Špatné stravovací návyky v dětství i zdravotní problémy motivovaly Evu Mitru ke zhubnutí 60 kg po porodu. Nyní radí ostatním ženám a mužům, jak zdravě zhubnout

Evi, jsi máma, manželka, zdravotní sestra, vystudovaný sociální pracovník, kouč neurolingvistického programování a výživový poradce. To je na jednu osobu vlastně hodně moc funkcí, povinností, ale věřím, že i radostí. Kde začala tvoje cesta výživového poradenství? 

Může se na první pohled zdát, že mám mnoho funkcí a povinností, ale samozřejmě ne všemu se nyní věnuji. V první řadě jsem máma a to je pro mě prioritou, ačkoli to není vždy jednoduché skloubit se všemi ostatními cíli, které si průběžně nastavuji. Dvakrát v týdnu také pracuji jako zdravotní sestra, kam si vlastně chodím odpočinout z rodičovské dovolené a ta práce mě moc naplňuje. Co se týká sociální práce, tu jsem vystudovala, ale zatím jsem se ji nestihla věnovat. Ale co není, může být, uvidíme časem. A konečně k výživovému poradenství a koučinku. Tyto dvě “dovednosti” se vlastně velmi propojují, takže v rámci poradenství tzv. koučuji i své klientky k lepším výsledkům na cestě za jejich cíli. Co se týká mojí cesty k výživovému poradenství, jako většina žen jsem byla celoživotní dietářka. Rodiče snad prominou, ale bohužel jsem v dětství neměla nastavené vhodné a zdravé stravovací návyky, které si následně člověk nese celý život s sebou. Zkoušela jsem mnoho diet, které byly vždy omezeny časově, ale jakmile jsem se dostala k milníku “konce” diety, postupně jsem kila nabírala zpět. Před 5 lety jsem se dozvěděla, jak vlastně funguje kalorický deficit, který je v podstatě jedinou a ideální volbou k zdravé redukci váhy s trvalým výsledkem. Zhubla jsem tehdy téměř 20 kg, ale postupem let, kdy jsem se dozvěděla, že trpím endometriozou a zkoušela různé léčby včetně hormonů, nabrala jsem kila zpět a před těhotenstvím jsem skončila na váze 87 kg. Následovalo náročné těhotenství, kdy jsem se díky bolesti zad, kyčlí a třísel skoro nemohla pohybovat a rodit jsem šla s váhou 127 kg. Pár měsíců po porodu jsem hubla přirozeně bez snahy a skončila jsem na váze 100 kg. Tam jsem se rozhodla, že už nechci vypadat tak, jak jsem vypadala a cítit se tak, jak jsem se cítila a zkusila jsem se opět vrátit ke kalorickému deficitu a zapisovat si do tabulek a váha krásně klesala dolů. Výživa mě následně natolik pohltila, že jsem se rozhodla, že se chci dozvědět více odborných informací a absolvovala jsem rekvalifikační kurz a následně sepsala do E-booku svoje zkušenosti a informace o kalorickém deficitu a zdravém stravování. E-book se nakonec natolik chytl, že jsem měla možnost rozjet své podnikání a věnovat se tomu profesně a své zkušenosti a vědomosti předávat dál ženám, které se točí v bludném kruhu, v kterém jsem se točila celý život já.

Když se ohlédneš zpět na začátek své cesty, kdy ses rozhodla dopřát svému tělu zdravější podobu, co na tom všem bylo nejtěžší? 

Bylo to asi v době, kdy jsem byla několik měsíců po porodu a vnímala jsem z okolí nevyřčené souzení, že jsem opravdu obézní. To mi dalo impuls k tomu, že jsem si začala prohlížet staré fotky a tesknout nad tím, jaká jsem byla. Hlavním důvodem však bylo to, že mě stále trápily potíže se zády a nemohla jsem se naplno věnovat své dceři. Já jsem tu pro ni však chtěla být zdravá, spokojená a aktivní máma a vést i ji samotnou k tomu, že zdravá strava je základ celého našeho zdraví a fungování.

Co bylo impulsem zúročit své zkušenosti a radit dalším lidem i coby Matka na dietě prostřednictvím Instagramu?

Celý život mě lákala psychologie a práce s lidmi. Práci s lidmi jsem si splnila ve své profesi zdravotní sestry, ale ne vždy je možnost a čas si sednout a probrat jejich potíže. Jakmile jsem se začala více věnovat výživě, zjistila jsem, že mnoho zdravotních potíží (protože zdravá střeva jsou klíčem k fungujícímu tělu) a především psychických často vzniká z důsledků toho, že lidé se nestravují ideálně, nejsou sami se sebou spokojení a prohlubují se jejich deprese, které vedou k dalším potížím. Chtěla jsem těmto lidem ukázat, motivovat je, že existuje cesta, jak svůj život a životní styl změnit a že to jde, jen proto pár kroků musí udělat a pak se jim rapidně může změnit mnoho věcí v životě.

