Konec amerického putování!
Lousianě dáváme smutné sbohem a přesouváme se dál po krásách jihu severní Ameriky. Přesněji do Houstonu v Texasu.
Večer před rodeem kupujeme lístky na basketball a stáváme se tak fanoušky proslulého týmu Houston Rockets. Atmosféra je nezapomenutelná a nechat se strhnout není vůbec těžké. Proto i já, antifanoušek všech sportovních zápasů mávám velkým prstem na jedné ruce, kšiltovkou na hlavě a kelímkem s pivem v ruce druhé. Samozřejmě nechybí ani žádost o ruku překvapené dívky sedící poblíž se zaskočenou odpovědí Yes! Yes! na velké obrazovce během poločasu. Jsem také dojatá. Amerika mě má pevně ve svých spárech.
Areál Rodea je obrovský a my máme co dělat, aby se nám podařilo probojovat k hlavní hale. Obzvlášť, když mi cestu blokují ohrádky s mini zvířátky k pomazlení. Odtrhnout mě od malých prasátek, jehňátek a plivajících lam není jednoduché a já potlačuju slzy. Hranolky s chilli mě však záhadným způsobem umlčí.
Golfový vozík nás veze skrz ohromný areál zpět k autu a přestože mávám této dokonalé zábavě a všem kovbojům v okolí, čeká nás něco opravdu velkého... NASA!
,,Houstne máme problém,, hlásí mise Apollo 13. Raketová základna v Houstonu je epická a já se jako už po tisící dojímám.
Pomalu se blíží i naše konečná mise. Mise na americký jih. Opulentní a bizardní karneval v New Orleans už nám pomalu přijde jako vzdálená historie. Opouštění tak úžasného místa jako byl jih Severní Ameriky mě na chvíli rozesmutní. Ale vážně jen na chvíli. Protože vím, že konec jedné cesty, je začátek cesty druhé.
Carpe Diem
