Stylista Martin Gruntorád: Ponožky v sandálech nejsou pouze záležitostí Čechů

Být stylistou, a ještě navíc stylistou slavných, je snem spousty žen i mužů. Jak jste se k této práci dostal? Toužil jste pracovat v tomto oboru už od dětství?

Myslím, že se to už projevovalo v době předškolní. Pamatuji si, vdávala se moje sestřenice a já byl s matkou. Šli jsme koupit na tu slávu nový kalhoty, co jsem si vybral, fialový ze 100% akrylu a mně se nelíbila délka nohavic, tak jsem prý nějakým způsobem potají kalhoty dole prodloužil tím, že jsem vypáral šev, pak jsem teprve byl spokojený a mohl důstojně oslavovat vdavky příbuzný. :-D Pak už to pokračovalo přirozeně. Moje ambice to ale nebyla. Vystudoval jsem taneční konzervatoř v Praze a myslel si, že půjdu uměleckou cestou. Teprve s přibývajícím věkem v oboru jsem se musel začít zamýšlet nad svou novou budoucností. Nebylo jiný řešení. Povedlo se mi z celoživotního koníčku se vypracovat na profesionálního stylistu, kterým jsem dodnes.

Pokud by se některé z našich čtenářek chtěly stát stylistkami, co byste jim poradil, co pro to musí udělat?

Myslím, že je to nějaká schopnost, která je daná a je na každém z nás, jak se s tím vypořádá, naloží s tím. Zajímal jsem se vždycky o to, jak se lidé oblékají, jak kombinují jednotlivé kousky oblečení. Všímal jsem si i obuvi a doplňků. Byla to má záliba a dost jsem řešil, v čem se ukážu, jak se obléknu. Je těžký radit, jenom snad jít si za tím, zajímat se o módu, inspirovat se všude - TV, kino, ulice, zahraničí, přátelé a nezbytná je kreativita, nápaditost, originalita a hlavně cit pro kombinace. Taky respektovat zkušenosti profesionálů, naslouchat a nezapomenout na dobrý rady. Být pokorný a hlavně trpělivý. Ideální je si najít zkušeného mentora, který je ochoten poradit. To štěstí já jsem třeba neměl. 

Jak vypadá takový den módního stylisty?

Pokaždé je to jiný, záleží na úkolu, zakázce a složitosti. Dá se na všem domluvit a je potřeba mít dostatek času na přípravu. Někdy je i akce "hoří" a taky se to zvládnout dá. Nekývnu ale na zakázku, na kterou bych nestačil, nebo je složitá natolik, že bych nemohl odvést 100% práci. Každopádně nové zadání může být i výzva.

Myslíte si, že se dá styl naučit, nebo se s tím prostě člověk musí narodit?

Jsem přesvědčený, že na profesi stylisty by měl mít člověk předpoklady, talent. Je to práce mnohem složitější, než si lidé myslí. Musím být velký psycholog. Bez toho to nejde.

Jaké podle vás dělají ženy největší chyby při oblékání?

Ženy dělají stále chyby. Dnes jsou dostupné informace takřka všude, jenom se víc zajímat. Vidím přestupky v podobě nevhodně vybraných střihů neodpovídajících typu postavy, délky oděvů a také s barvami často lidé dělají přešlapy. Přeceňování taky není vzácné. Co mě ale asi irituje nejvíc, jsou boty a doplňky jak u žen, tak u mužů.

A co muži? U nich se to zdá přece jen jednodušší, vezmou sako, kalhoty, případně smoking a mohou vyrazit do společnosti. Dělají i muži nějaké chyby?

Muži jsou na tom hůř, většinou se oblékají účelově a bez vkusu. Ignorují dress code a módu raději neřeší, není to dost "chlapský". Jistěže jsou výjimky. Někdy ovšem může ve společnosti muž mnohem víc vyniknout přístupem k výběru looku a osobitým stylem. Je to vzácný, ale bývá to. Zajímavým doplňkem je třeba originální výběr brýlí jak optických, tak slunečních. Achillovou patou je stále špatná délka nohavic, rukávů u saka i kabátů (svrchníků).

