Útěk přes Himaláje

Je chladná zimní noc. Namrzlým oknem koukám na černočernou tmu, kterou osvětluje jen sníh hor a hvězdy. Tatínek při svíčce domlouvá ještě pár věcí ohledně naší cesty s pánem, který nás povede. Prý už takhle převedl mnoho dětí, uklidňuje mě maminka, která mi balí věci do brašny. Můžu mít jen tuhle brašnu, více věcí je na překážku, říkal průvodce. Dnes nás půjde celkem osm…
…loučím se s maminkou a tátou. Obě dvě pláčeme a tatínek nás uklidňuje, že všechno bude dobré. Já ale nevím. Vyrážíme…

…některé z dětí tady jsou mí kamarádi, některé ale vidím poprvé. Půjdeme prý zkratkou přes průsmyk. Normálně bychom touhle nebezpečnou cestou nešli, ale teď musíme, aby nás nikdo neviděl a nenahlásil policii…

Jsme už docela daleko od našeho domu. Schováváme se pod skalním výklenkem, kde si můžeme na chvíli odpočinout. Vedou nás dva průvodci. Jsou hodní a velmi ostražití, pořád zastavují, pozorují a poslouchají zvuky kolem.

Někteří z nás už mají omrzliny. Průvodci občas vezmou ty nejmenší z nás na záda. Sníh je tady totiž hodně hluboký a oni do něj zapadávají po pas, protože jsou moc malí. Jestli půjdeme dost rychle, dnes v noci budeme moct přespat v domě přátel jednoho z průvodců. Bylo by skvělé být na chvíli v teple. Myslím na náš dům a na rodiče.

...je noc, přicházíme potmě k nějakému domku. „Je to dům přátel“, říká nám tiše průvodce a klepe na dveře. Otevírá nám pán s lucernou v ruce a mává, abychom šli rychle dovnitř. Konečně teplo. Čeká nás prý už jen pár dní cesty. Lehám si na zem pod deku, myslím na maminku, chybí mi. Už nemám ani sílu plakat, usínám…

Tento příběh není jediný. Když tibetské matky posílají své vlastní děti do exilu, aniž by věděly, jestli je ještě někdy uvidí, musí být v Tibetu něco špatně. Jedním z prvních uprchlíků, kteří v roce 1959 prchali před krvavou čínskou invazí, byl náboženský vůdce Tibetu - Jeho Svatost dalajlama. Od té doby ho přes Himálaje do exilu v Indii následovalo více, než 100 000 Tibeťanů. Mnoho uprchlíků jsou dnes děti. Chudí rodiče si nemohou dovolit platit poplatky za školné, které je příliš vysoké. Jedná se o taktiku Číňanů zlomit odpor Tibeťanů? Jak známo lidem bez vzdělání se vládne lépe. Aby zabránili zániku tibetské kultury, vytvořili Jeho Svatost dalajlama se svou sestrou vzdělávací systém, který umožňuje Tibeťanům studovat v Indii. Ročně překročí Himálaje mnoho malých dětí v naději, že získají v exilu lepší vzdělání.

V Mussorie (čti Masuri), jedné ze tří poboček tibetské exilové vesnice Tibetan Homes Foundation (THF), žijí se svými adoptivními rodiči děti, které přešly Himálaje. Zde chodí také do školy, kde se krom všeobecných předmětů učí rodnou tibetštinu, angličtinu a hindštinu. THF založil J. S. dalajlama a jeho sestra za podpory indické vlády roku 1962.

Tibetskou dětskou vesničku THF, schovanou v horách mezi stromy s opicemi, objevila v roce 2008 dnešní ředitelka obecně prospěšné společnosti MOST Ing. Jana Neboráková. Ta bez odkladu navázala s vedením THF spolupráci, načež ještě téhož roku započal v České republice projekt „adopce“ těchto dětí v projektu Kmotrovství na dálku.
Za dobu od vzniku projektu se k dnešnímu dni, díky dárcům z České republiky, podpořily tibetské děti částkou dosahující téměř 2 miliony českých korun. Rovněž je díky českým dárcům k dnešnímu datu podporováno 175 dětí v kmotrovství na dálku. 

Podporovat lze mnoha způsoby. Zapojte se i Vy. Více informací na www.protibet.cz

Zdroj: protibet.cz