Vláknina je důležitá nejen pro zdraví, ale také prospěje štíhlé linii

Vláknina je nestravitelná část rostlinné potravy, která pomáhá pohybu jídla trávící soustavou a vstřebává vodu. Možná si říkáte, proč jíst něco nestravitelné? Vlákninová dieta má pro tělo velice pozitivní účinky. Ale nesmí se to s ní přehánět, v nadměrném množství nadýmá, a to zejména, když ji užíváme jako potravinový doplněk, při konzumaci běžné stravy to prakticky nehrozí.

Při zvýšeném příjmu vlákniny je nezbytné zvýšit rovněž příjem tekutin, neboť jinak vláknina trávicí trakt nepročistí, ale naopak ucpe. Doporučený příjem vlákniny je 30 až 35 g denně, podle věku a tělesné aktivity, přičemž většina lidí skutečně zkonzumuje zhruba polovinu. Vláknina existuje v rozpustné, nebo nerozpustné formě. Nerozpustnou vlákninou jsou nestravitelné zbytky rostlin, nejčastěji celulóza, které se nacházejí hlavně v celozrnných vločkách, pečivu a zelenině. Rozpustná vláknina po smíchání s vodou rychle nabobtná a změní se v gelovitou hmotu, která nás zasytí a také nedovolí vstřebat obvyklé množství kalorií.

Rozpustná vláknina, kterou si můžeme koupit také jako potravinový doplněk, jehož podstatnou část tvoří ovocné výtažky, je na rozdíl od nerozpustné, zdrojem určitého množství energie, kilojoulů. Konzumovat se doporučuje vždy rozpustná vláknina. Nejbohatší na vlákninu jsou luštěniny, pšeničné otruby a sušené švestky. Luštěniny mají vysoký obsah nejen vlákniny, ale také bílkovin a zasytí. Výborně chutnají například luštěninové saláty, pomazánky nebo zavářky do polévek. Obilniny jsou dobrým zdrojem vlákniny, především jako celozrnná mouka, celozrnné pečivo a také obilné vločky. Bohatým zdrojem vlákniny v zelenině je například květák, růžičková kapusta, ředkvičky, lilek nebo patizony. Vláknina je obsažena v každé zelenině, ale třeba v salátové okurce, která má v sobě velké množství vody, je jí o hodně méně.

Zeleninu bychom měli jíst alespoň ve třech porcích denně (porce je alespoň 100 g). Nezanedbatelným zdrojem vlákniny jsou i brambory, protože v našem jídelníčku figurují poměrně často. Vlákninu najdeme také v ovoci, ale i tady se opět obsah velmi liší. Ovoce bychom denně měli zařadit do jídelníčku alespoň ve dvou porcích.

Semínka a klíčky patří mezi zdroje vlákniny pro nás méně typické, ale jako součást zeleninových salátů jsou výborné. Pšeničné klíčky si doma vypěstujeme tak, že do jedné ze tří sklenic dáme plastikové sítko, naplníme pšeničnými zrny (předtím je propláchneme na sítku vodou) a zalijeme vodou. Druhý den provedeme totéž s druhou připravenou sklenicí a třetí den se třetí sklenicí. To už je v první sklenici naklíčené zrní, které můžeme zkonzumovat a dát naklíčit další. Denně ve sklenicích vodu vyměňujeme. Klíčky lze použít na různé způsoby, třeba v mixéru rozmixovat s mlékem nebo ovocnou šťávou a lžící ovesných vloček. Můžeme pak přidat ovoce a med nebo jinak dochutit.

Ovesný nápoj
Dvě lžíce ovesných vloček opražíme nasucho na pánvi, přesypeme do mixeru a rozmixujeme (nebo umeleme) na prášek. Přidáme 2 lžíce sušeného mléka, můžeme dosladit podle chuti cukrem, sladidlem nebo medem, zalijeme 150 ml horkého (či studeného) mléka a rozmixujeme. Lze přidat na kousky nakrájené ovoce, nejlépe čerstvého, nejvíc vlákniny, co se týče ovoce, mají ale sušené švestky.

Zdroj fotografií: Fotolia.com