Jsou nějaké věci, které podle vás ženám opravdu nesluší, a přesto je na nich často vidíte?

Ženám nesluší příliš komplikované a nesprávně barevné kombinace. Doporučuju jednoduchost a zaměřit se v outfitu na dvě, maximálně tři barvy. Řídím se tím také. Také bych zmínil soustředit se na délku šatů, nohavic, rukávů. Nepodceňovat ani výběr materiálů!

Jaký módní styl je vám nejbližší?

Nedám dopustit na klasiku, ověřenou a nadčasovou. Trendy bych víc použil v detailech a doplňcích. Jsou jedinci, kterým sluší výstřednost a osobní styl. To je pak radost pohledět. Kladu důraz na kvalitu látek, zpracování a boty. Líbí se mi, když se ženy oblékají jako ženy a muži chlapsky.

Vím o vás, že jste dvorním stylistou Andrey Verešové. Nechává své outfity čistě na vás, nebo si někdy i prosazuje svou?

S Andreou Verešovou pracuji mnoho let a máme za sebou hodně zkušeností. Pracovat s osobností je zajímavé, často spolu diskutujeme a jak sama Andrea říká, má ráda konstruktivní kritiku. Někdy je to rychlá záležitost, někdy zase o dialogu a kompromisech. Je důležité se shodnout navzájem, dodržet charakter dress codu nebo zda se jedná o nějakou společenskou akci. Je potřeba se pochopit a uvědomit si roli nositele a stylisty.

Kdybyste si mohl vybrat jakoukoliv celebritu, kterou byste chtěl oblékat a proč?

Takhle to nemám. Nechávám věcem volný průběh. Každá zakázka může být zajímavá, ideál je, když si práce najde mne.

Pokud chtějí být ženy opravdu stylové, znamená to, že musí sáhnout hluboko do peněženky? Je styl synonymem pro drahé róby?

Není to podmínkou a není to o velkých penězích. Skvělé věci se dají nakoupit i v obchodních řetězcích a může pak každý vypadat vkusně a trendy. Radím kombinovat různé značky. Tím můžete docílit naprosto originálního vzhledu.

Co si myslíte, že je, co se týká módních prohřešků, typické pro nás Čechy? Ponožky v sandálech?

Ponožky v sandálech nejsou pouze záležitost Čechů. Často to vidím také ve fashion zahraničních časopisech i u značek proslulých módních domů. Ani tam mě to však neinspiruje a nelíbí se mi to. Je to otázka vkusu, mám ho vyhraněný.

A naopak, poradíte, s jakým outfitem nikdy neuděláme chybu?

Chybu neuděláte, pokud sáhnete po osvědčených věcech typu: malý černý, lodičky, černý punčocháče - transparentní, perly, kostým, bílá halenka, flaušový kabát aj. Muži: klasický dobře padnoucí oblek, bílá košile, pěkné polobotky, kožený opasek, flaušový kabát, baloňák, jeansy, bílý triko, casual košile, polo, sportovní boty a pěkný hodinky.

Blíží se Vánoce a tak se spousta lidí obléká do svetrů, mikin nebo i šatů s nejrůznějšími vánočními potisky. Co vy na to?

Vánoce jsou svátek, a tudíž si zaslouží, abychom se oblékli do gala (formal). Učil bych to i děti. Je to výjimečný večer a pěkně se obléknout není třeba brát jako trest. Já doporučuji i s obuví, aby outfit byl kompletní. Dělám to tak i já mnoho let a není to nic složitého. Jenom chtít.

A když už jsme začali o Vánocích, jak trávíte Vánoce nejraději vy?

Jsem vyznavač tradic a tím myslím komplet a všechno. Od dekorace přes výzdobu, tabuli, po sváteční večeři a u toho všeho být pěkně oblečený. Je to jednou v roce a je to o nastavení v hlavě. Vánoce trávím roky se svou matkou a vše, co jsem vyjmenoval, dodržujeme.

Moc děkuju za rozhovor a přeji krásné Vánoce