Věřím, že online výuka může fungovat i nadále, říká moderátorka Lenny Trčková

^{Zdroj: Martina Režová}

Každé úterý pravidelně v době nouzového stavu moderovala sympatická blondýnka na ČT 1 pořad nazvaný Škola doma. „V rámci čtyřiceti pěti minut a tří bloků jsme žáky doučovali český jazyk a literaturu. Každý blok se pak zaměřoval na jedno téma. Učili dva učitelé, z nichž jeden na počítači chatoval se studenty u televizních obrazovek a odpovídal jim na jejich dotazy,“ říká moderátorka, která společně se třemi učiteli, jenž se střídali u tabule a u chatu, doučovala online žáky v době koronavirové pandemie po celé České republice. 

^{Zdroj:Lenny Trčková}

O čem je pořad Škola doma?

Tento pořad právě minulý týden skončil, ale bylo vidět, že k nelibosti žáků. Jednalo se o doučování žáků devátých tříd, kteří se připravovali na přijímací zkoušky na střední školy. Projekt vznikl díky koronavirové pandemii, kdy se ze dne na den zavřely školy, a žáci i učitelé tak měli ztížené podmínky pro vyučování. Ač se to týkalo všech ročníků, maturitní ročníky a deváté třídy měly před sebou ještě důležitou zkoušku, a v tom jsme se jim snažili být nápomocni.

Jak jsi reagovala na to, když ti z České televize zavolali a nabídli tento typ pořadu?

Byla jsem potěšena. Mám ráda výzvy, a navíc mám ráda češtinu a literaturu. Škola doma vznikala skutečně z minuty na minutu, stejně tak, jako probíhalo celé období pandemie. Nikdo z nás neměl jasnou představu o tom, jak by pořad měl vypadat, a tak jsme ho tvořili za pochodu. Přišel jen dobrý nápad a my všichni jsme se pro něj nadchli. Takové spontánní tvoření mám vůbec nejradši.

^{Zdroj:Lenny Trčková}

To je opravdu jedinečný projekt. Kdo s nápadem přišel?

Vymyslela ho dramaturgyně Darja Macáková, která ho vykřesala z ničeho během pár dnů. Tvořil ho opravdu celý náš tým.

Jaký máš vztah k češtině a literatuře?

Velmi kladný, a to i díky tomu, že češtinu jsem odmalička milovala a literatura byla vždy mým koníčkem. Ráda jsem psala diktáty, slohové práce i básně. To jsem ostatně mohla zužitkovat právě v některých dílech Školy doma, kde jsem si vyhrála ve spolupráci na scénáři a sem tam si i “zabásnila”.

Vím, že děláš převážně autorské projekty, dostala jsi i tady prostor se na Škole doma autorsky podílet?

Měli jsme opravdu skvělý tým a dramaturgyně i scénáristka mi dávaly prostor na to, abych si scénář upravovala podle sebe a vkládala do jednotlivých dílů i vlastní invenci. Takto jsem si vymyslela i poslední díl a přizvala písničkáře Michala Horáka. Domluvily jsme se, že ho uděláme jiný, aby si děti od učení trochu odpočinuly, odreagovaly se a myslím, že se nám to povedlo. Michal Horák je navíc nastávající učitel češtiny, takže i tematicky nám to zapadalo do konceptu.

^{Zdroj:Lenny Trčková}

Naučila ses tam něco i ty sama?

Rozhodně ano. To mě právě bavilo, že jsem si musela oprášit své znalosti, které člověk už používá spíš podvědomě, a najednou jsem se do toho musela znovu plně ponořit. Byl to takový příjemný návrat do školy, a protože jsme měli i fantastické učitele, bavilo mě to, a já si tak aspoň mohla vylepšit svůj negativní dojem ze svých školních let. Takové učitele bych si sama přála. Motivovali, nabízeli řešení a postupy, měli snahu děti něco naučit a navíc zábavným způsobem. Já zažila ještě systém “biflování”, příkazů a trestů. To nikoho nemohlo inspirovat. V dnešní době je učitel pro žáky partnerem, a ne hrozbou nebo někým, kdo se nad žáky povyšuje. To je moc příjemné a hned bych se do takové školy vrátila.

Co tě překvapilo?

Překvapilo mě, že se žáci skutečně učili s námi. Trochu jsme se báli, že období pandemie pojmou spíš jako prázdniny a nebude je bavit sedět u televize a učit se. Opak byl ale pravdou. V momentě, kdy jsme začali vysílat, už bylo na chatu spousta dotazů a učitelé nestačili zodpovídat na všechny dotazy.

Mohla bys zavzpomínat i na svá studia - četla jsi ráda?

Já jsem byla velká knihomolka už od základní školy. Pamatuji si, že jsem si každý týden půjčila sedm knih, a ty jsem i přečetla. Měla jsem moc ráda i poezii. Ta mě inspirovala a dávala základy pro mé básnické období. Dodnes umím nazpaměť celou Erbenovu Kytici. Jen bych si ji musela trochu oživit. Ale ten základ tam stále je. Taktéž to mám i s básněmi Jana Skácela. Právě díky jedné jeho básni jsem si zvolila i název svého prvního a stále funkčního emailu. Ráda jsem se učila, jen učitelé na škole většinou nebyli těmi správnými partnery, kteří by uměli strhnout děti k učení. A mě už vůbec ne. Já se učila kvůli sobě, ale kdybych měla učitele, který by mě strhnul k nějakému předmětu, věnovala bych se mu jistě víc. To dokázal jen můj učitel kresby a malby a má první učitelka klavíru. Potom už nikdo.

^{Zdroj:Lenny Trčková}

Jaké jsou na Školu doma ohlasy - myslíš si, že to mělo smysl?

Ohlasy jsou rozhodně velmi pozitivní. Jak od dětí, tak od rodičů. Dokonce mi psaly maminky dětí, že je to natolik zaujalo a bavilo, že se dívaly s dětmi a opakovaly si látku s nimi. Stejně tak mi psaly i starší paní učitelky, že se jim to líbilo a chválily nám výuku. Toho si opravdu cením.  A za sebe říkám, že to mělo smysl, protože odezva od žáků byla ohromná. A věřím, že jsme jim pomohli před první velkou zkouškou se zkoncentrovat a pochopit některá témata lépe, než by se to učili sami doma.

^{Zdroj:Lenny Trčková}

Koronavirová doba ze dne na den změnila hodně věcí – na řadu přišla i online výuka. Jaký jsi měla názor na online výuku předtím a jaký teď?

Vnímám, že lidé přišli na to, že v mnoha oblastech se dá fungovat (někdy i lépe) online. Od výuky cizích jazyků, přes jógu, pečení chleba, až po výuku žáků ve škole. Mnoho učitelů si to zažilo poprvé a museli narychlo najít způsob, jak žáky vyučovat, hledali správné nástroje a myslím, že se jim to i podařilo. Dnes si dokážu představit, že v mnoha případech to může dobře fungovat i nadále a do budoucna bude tento nový trend jistě čím dál více žádaný. Je to zase jen o tom, že jsme se museli přizpůsobit nové situaci a zvyknout si. A jak je vidět, jde to. Kdoví, třeba takovýto formát pořadu v budoucnu bude mít v televizním programu své pevné místo.

ROZHOVOR pro vás připravila Michaela Cásková