Prozradíš nám, v čem je základní „fígl“ hubnutí?

Neřekla bych, že je to úplně “fígl”, ale zdravá redukce váhy opravdu funguje jen na principu kalorického deficitu, kdy je náš energetický příjem nižší, než-li náš výdej a nikoli na omezování jídla na minimum a různých časově omezených diet, jak se často můžeme dočíst na sociálních sítích, v médiích a dalších. Jsem moc ráda, že se o výživě a zdravé redukci více mluví a že zázračné diety a koktejly jsou na ústupu a lidé jsou více informovaní.

Kde tedy lidé v rámci stravy nejčastěji chybují?

Paradoxně bývá nejčastější chybou to, že jíme málo. Především hodně žen, matek, na sebe nemají čas a během dne si sem tam něco uzobnou. Ve výsledku jí opravdu mnohem méně, než jejich tělo potřebuje, ale často to jsou bohužel nesprávně zvolená jídla v podobě fast foodu, různých mastných jídel apod. a tělu chybí živiny, a proto si vše ukládá, protože má strach, že opět nedostane řádně najíst.

Je nezbytné pro svou změnu oslovit odborníka nebo trvalé změny můžeme dosáhnout i my sami? 

Z mého pohledu toho můžeme dosáhnout sami. Sama jsem příkladem, že to lze. Je však potřeba mít ty správné informace a především motivaci a vůli udělat ve svém životě pár změn.

Jsou lidé, kteří do svého jídelníčku nedokážou zařadit ovoce ani zeleninu. Lze bez těchto potravin plnohodnotně fungovat?

Dlouhodobě spíše ne. Tělu budou chybět podstatné vitamíny a nutrienty, které nám žádné jiné potraviny nevynahradí. Lze mnoho vitamínů a minerálu doplňovat “uměle” z doplňků stravy, ale mnohdy je to dávka nedostatečné a v dlouhodobém horizontu to nevidím jako ideální volbu pro naše tělo. Pořád to není přirozeně získanou formou.

Když se plně ponoříme do hubnutí, jaký je zdravý úbytek tuků v krátkém časovém sledu? Řekněme třeba za měsíc…

Uvádí se, že za zdravou redukci je považován úbytek zhruba 2-4 kg za měsíc. Nelze však obecně říci, že žena, která má startovní váhu 100 kg při 170 cm a zhubne prvních pár měsíců podstatně více než výše uvedená “zdravá” norma, že by to bylo špatné. Je běžné, že žena s vyšší váhou hubne v počátku mnohem více, než jiná žena (samozřejmě se to týká i mužů), která chce hubnout pár kilo do plavek a její startovní váha je v normě. Záleží opravdu na startovací čáře každého člověka.

Je léto, což je období grilování, setkávání s přáteli a popíjení alkoholu. Lze ve zdravě nastaveném jídelníčku tolerovat občasnou skleničku nebo je to velká zabiják hubnutí?

Za mě je důležitá vyváženost. To, že chceme redukovat váhu, neznamená, že si nemůžeme sem tam něco dopřát. Snažím se klientky informovat, že se mají řidit tzv. pravidlem 80 ku 20, kdy 80 % naší stravy lze definovat jako tu zdravou a zbývajících 20 % je o tom, sem tam si dopřát to, na co mám chuť a nic si nezakazovat. A mimo jiné, za mě osobně na grilování není výrazně nic špatného. Samozřejmě záleží opět na množství jídla a kombinaci, ale ve výsledku jde především o tom, jak jsme vyživovali své tělo celý den a grilovačkou se určitě naše dlouhodobá snaha nezničí. To samé i s alkoholem, opět je to o selském rozumu a míře a frekvenci alkoholu.

Podobně je na tom i aktuální období dovolených, kdy jsou velkou nástrahou all inclusive pobyty nebo nezdravá, ale chutná jídla, která chceme na dovolené vyzkoušet… Co radíš svým klientům v těchto situacích?

