Život jako hippie peříčko
Vůbec nechápu, proč se létu říká vokurková sezóna... Je krásně, takže mě to stále táhne ven a taky je pořád kam zajít a je spousta příležitostí, jak se skvěle bavit.
Vládne daleko uvolněnější, pohodovější atmosféra a je dovoleno i venku lenošit. Prostě ideál! Nedávno jsem byla na premiéře Valerianu. Pěkná scifi pohádka, která se jako další filmy poslední dobou snaží předat myšlenku lásky, míru a odpouštění. Což já samozřejmě kvituju s nadšením.
Předevčírem jsem zas byla na garden párty Petra Jandy z Olympicu, která jako každý rok nesla nějaký dresscode. Letos to byl hippies styl. Pravda, tohle téma mi nikdy moc neříkalo. Tedy až do tohoto večírku. Volné, plandavé a neforemné oblečení, které kolikrát postavě moc nazalichotí, přeplácané doplňky, květiny, motýlci, korále, lenonky, pestro barvy a pláci plác... Ale musím se přiznat, že to bylo naprosto boží! Jak chce někdo žít v míru, když ho oblečení svazuje a lodičky dřou do krve, o puchýřích ani nemluvě. Vzdušné oblečení se v tom parnu opravdu vyplatilo. No, a když vidíte zahradu plnou barevných, vlasatých a pohodových lidí, je to prostě veliká paráda! Dokonce jsem s překvapením zjistila, kolik mám doma barevné bižuterie s peřím, květů a motýlků. Toho přeplácávání jsem se vůbec nezalekla a pěkně všechno splácla. Cítila jsem se v tom outfitu jako bohyně. A dost mě mrzí, že se v tom nedá moc chodit normálně. Nebo? Módní policie mě úplně nemiluje a to všude troubí do světa, ať jsme hlavně originální :) Tohle by určitě byla moje módní vražda! Ale co? Hippies přeci hlásá lásku, mír a porozumění.
Je kolem tolik zlých a špatných věcí, lidí a situací. A my lidi si to rozhodně neulehčujeme. Ego s námi cloumá a vede nás pořád k nějakým bojům. Dokonce mi přijde, že ubližovat a dělat zle, je docela oblíbeným koníčkem. A přitom je to tak zbytečné. Nepomáhá to ani nám samotným a už vůbec ne těm, které se snažíme vychovávat, nebo ještě hůř, dát jim na frak.
Chybovat je lidské, odpouštět božské. Já sama, i když egoista sama jsem, se snažím řídit heslem, že zlo plodí jen další zlo. Proto nechci nikomu vracet úder a ještě si přisadit. Vždyť ono se mu to vrátí, a nebo se potopí sám. Proč si špinit ruce... Nedávno mi jeden člověk, ke kterému jsem měla hodně blízko, bodnul kudlu do zad a hodně to bolelo. Měla bych se snad mstít? Vůbec ne. Však ono ho to samo dožene. Třeba si i uvědomí, co všechno spolu se mnou ztratil, a to je ten největší trest :D Ano ano, takhle moc se mám ráda a nestydím se za to :D Sebeláska a úcta k sobě samé je základem všeho.
