Popřejme mu k jeho narozeninám hodně sil a mnoho dalších let plných zdraví. Náš někdy trochu zmatený svět takové osobnosti potřebuje.
Zdroj: Petr Ďásek, dobrovolník MOST, o.p.s., www.protibet.cz