Já jsem zastáncem toho, že dovolená, je od slova DOVOLIT si, takže to, že někdo jede na týden, dva na dovolenou, opět nezničí jeho dlouhodobou snahu v redukci a v zdravějším životním stylu a vzhledem k tomu, že málokdo jezdí na dovolenou každý měsíc, nevidím důvod, proč si nedopřát trochu volnosti i v tom jídle. Co bychom z toho života pak měli. Pokud však klientky trvají na tom, že i na dovolené chtějí dodržovat určitý stravovací plán, dávám jim tipy na to, čím se mohou řídit. Ty mimochodem sdílím i na svých sociálních sítích a zmiňuji několik bodů, kterými se člověk může řídit, aby nevypadl úplně z toho svého režimu.

Jak dlouho trvá, než si na nové stravovací návyky zvykneme? Co je nám nejčastěji překážkou?

Nejčastější překážkou jsme si my sami. Respektive naše myšlení. Tam začíná všechno a začína  tam především touha něco změnit a uvědomit si, že za změnou stojí i vůle k tomu udělat určité kroky, abych svých cílů člověk dosáhl. Pokud si člověk v hlavě zdravě nastaví svůj “mindset” k tomu, že se chce cítit lépe, více se sám sobě líbit a být zdravý, jde vše již potom celkem snadno. Mnohdy bývá nejčastější problém zvyknout si, že prioritou jsem pro sebe já sám a musím si udělat čas na sebe, na přípravu jídel, na samotné jezení a často i na množství jídla, které jsme doposud měli značně omezené. Jakmile však člověk vidí první výsledky a především se cítí lépe, má více energie a mnohdy se mu zlepší i zdravotní stav, je motivován k tomu pokračovat dál a zdravější  životní styl se pro něj stává standardem.

Když si lidé objednají tvoje služby, co konkrétně od tebe dostanou?       

Pokud se jedná o flexibilní stravovací plán, který se stává čím dál více oblíbeným (i pro mě osobně), dostanou ode mě dotazník, kde se od nich snažím zjistit kromě základních věcí, jako je váha, věk, výška, jejich pohyb, také jejich zdravotní potíže, intolerance a alergie na potraviny a především jejich cíle a odpověď na otázku, co je motivuje ke změně. Odpověď na tuto otázku je velmi důležitá, protože s redukcí váhy, jak jsem již zmiňovala, se mnohdy pojí i psychické potíže, nízké sebevědomí a letité zkušenosti s různými zázračnými dietami. Já pak mohu nastavit naší komunikaci tak, abych to klientům, co nejvíce usnadnila a pomohla jim uvědomit si, že nás nedefinuje naše váha a postava, ale to, jací jsme a že ten nejdůležitější krok již klienti udělali, a to je ten, že mě kontaktovali, že něco chtějí změnit. Jakmile dostanu dotazník zpět, vrhám se na tvorbu stravovacího plánu, kde se snažím maximálně vyhovět požadavkům klientů a to, co se týká skladby jídelníčku, tak i jeho pracovnímu režimu a další. Klient ode mě následně dostává kompletně zpracovaný nutriční plán, který obsahuje x variant snídaní, svačin, obědů a večeří a libovolně si je může kombinovat mezi sebou dle své chuti, zásob a časových možností. To téměř zaručuje mě i jemu, že se vyhne stereotypu, že by se výrazně omezoval a že ho neopustí motivace. Snažím se do nutričního plánu dávat širokou škálu jídel, od různých velmi „zdravých” kombinací, po klasiku, jako jsou omáčky a také zdravější verze pizzy, palačinek a dalších, abych klientům ukázala, že i takové věci si můžou dopřávat, že si pochutnají a že změna jídelníčku s cílem redukce váhy není o salátech, ale o pořádném a vyváženém jídle, ze kterého se budou cítit sytí, budou z něj mít radost, cítit se lépe a jako bonus budou hubnout.

Jaké jsou tvé další osobní cíle? Máš nějaké plány na druhou půlku letošního roku?

Bohužel nebo také bohudík potřebuji ke svému životu trochu adrenalinu a zdravou dávku stresu, která mě pohání dál a vymýšlím si neustále nějaké cíle, kterých se snažím dosáhnout. Prozatím se snažím fungovat a rozvíjet v rámci výživového poradenství a ráda bych, aby se informace ode mě dostávali k více a více lidem. Na podzim bych se ráda přihlásila opět k nějakému studiu - momentálně mě láká naturopatie a funkční medicína, ale uvidíme jak to půjde skloubit s rodičovstvím a pracovními povinnostmi. Jsem však horká hlava, takže různé nápady a cíle (a mnohdy i nesmysly) mě napadají každý den, což je pro mého manžela velmi náročné, ale taková jsem a myslím, že díky tomu se ve svém životě posouvám dál a to mě naplňuje.